Revizor: rozbor, děj, popis, o autorovi Nikolaj Vasiljevič Gogol + další info

Revizor je divadelní komedie napsaná ruským spisovatelem Nikolajem Vasiljevičem Gogolem v roce 1836, a jejím hlavním tématem je korupce a zneužívání moci v ruské společnosti 19. století. Hlavním hrdinou je Ivan Alexandrovič Chlestakov, mladý úředník, který se omylem dostane do malého města, kde je zaměněn za revizora, tedy státního úředníka, který má kontrolovat místní úřady a hospodaření. Revizor je satirická komedie plná absurdních situací, vtipných dialogů a parodií na ruskou společnost té doby. Gogol ukazuje, jak snadno se dá manipulovat s mocnými a jak rozsáhlá je korupce.

Rozbor díla Revizor

• literární druh: epika (snaží se věrně popsat průběh událostí, dílo má na rozdíl od lyriky příběh, děj)
• literární žánr: satirická komedie (využití humoru a satiry k upozornění na důležité společenské problémy, má za úkol diváka pobavit ale zároveň přimět k zamyšlení, často se objevuje parodie a přehnané chování, aby byla myšlenka ještě více zdůrazněna)
• výrazová forma: drama (vyjádření příběhu a konfliktů pomocí dialogů mezi postavami)
• literární směr: ruský realismus (Nikolaj Vasiljevič Gogol byl jedním ze zakladatelů tohoto směru, často se zde vyskytují postavy úředníků a řeší se sociální rozdíly, korupce a chudoba běžných obyvatel Ruska)
• kompozice: chronologická, hra má 5 dějství, které na sebe navazují
• vypravěč: u této formy (dramatu) vypravěče neurčujeme, roli vypravěče přebírají scénické poznámky
• motivy: korupce, zkaženost úředníků, lež, podvod, nedorozumění
• symboly (symbolismus): ?
• období (čas): 30. léta 19. století
• místo děje: provinční ruské městečko Gubernie
• hlavní téma: korupce a zneužívání moci v carském Rusku 19. století, dílo také obsahuje prvky ruského realismu a kritiku sociálních poměrů

Kompozice literárního díla Revizor

Kompozice: chronologická, celý děj je členěn do 5 dějství (aktů), které na sebe postupně navazují

Vysvětlení: kompozice díla je velmi přísná, dramatická a má jasný řád, což vytváří napínavou atmosféru a umožňuje divákům plně vnímat vývoj děje a emocionální vztahy mezi postavami. Tento dramatický styl byl typický pro ruskou literaturu 19. století a měl velký vliv na celou řadu autorů a divadelních inscenací.

Literární výstavba děje v knize Revizor

Dílo obsahuje typických 5 fází dramatu, které ustálil Gustav Freytag:

• expozice = otevření (autor představuje jednotlivé protagonisty, měl by vymezit čas a místo děje)
• kolize = zauzlení (protagonista se poprvé střetne s antagonistou a vymezí se strany konfliktu + důvod), kolize se rozvíjí v krizi prohlubováním a stupňováním sporu
• krize = vrchol děje (důležitý je zlom mezi krizí a peripetií, konflikt už není možno dále stupňovat a následně nastává v ději obrat)
• peripetie = obrat v ději (od špatného k lepšímu nebo případně naopak)
• katastrofa = moment, kdy je konec neodvratný (řeč je o rozuzlení, uzavření)

Jazykový styl (použité styly) díla Revizor

Jazykový styl díla Revizor je přirozený a autentický, s použitím ruského lidového nářečí a slangových výrazů, které dokreslují charaktery postav a jejich společenský status. Gogol také používá ironii a sarkasmus, aby ukázal absurdnost situace a zesměšnil chování a postoje postav. Jazyk je jednoduchý, dílo obsahuje archaické výrazy a vulgarismy. Každá osoba má svůj charakteristický styl mluvy, který mění na základě situace a také podle toho, s kým mluví. Například hejtman mluví v soukromí neurvale a hrubě, zatímco při rozhovoru s Chlestakovem mluví až přehnaně slušně a podlézavě.

• archaismy: kokrhel, setník, debužírovat
• vulgarismy: imbecil, hlupák, mizera, náfuka
• nespisovné výrazy: chlastat, odlifrovat, mamička

Stručný popis děje díla Revizor

Revizor je komedie napsaná ruským spisovatelem Nikolajem Vasiljevičem Gogolem v roce 1836. Dílo se odehrává v malém městě v Rusku, kde je obyvatelstvo zaskočeno návštěvou cizího úředníka, který je zaměněn za revizora. Úředníci a místní političtí představitelé, kteří se obávají o své postavení, se snaží udělat vše pro to, aby revizorovi udělili výhody a zabránili tak svému propuštění.

Postupně se však ukazuje, že revizor je pouze podvodník a jeho návštěva byla jen náhodnou shodou okolností. Situace se zkomplikuje až do bodu, kdy jsou úředníci a politici nuceni vyplatit revizorovi obrovské peníze, aby jejich tajemství zůstala skrytá.

Revizor je satirická komedie, která se snaží poukázat na korupci a zkorumpovanost ruské společnosti v té době. Autor využívá různé komické prvky a nevšední postavy k tomu, aby přiblížil absurditu této situace a kritizoval všechny, kteří se na ni podílejí.

Dílo Revizor je považováno za klasiku ruské literatury a patří k nejvýznamnějším dílům 19. století. Jeho význam spočívá nejen v komických a absurdních scénách, ale také v tom, že upozorňuje na stále aktuální problémy společnosti a korupce v moci.

Hlavní postavy v díle Revizor

• Ivan Alexandrovič Chlestakov: mladý úředník, který se omylem stane hlavní postavou celého příběhu. Představuje obyčejného člověka, který je ochoten využít každou příležitost k získání osobního prospěchu.

• Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchovec: hejtman, starosta města, který se obává svého postavení a má neustálé obavy z revizorova příjezdu. Snaží se získat revizorovu přízeň a udělat mu co nejvíce výhod, aby si zajistil své postavení.

• Artemij Filipovič Zemljanika: předseda soudu, který se spolu s ostatními úředníky snaží uklidnit situaci a zabránit revizorově objevení jejich korupce. Má sklon k nadměrnému pití, což je jedna z komických prvků díla.

• Marja Antonovna: dcera starosty, která je zamilována do Chlestakova a snaží se ho získat pro sebe. Je to typická slečna ze venkova, která sní o lepším životě a bohatém muži.

• Osip: Chlestakovův sluha, který ho doprovází na cestách. Je chytrý a schopný, ale také velmi vychytralý a někdy i líný. Představuje typického ruského chudého člověka, který se snaží přežít za každou cenu.

• Bobčinskij a Dobčinskij: dva statkáři, kteří roznášejí drby a tím proplétají postavy v díle

Co se děje v průběhu díla Revizor

Začátek

Na začátku díla Revizor se do města dostane mladý úředník Ivan Alexandrovič Chlestakov, který se omylem v očích obyvatel města stane přijíždějícím revizorem. Zjistí se to tak, že poštmistr otevře bez povolení cizí dopis. Místní úředníci se ho snaží získat na svou stranu a udělat mu co nejvíce výhod a on postavení zneužívá.

1/3 (první třetina)

V první třetině se Chlestakov setkává s různými lidmi v městě, kteří mu poskytují různé služby a snaží se ho získat pro sebe. Chlestakov využívá své pozice a požaduje od nich nejrůznější výhody, například půjčení peněz či poskytnutí ubytování.

Polovina

Hejtman ho ubytuje ve svém domě, tváří se, že nic nevidí, když mu svádí manželku, a nakonec mu nabídne i ruku své dcery. Krajský sudí, poštmistr a školní inspektor mu poskytují „půjčky“ a všichni mu přinášejí různé dary. Chlestakov se vychloubá, jak je bohatý, kde všude byl a jaké má známosti.

3/3 (třetí třetina)

Dochází ke konfrontaci mezi úředníky a Chlestakovem, kdy se zjistí jeho pravá identita. Situace dále komplikuje, když se do města dostaví skutečný revizor. Úředníci jsou vyděšení z možného odhalení svých korupčních praktik a snaží se situaci vyřešit.

Konec

Na konci díla Chlestakov a jeho sluha odcházejí z města a úředníci zde zůstávají s pocitem, že se jim podařilo situaci vyřešit. Před svým odjezdem napíše Chlestakov dopis příteli, v němž se mu svěří s celou komedií, kterou s úředníky městečka sehrál. Dopis pochopitelně otevře poštmistr a výsledkem je komické odhalení korupce a zesměšnění ruské společnosti 19. století.

Citát z knihy Revizor

Ivan Alexandrovič Chlestakov, hlavní postava

„Já, abych se přiznal, žiju jen pro literaturu. Můj dům je první dům v Petěrburku. Tak jej tam každý taky zná: dům Ivana Alexandroviče. (Ke všem) Prosím, prosím, pánové, až přijedete do Petěrburku, udělejte mi to potěšení a navštivte mě. Já pořádám taky domácí bály!”

O knížce Revizor od Nikolaje Vasiljeviče Gogola

• rok vydání: vůbec poprvé vyšel Revizor roku 1836, od té doby bylo nicméně vydáno několik dalších variant
• počet stran: 96 (vydání z roku 2010)
• nakladatelství: Artur (vydání z roku 2010)

Doporučená videa o literárním dílu Revizor

O spisovateli Nikolaj Vasiljevič Gogol

Nikolaj Vasiljevič Gogol byl ruský spisovatel a dramatik, narozen v Poltavě v roce 1809, a zemřel v Moskvě roku roce 1852. Jeho díla se vyznačují satirickým humorem a groteskními prvky a jsou považována za zásadní pro ruskou literaturu 19. století. Nejznámějšími díly Gogola jsou např. Revizor, Mrtvé duše a Ženitba. Gogolovy prózy a hry mají nezaměnitelný styl a zobrazují různé vrstvy ruské společnosti, čímž ukazují na nedostatky a kritizují společenskou korupci a nekalost. Gogol měl vliv na mnoho spisovatelů a literárních směrů, včetně ruského realismu, a jeho díla jsou dodnes oblíbená v Rusku i ve světě.

Hlavní informace o životě Nikolaje Vasiljeviče Gogola

• rusky píšící spisovatel a dramatik
• narodil se v Poltavě v roce 1809
• je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 19. století
• jeho díla jsou plná groteskních a satirických prvků
• nejznámější díla jsou Revizor, Mrtvé duše a Ženitba
• kritizoval nedostatky ruské společnosti a společenskou korupci
• ovlivnil mnoho spisovatelů a literárních směrů, včetně ruského realismu
• byl zbožný a věnoval se náboženským tématům
• zemřel v Moskvě v roce 1852
• jeho díla jsou stále populární a uznávaná po celém světě

Krátký popis života Nikolaje Vasiljeviče Gogola

Nikolaj Vasiljevič Gogol byl ruský spisovatel a dramatik považovaný za jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 19. století. Narodil se v Poltavě na Ukrajině v roce 1809. Jeho otec byl tamní malorolník a matka pocházela z nižší ruské šlechty. Gogol se narodil jako třetí ze 7 dětí a byl velmi blízký své matce.

Gogol se vzdělával na škole v Poltavě a později na gymnáziu v Nežině. V roce 1828 odešel do Petrohradu, kde začal pracovat jako úředník v ministerstvu války. Během této doby začal psát své první literární práce, které však nebyly příliš úspěšné.

Jeho první úspěšnou prací se stala sbírka povídek Večery na samotě u Dikaňky, kterou vydal v roce 1831. Tato sbírka zaujala ruskou literární obec svými tradičními ukrajinskými náměty a lidovou slovesností. Gogol pak následující rok vydal další sbírku povídek Mirgorod, která byla opět velmi úspěšná.

V roce 1836 Gogol napsal své nejznámější dílo, satirickou komedii Revizor. Dílo kritizuje nedostatky ruské společnosti a společenskou korupci a stalo se velmi populárním mezi ruskými intelektuály. Jeho další velký úspěch přišel v roce 1842 s románem Mrtvé duše, který popisuje obchodníka, který kupuje mrtvé duše od rolníků, aby na nich mohl získat úvěr. Dílo je považováno za jedno z nejvýznamnějších v ruské literatuře.

Gogol měl ale také své kritiky. Jeho díla byla kritizována za jejich groteskní a satirický styl a také za to, že se Gogol v nich zaměřoval pouze na negativní stránky ruské společnosti. Navíc Gogol sám trpěl úzkostlivostí a depresemi, což se projevilo v jeho literární tvorbě.

Charakteristika tvorby Nikolaje Vasiljeviče Gogola

• realismus: Gogolovo dílo je charakteristické pro věrné zachycení reality. Zobrazuje skutečný život v Rusku, jeho obyčejné lidi a jejich zvyky.
• satira: Gogol byl mistr satirického psaní. V jeho dílech často kritizoval nespravedlnost, korupci a lhostejnost autorit.
• absurdita: Gogolovo dílo se vyznačuje absurdními a groteskními situacemi. Často spojuje prvky komedie a tragédie.
• náboženství: Gogolův katolicismus a víra v Bůh byly silně zastoupeny v jeho dílech. Často používal náboženské motivy a obrazy.
• magie a nadpřirozeno: Gogol se zajímal o magii, čarodějnictví a nadpřirozeno. Tento motiv se objevuje například v jeho povídce “Vij” nebo v románu “Mrtvé duše”.
• psychologie: Gogol se zajímal o lidskou psychologii a často zkoumal vnitřní motivace svých postav. V jeho dílech se často vyskytují postavy s neobvyklými psychickými stavy.

Další významná díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola

• Večery na samotě u Dikaňky
• Mrtvé duše
• Revizor
• Taras Bulba
• Arabesky
• Ženitba
• Příběhy petersburského pána
• Nos
• Žlutý květ
• Portrét

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Alexandr Sergejevič Puškin
• Ivan Sergejevič Turgeněv
• Lev Nikolajevič Tolstoj
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij
• Michail Afanasyevič Bulgakov
• Ivan Alexandrovič Gončarov
• Nikolaj Alexejevič Někrasov
• Anton Pavlovič Čechov
• Vladimir Galaktionovič Korolenko
• Alexandr Nikolajevič Ostrovskij