Sluha dvou pánů: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Sluha dvou pánů od Carla Goldoniho je italská komedie napsaná v duchu osvícenství. Ústředním motivem jsou zmatky, nedorozumění a komické situace které vzniknou poté, co se Truffaldino stane nedopatřením sluhou dvou pánů najednou. Jelikož je pro něj obtížné plnit tolik povinností zároveň, je jen otázkou času, kdy na tuto skutečnost někdo z jeho okolí přijde. Tato komedie zobrazuje satirický pohled na italskou společnost 18. století. Je považována za jedno z vrcholných děl italského divadla.

Rozbor díla Sluha dvou pánů

• literární druh: drama (dílo napsané pro divadelní ztvárnění)
• literární žánr: komedie (divadelní hra s humornou zápletkou a šťastným koncem)
• výrazová forma: scénář (forma využívá dialogů mezi postavami, obsahuje scénické poznámky)
• literární směr: osvícenství (díla se od náboženství vrací zpět ke člověku, odklánějí se od tradičních forem a stereotypů té doby)
• motivy: láska, boje, věrnost, peníze, zásnuby, lži, sluha
• symboly (symbolismus): převlek
• období (čas): neurčený, pravděpodobně 18. století
• místo děje: Benátky
• hlavní téma: Truffaldino se stane sluhou dvou pánů a postupně se zamotává do svých lží

Kompozice literárního díla Sluha dvou pánů

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), 3 dějství

Vysvětlení: hra je uspořádána do 3 dějství, první z nich se skládá ze 22, druhé ze 20 a třetí ze 17 výstupů. Dílo je postaveno na dialozích mezi postavami. Střetávají se zde 2 dějové linie, jedna komická a druhá milostná.

Literární výstavba děje v díle Sluha dvou pánů od Carla Goldoniho

• expozice: v Benátkách se odehrávají zásnuby Silvia a Clarice, přijíždí Beatrice v převleku a sluha Truffaldino
• kolize: Florindo si Truffaldina také najme jako sluhu, a tím se stává sluhou dvou pánů
• krize: Clarice si má vzít Frederica, ale nechce, stejně tak se to nelíbí Silviovi
• peripetie: Beatrice a Florindo se díky Truffaldinově nedbalosti konečně shledají
• katastrofa: Truffaldino se přizná k tomu, že sloužil dvěma pánům, a také ke své lásce

Jazykový styl (použité styly) díla Sluha dvou pánů

Dílo Sluha dvou pánů je napsáno spisovným jazykem, ve kterém se ale objevuje velké množství hovorových výrazů a slov z obecné češtiny. Autor použil krátké dialogy, jejichž repliky umožňují hercům využít improvizaci přímo na jevišti. Uplatňuje se zde nadsázka, ironie a satira, což jsou základní kameny komediálního žánru. Vyskytují se zde výrazy ponechané v italštině a místy také nadávky, Goldoni se však vyvaroval vulgarismů. Kromě toho jsou časté řečnické otázky, které se obracejí k publiku.

• personifikace: slovo padlo, pochybnosti jsou na místě
• epiteton: dobrosrdečný mladík, spolehlivé a zaručené zprávy
• elipsa: opatrnost matka moudrosti
• přirovnání: hluchý jako poleno, kluk jako cumel

Stručný popis děje díla Sluha dvou pánů

V Benátkách se tou dobou odehrávají zásnuby Clarice a Silvia Lombardina. Přijíždí Beatrice Rasponi, která se převlékla za svého zemřelého bratra Frederica a vzala s sebou také sluhu, který se jmenuje Truffaldino. Vydává se hledat svého snoubence Florinda. Ten musel opustit město Turín poté, co v souboji smrtelně zranil právě Frederica. Florindo později přijede, a také si chce najmout Truffaldina jako sluhu.

Truffaldinovi se líbí myšlenka, že by si takto mohl přijít na dvojí výplatu, a tak s nápadem souhlasí, ale nestíhá dobře plnit své povinnosti vůči oběma pánům, a tak dochází k množství komických situací. Díky jeho zmatenosti se postupně Beatrice a Florindo dozvídají jeden o druhém. Poté, co Truffaldino opět něco poplete, si vymýšlí dvě historky, které končí smrtí vždy jednoho z pánů.

Beatrice a Florindo jsou zoufalí a chtějí si vzít život, načež ale Beatrice odhalí převlek a Florindo ji pozná. Truffaldino vše přizná a dozná také svou lásku ke služebné v místním domě.

Hlavní postavy v knížce Sluha dvou pánů

• Truffaldino: sluha dvou pánů a hlavní postava, je prolhaný a negramotný, ale má velký smysl pro humor
• Clarice: dcera bohatého benátského obchodníka, poslušná, naivní a zamilovaná do Silvia
• Silvio: syn advokáta, netrpělivý, výbušný, zamilovaný do Clarice
• Beatrice Rasponi: dívka původem z Turína, převleče se za mrtvého Frederica, je vynalézavá a důvtipná
• Florindo Aretusi: nápadník Beatrice, bojovný, ale velmi milý

Co se děje v průběhu díla Sluha dvou pánů

Začátek

V Benátkách se odehrávají zásnuby, Clarice si má konečně vzít Silvia, syna učeného advokáta. Nečekaně přijíždí také Beatrice v převleku za svého bratra Frederica, který zesnul v boji.

1/3 (první třetina)

Beatrice se vydává najít zde svého milého Florinda, který zabil jejího bratra Frederica při souboji, a za to byl vykázán z Turína pod hrozbou trestu smrti. Vzala si s sebou také sluhu Truffaldina. Když Florind skutečně přijede, má také zájem o jeho služby.

Polovina

Truffaldinovi se líbí šance na dvojí výplatu, a tak se stává sluhou také pro Florinda. Jenže kvůli jeho zmatenosti začne docházet k velkému množství zádrhelů a komických situací. Při jednom z nedorozumění se milenci dozvídají o přítomnosti toho druhého.

3/3 (třetí třetina)

Truffaldino se snaží dostat z průšvihu, a tak si vymýšlí historku, která končí smrtí vždy jednoho z pánů. Oni jsou z nich zoufalí a rozhodnou se, že bez sebe nemohou žít. V tu chvíli však Beatrice odhalí převlek a konečně se s Florindem setká.

Konec

Truffaldino se přizná, že byl celou dobu sluhou dvou pánů. Mezitím se zamiloval do služebné, která v domě pracovala, a tak na závěr všichni našli svou lásku a komedie má šťastný konec.

O knížce Sluha dvou pánů od Carla Goldoniho

• rok vydání: 1745
• počet stran: 152
• nakladatelství: 1400 (vydání z roku 2021)

Citát / ukázka z knihy Sluha dvou pánů (napsal Carlo Goldoni)

Beatrice se domnívá, že Florindo zemřel:

Odešla jsem z otčiny, opustila rodiče, oblékla mužský šat, vydala se všanc nebezpečí, dala v sázku život, to všechno pro Florinda – a můj Florindo je mrtev! Nešťastná Beatrice! Tak bratrova smrt byla málo, muselas ztratit ještě ženicha. Nebe tedy chtělo, aby po Fredericovi zemřel i Florindo! A já jsem příčina jejich smrti, já jsem vinna jejich záhubou! Proč se tedy nebe nepomstí na mně? Zbytečný pláč, marné nářky! Florindo je mrtev… Bolest mě zmáhá, slzy oslepují oči. Miláčku můj, nejdražší ženichu – půjdu za tebou!

O spisovateli Carlo Goldoni

Carlo Goldoni, italský dramatik tvořící v 18. století, je považován za otce moderního italského divadla. Narodil se v Benátkách v roce 1707 a jeho dílo je známé pro svou komediální lehkost a přesné vyobrazení italské společnosti té doby. Svou první divadelní hru napsal ve věku pouhých 9 let. Výrazně přispěl k inovaci dramatické tvorby, jelikož se od tradičního divadla commedia dell’arte odklonil směrem k psaným scénářům s pevnými postavami a dialogy. Zemřel ve francouzské Paříži v roce 1793.

Hlavní informace o životě Carla Goldoniho

• narodil se 25. února 1707 v italských Benátkách do rodiny lékaře Giulia Goldoniho
• číst a psát uměl už od čtyř let a v devíti letech vytvořil první divadelní hru
• celé mládí procestoval, často se stěhoval a teprve ve 40 letech zakotvil zpět v Benátkách a začal se živit dramatickou tvorbou
• studoval filozofii a práva a při studiu pracoval v advokátních kancelářích
• později cestoval s kočovnou hereckou společností, během pobytu v Janově se oženil
• v roce 1757 se stal dvorním básníkem rodu Bourbonů, což mu zajistilo stálý příjem
• byl ředitelem několika divadel, například v Benátkách a Janově
• od roku 1763 žil v Paříži, kde pracoval jako vychovatel královských dcer
• zemřel v chudobě 6. února 1793 v Paříži ve věku 85 let

Krátký popis života Carla Goldoniho

Carlo Goldoni se narodil 25. února 1707 na severu Itálie ve městě Benátky. Jeho otec byl velice podnikavým lékařem, jeho rodina se proto často stěhovala po různých městech na severu Itálie. Už jako dítě vynikal Carlo svou inteligencí, číst a psát umět již v předškolním věku a záhy se pustil i do prvních pokusů o dramatickou tvorbu. V Benátkách se trvale usadil až po dovršení 40 let. Postupně po částech na různých italských univerzitách získal právnické vzdělání a pracoval v advokátní kanceláři.

Už během studií začal znovu cestoval po Itálii spolu s kočovnou hereckou společností. Na jedné ze zastávek se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech působil jako ředitel několika divadel, například v Benátkách a v Janově. Byl také zaměstnán jako dvorní básník rodu Bourbonů, což mu na několik let zajistilo stabilní příjem, který mu umožnil věnovat se naplno literární tvorbě. Zemřel 6. února 1793 v Paříži.

Charakteristika tvorby Carla Goldoniho

• realistické zachycení italského života: Goldoni se proslavil ztvárněním každodenního života v 18. století v italských městech a na venkově. Jeho díla obsahují detailní popisy prostředí, zvyků a lidí té doby.
• komplexní postavy: Goldoniho postavy nejsou pouhými karikaturami, ale mají hloubku a komplexnost. Jeho postavy jsou často odrazem různých vrstev společnosti a jejich charakteristických vlastností, což přispívá k autentičnosti jeho děl.
• odchylka od commedia dell’arte: Goldoni přinesl do italského divadla inovaci tím, že se odchýlil od tradičního divadla commedia dell’arte, které se spoléhalo na improvizaci a stereotypní postavy. Namísto toho psal pevné scénáře se strukturovanými postavami a dialogy.

Další významná díla Carla Goldoniho

• Kolos 
• Belisar 
• Světák Jeroným 
• Komteska 
• Pamela 
• Lhář 
• Kavárnička 
• Zdravá nemocná 
• Mirandolina 
• Náměstíčko

Jiní autoři ve stejném období a směru

• Moliere
• Jean Racine
• Pierre Corneille
• Daniel Defoe
• Jean de la Fotaine
• Carlo Gozzi
• Josef Jungmann
• Voltaire
• Jonathan Swift
• Denis Diderot