Saturnin: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Saturnin od Zdeňka Jirotky je humoristický román, poprvé vydaný v roce 1942. Vypráví o soužití mladého muže s jeho sluhou Saturninem. Ten se jednou rozhodne, že je oba přestěhuje na hausbót, čímž začíná komické vyprávění plné nečekaných zvratů. Saturnin ale není pouze povrchní satira, rozebírá také lidskou povahu, vztahy a touhu po nalezení smyslu života. Jirotka zde originálně skloubil svůj charakteristický humor s hlubšími myšlenkami a tím si získal srdce čtenářů.

Rozbor díla Saturnin

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: humoristický román (delší prozaické dílo s prvky satiry a komickou zápletkou)
• výrazová forma: próza (dílo psané jako souvislý text bez veršů)
• literární směr: česká literatura za 2. světové války (kniha reflektuje snahu pobavit se v těžkých časech)
• motivy: přátelství, láska, překvapení, boj o dědictví, putování
• období (čas): autorova současnost – 2. světová válka
• místo děje: Praha a malé venkovské městečko
• hlavní téma: Mladý muž přijme Saturnina jako sluhu, a tím se mu celý život obrátí naruby. Sluha ho dostává do mnoha absurdních a komických situací, kterým poté musí společně čelit.

Kompozice literárního díla Saturnin

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), ich forma, 26 kapitol

Vysvětlení: ačkoliv je hlavní dějová linie psána chronologicky, do příběhu jsou vloženy i vypravěčovy historky v retrospektivě. Vypravěčem je muž, který si najme Saturnina jako sluhu, v celé knize však není uvedeno jeho jméno. Román je členěn na kapitoly, na konci každé z nich je krátké shrnutí.

Literární výstavba děje v díle Saturnin od Zdeňka Jirotky

• expozice: vypravěč žije klidným životem, najme si sluhu Saturnina
• kolize: Saturnin je oba přestěhuje na hausbót, kam se za nimi přistěhuje i teta Kateřina se synem Miloušem
• krize: Saturnin a vypravěč odjedou k dědečkovi na venkov, vypravěč se snaží sblížit se slečnou Barborou
• peripetie: povodeň strhne most k dědečkovu domu, teta Kateřina jim znepříjemňuje život
• katastrofa: všichni se nakonec vrací do svých domovů, Saturnin zůstane ve službách dědečka a vypravěč pozve Barboru na schůzku

Jazykový styl (použité styly) díla Saturnin

Dílo Saturnin od Zdeňka Jirotky je napsáno převážně spisovným a formálním jazykem, který však ostře kontrastuje s volnějšími pasážemi, což dodává textu dynamiku. Vyskytuje se zde mnoho úvahových pasáží a postava tety Kateřiny neustále využívá různá přísloví. Vypravěč se často obrací na čtenáře formou řečnických otázek. Vzhledem k charakteru románu je zde velké množství satirických a ironických prvků a v přímé řeči některých postav se místy objevují i hovorové výrazy nebo vulgarismy.

• archaismy: nežli, řemdih, vylomiti
• metafory: uvízlo v paměti, dostalo se mi do rukou
• přísloví: kdo se směje naposled, směje se nejlépe

Stručný popis děje díla Saturnin

Zásadní změnou ve životě vtipného pražského úředníka je najmutí sluhy jménem Saturnin. Tento sluha se zdá být pilný, zdvořilý a vzdělaný, ale postupně začne šířit mezi známými pána nepravdivé příběhy o jeho cestách na safari. Jednoho dne přijde domů a Saturnin mu oznámí, že je přestěhoval na hausbót. Náhle se na hausbót přistěhuje teta Kateřina se synem Miloušem, a vytlačí vypravěče z jeho kabiny. Saturnin však rychle jedná a varuje tetu s jejím synem před nočními hlodavci. Teta se nakonec odstěhuje.

Hlavní část děje se odehrává na venkovském sídle vypravěčova dědečka. Kromě doktora Vlacha, rodinného přítele, je pozvána také krásná slečna Barbora, se kterou vypravěč v minulosti hrál tenis, ale neudělal na ni zvlášť dobrý dojem. Přítomnost tety Kateřiny a jejího syna navíc všem kazí idylické dny. Řeka, která odděluje dědečkův dům od městečka, se rozvodnila a můstek, po kterém se přechází, byl stržen. Obyvatelé domu si tak během večerů vyprávějí příběhy a dny tráví vařením na ohni, procházkami a odpočinkem.

Jelikož v domě docházejí zásoby jídla, skupina se rozhodne obejít pramen řeky, jít pěšky do města a přenocovat u srubu doktora Vlacha. Během noci se vypravěč a Barbora políbí, což Milouše velmi trápí. Když přijdou k místu strženého mostu, zjistí, že je postaven nový. Teta Kateřina se snaží ošetřovat dědečka, ačkoliv má jen bolavá záda, a nepouští k němu doktora Vlacha. Dědeček začne předstírat šílenství, aby se jí zbavil. Příběh končí tím, že se všichni vracejí do svých běžných životů. Vypravěč pozve slečnu Barboru na schůzku a od Saturnina se dozví, že zůstává ve službách dědečka a hausbót je jeho.

Hlavní postavy v knížce Saturnin

• vypravěč: mladý muž, který vede poklidný život, než se seznámí se Saturninem. Je asi třicetiletý, velmi nesmělý a nechává se vmanipulovat do absurdních situací.
• Saturnin: osobitý a nápaditý sluha, velmi chytrý a pohotový, vždy vyřeší všechny problémy. Je tajemný, má bohaté zkušenosti a ve skutečnosti řídí většinu děje románu.
• teta Kateřina: záporná postava příběhu, má zájem jen o peníze, znepříjemňuje ostatním život, je podlézavá a panovačná
• dědeček: hodný bohatý pán, baví se tím, jak příbuzní bojují o jeho dědictví
• Milouš: syn Kateřiny, snaží se vypadat jako světák, ale nedaří se mu to

Co se děje v průběhu díla Saturnin

Začátek

Vypravěč žije v Praze poklidným a trochu nudným životem. Najme si sluhu Saturnina, který postupně začne jeho známým roznášet nejrůznější fámy o životě svého pána. Jednoho dne se vypravěč vrátí z práce do vystěhovaného bytu a dozví se, že je jeho sluha oba přestěhoval na hausbót.

1/3 (první třetina)

Na hausbót se přistěhuje i teta Kateřina se synem Miloušem, které se Saturnin snaží vystrnadit. To se mu nakonec podaří. Hlavní část děje začíná ve chvíli, kdy se všichni čtyři vydají na tři týdny k vypravěčovu bohatému dědečkovi do jeho vily na venkově.

Polovina

Na venkov je pozvána i slečna Barbora, po které touží vypravěč. Idylka končí ve chvíli, kdy se rozvodní řeka a strhne s sebou most, který je jedinou přístupovou cestou k domu. Ve vile nejde elektřina a tak si celá skupina zkracuje dny vařením na ohni, povídáním a procházkami po okolí.

3/3 (třetí třetina)

Ve vile dojdou zásoby jídla a hlavní postavy se vydají na cestu do města. Musejí přenocovat u srubu rodinného přítele doktora Vlacha a během této noci se vypravěč poprvé políbí se slečnou Barborou. To se nelíbí Miloušovi, který chtěl Barboru pro sebe.

Konec

Po prázdninách se všichni vracejí do svých domovů. Teta Kateřina se bohatě vdala, Saturnin zůstal ve službách dědečka a vypravěč sebral odvahu k pozvání slečny Barbory na schůzku.

O knížce Saturnin od Zdeňka Jirotky

• rok vydání: 1942
• počet stran: 208 (vydání z roku 2012)
• nakladatelství: Šulc a Švarc (vydání z roku 2012)

Citát / ukázka z knihy Saturnin (napsal Zdeněk Jirotka)

Vypravěč o situaci, kdy zůstal Milouš uvězněn ve svém pokoji:

Teta se zatvářila kysele a servírovala nám přísloví, máš-li škodu, o posměch se nestarej. Vzdorně se na mne podívala, jako by chtěla říci, že bude užívat tolika přísloví, kolik jí bude libo, a pravila, že v nouzi poznáš přítele a že nás žádá, abychom ihned podnikli všechno potřebné k osvobození Milouše. Dědeček řekl, že on se zase řídí příslovím, co tě nepálí, nehas, a že snad teta nechce, aby vylomil dveře nebo aby vyzval Milouše, aby skočil z okna, a chytal ho do prostěradla. Nakonec jí poradil, aby požádala o pomoc Saturnina, to že je velmi schopný muž.

O spisovateli Zdeněk Jirotka

Zdeněk Jirotka byl český spisovatel a dramatik, známý především díky svému románu Saturnin. Narodil se v roce 1911 a zemřel v roce 2003. Jeho tvorba je plná jemného humoru, ironie a satiry, často se zaměřovala na absurdity běžného života. Výrazným rysem jeho stylu je precizní jazyk a vynalézavost v používání češtiny. Kromě Saturnina napsal také řadu divadelních a rozhlasových her a dalších próz. Jeho dílo odráží dobu, ve které žil, ale zároveň si udržuje aktuálnost i pro současné čtenáře.

Hlavní informace o životě Zdeňka Jirotky

• narodil se 7. ledna 1911 v Ostravě, zde také začal studovat reálné osmileté gymnázium
• už v pátém ročníku byl z gymnázia vyloučen a nakonec se vyučil zedníkem
• ve třicátých letech vstoupil do armády, ve které setrval až do počátku druhé světové války
• pracoval jako důstojník pěchoty a posléze jako dozor u vojenských staveb
• od roku 1942 se začal plně věnovat literární činnosti a vydal legendární román Saturnin
• později psal jako redaktor pro Lidové noviny a humoristický týdeník Dikobraz
• v padesátých letech se dostal do redakce Československého rozhlasu, pro který napsal několik her
• ve svém díle se inspiroval anglickým humorem a za jeho vzor je považován například Jerome Klapka Jerome
• v roce 1971 odešel do důchodu a 12. dubna 2003 v Praze ve věku 93 let zemřel

Krátký popis života Zdeňka Jirotky

Zdeněk Jirotka se narodil 7. ledna 1911 v Ostravě v domě, který se nachází na dnešním Náměstí Jurije Gagarina u řeky Ostravice. V tomto městě nastoupil také na osmileté reálné gymnázium, ze kterého byl ale po pěti letech vyloučen a poté se vyučil zedníkem. Vstoupil do armády, kde působil jako důstojník pěchoty a také stavební dozor. Řady vojáků opustil až v roce 1939, před počátkem druhé světové války.

Od roku 1942 se plně věnoval literární tvorbě a v tomto roce vydal také svůj nejúspěšnější román Saturnin. Po válce pracoval jako redaktor v Lidových novinách a také humoristickém týdeníku Dikobraz. Byl také redaktorem Československého rozhlasu, pro který vytvořil řadu rozhlasových her. V roce 1971 se rozhodl odejít do důchodu a trávit více času s rodinou. Zemřel v Praze 12. dubna 2003 ve věku 93 let.

Charakteristika tvorby Zdeňka Jirotky

• ironie a satira: Zdeněk Jirotka se inspiroval anglickým humorem a do svých děl začleňoval vtipné a komické prvky
• absurdita běžných situací: v dílech tohoto autora je patrné, jak pozorně sledoval každodenní situace, ze kterých si potom dělal legraci
• neobvyklé rysy: mnoho postav v knihách je obdařeno nějakým výrazným či nezvyklým rysem nebo vlastností

Další významná díla Zdeňka Jirotky

• Muž se psem
• Hvězdy nad starým Vavrouchem
• Sedmilháři (spoluautor)
• Velká kniha sedmilhářů (spoluautor)
• Profesor biologie na žebříku 
• Pravidla se změnila 
• Rodinná tradice
• Hloupý milionář
• Případ pro tři
• Věštec

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• George Patton
• Jean Paul Sartre
• Albert Camus
• Alberto Moravia
• Samuel Beckett
• Jack Kerouac
• Milan Kundera
• Jiří Kolář
• Ladislav Fuks
• Ota Pavel