Anna Karenina: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Anna Karenina od Lva Nikolajeviče Tolstoje je stěžejní román ruského realismu a jedno z nejznámějších děl světové literatury. Hlavní postavou je Anna Karenina, žena šlechtického původu, která se rozhodne obětovat svůj rodinný život osudové lásce a upřímnému citu. Zamiluje se do důstojníka Vronského, čímž riskuje svou společenskou reputaci a nabourává zažité konvence. Jejich vztah však není zdaleka tak ideální, jak si vysnila, a nakonec v bezvýchodném momentu spáchá sebevraždu.

Rozbor díla Anna Karenina

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: román (delší prozaické dílo se složitější zápletkou, více postavami a vedlejšími dějovými linkami)
• výrazová forma: próza (dílo psané jako souvislý text bez veršů)
• literární směr: realismus (román se věnuje osudům obyčejných lidí, obsahuje psychologické prvky)
• motivy: láska, morální dilema, manželství, žárlivost, zklamání, svědomí
• období (čas): 2. polovina 19. století
• místo děje: Rusko
• hlavní téma: vztah Anny s milencem Vronským, kvůli kterému se všeho slepě vzdá a společnost se k ní obrátí zády

Kompozice literárního díla Anna Karenina

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er forma, 8 částí

Vysvětlení: ačkoliv je hlavní dějová linie psána chronologicky, místy se zde objevují i retrospektivní pasáže, kdy hlavní postavy vzpomínají na události z minulosti. Román je rozdělen na 8 částí, které jsou dále členěny na kapitoly označené římskou číslicí. Vypravěčem je sám autor.

Literární výstavba děje v díle Anna Karenina od Lva Nikolajeviče Tolstého

• expozice: manželé Oblonští mají krizi, Kitty si má na plese vybrat ženicha
• kolize: Anna Karenina se setká s Vronským, na plese se do sebe zamilují
• krize: Anna se snaží neúspěšně utéct před svými city, doma na ni čeká manžel a syn
• peripetie: Kitty si bere Levina, Anna a Vronský se začínají čím dál častěji hádat
• katastrofa: Anna si uvědomí bezvýchodnost své situace a skočí pod jedoucí vlak

Jazykový styl (použité styly) díla Anna Karenina

Román Anna Karenina je napsán spisovným knižním jazykem. Objevují se zde rozsáhlé úvahové pasáže, ale také hodně dialogů mezi hlavními hrdiny, což dodává ději výraznou dynamiku. Tolstého styl je typický detailním popisem psychologie postav, prostředí a emocí, což vytváří hloubku a autenticitu. V přímé řeči používá i nespisovné a hovorové výrazy, aby byl román čtenářsky přístupný.

• archaismy: zamyslit, bědovat, fiakrista
• nespisovné výrazy: všecko, tumáš
• přímá řeč: „Jděte pryč, jděte pryč!“

Stručný popis děje díla Anna Karenina

Anna Karenina je manželkou státního úředníka a žije spořádaným rodinným životem se svým manželem a synem. Jednou si ji do Moskvy zavolají manželé Oblonští, aby jim pomohla vyřešit jejich vztahovou krizi. Stěpan Oblonskij je totiž Annin bratr. Sestra jeho ženy Dolly, Kitty, si má na plese vybrat ženicha. Mají o ni zájem dva muži, a to důstojník Vronskij a Konstantin Levin, který ji hluboce miluje.

Kitty si nakonec vybere Vronského, ten se ale na plese okamžitě zakouká do Anny. Ta jeho náklonnost opětuje, ale snaží se před vlastními city utéci, protože má doma muže a syna. Nedaří se jí to a nakonec se do sebe s Vronským vášnivě zamilují a odjedou spolu do ciziny. Kitty si začne vyčítat, že odmítla Levina. Když se znovu setkají, Levin ji požádá o ruku a Kitty to nadšeně přijme.

Anna Karenina si začíná uvědomovat, do jak zoufalé a bezvýchodné situace se dostala. S Vronským se čím dál častěji hádali a společnost se k ní obrátila zády. Začíná se chovat iracionálně a zoufale, Vronského neustále podezírá z nevěry a točí se v bludném kruhu. Nakonec se rozhodne spáchat sebevraždu skokem pod jedoucí vlak. Když se to Vronskij dozví, je zdrcený a odchází do armády bojovat proti Turkům.

Hlavní postavy v knížce Anna Karenina

• Anna Karenina: žena aristokratického původu, nejprve vede normální život, pak ji ale poblázní láska k Vronskému. Postupně ztrácí půdu pod nohama a začíná se chovat iracionálně, propadá zoufalství a nakonec spáchá sebevraždu.
• Alexej Vronskij: oslnivý a bohatý důstojník, který Anně zcela uhrane. Je odvážný a inteligentní, ale místy neopatrný, co se financí týče. Na konci je zcela zdrcen její smrtí, za kterou se cítí být zodpovědný.
• Alexej Karenin: manžel Anny, pracuje jako úředník a je velmi chladný. Lpí na své práci a záleží mu na tom, co si o něm myslí ostatní.
• Kitty Šcerbacká: romantická a krásná mladá dívka, která se zamiluje do Vronského. Nakonec si bere Levina, kterého předtím odmítla.

Co se děje v průběhu díla Anna Karenina

Začátek

Anna Karenina přijíždí do Moskvy za manžely Oblonskými, kterým má pomoci řešit jejich vztahovou krizi. Kitty Šcerbacká si má na plese vybrat ženicha. Nabízí se důstojník Vronskij a také rodinný přítel Konstantin Levin, který ji upřímně miluje.

1/3 (první třetina)

Kitty si vybere Vronského, ten se ale mezitím na plese zamiluje do Anny Kareninové. Ona má mezitím však doma manžela Alexeje a malého syna. Zakouká se do něj, ale snaží se citům utéci, což se jí nakonec nepodaří.

Polovina

Anna Karenina odjíždí s důstojníkem Vronským do ciziny a je do něj vášnivě zamilovaná. Brzy se však v jejich vztahu začnou objevovat trhliny a dvojice se čím dál tím častěji hádá kvůli malichernostem. Anna i Vronskij tak začínají být nešťastní.

3/3 (třetí třetina)

Kitty Šcerbacká si uvědomí, že neměla odmítat nabídku k sňatku od Konstantina Levina. Znovu se setkají, a on ji o ruku požádá podruhé. Ona nadšeně přijímá a nakonec se spolu odstěhují na venkovskou usedlost.

Konec

Anna si uvědomuje, jak bezvýchodná je její situace a začíná se chovat zoufale. Po jedné z dalších hádek s Vronským se rozhodne spáchat sebevraždu skokem pod vlak. Vronskij se za její smrt cítí zodpovědný a je tím velmi zdrcený.

O knížce Anna Karenina od Lva Nikolajeviče Tolstého

• rok vydání: 1873-1877 (na pokračování)
• počet stran: 880 (vydání z roku 2021)
• nakladatelství: Leda (vydání z roku 2021)

Citát / ukázka z knihy Anna Karenina (napsal Lev Nikolajevič Tolstoj)

Anna s Vronským před jejich útěkem do ciziny:

„Musíme skoncovat s tou lží, ve které žijeme.“ „Skoncovat? Ale jak, Alexeji?“ pravila tiše. Už se uklidnila a tvář jí ozařoval něžný úsměv. „Opustit muže a spojit naše životy.“ „Ty jsou beztak spojeny,“ odpověděla sotva slyšitelně. „Ano, ale úplně, úplně.“ „Ale jak, Alexeji, vysvětli mi, jak?“ pravila s bolestným výsměchem své beznadějné situaci. „Copak je z té situace nějaké východisko? Copak nejsem žena svého muže?“ „Východisko se vždycky najde. Musíš se odhodlat,“ řekl Vronskij. „Všecko bude lepší, než jak žiješ teď. Přece vidím, jak tě trápí výčitky svědomí před společností, před synem i před mužem.“

O spisovateli Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) byl ruský spisovatel a myslitel, známý zejména díky románům Vojna a mír a Anna Karenina, které zobrazují ruskou společnost během 19. století. Tolstoj se vyznačoval detailním popisem postav a jejich psychologie, což dodávalo jeho dílům hloubku. Jeho literární styl ovlivnil další generace spisovatelů po celém světě. Kromě toho se Tolstoj také angažoval v sociálních a politických otázkách. Jeho myšlenky o pacifismu a jednoduchém životě inspirovaly mnoho lidí po celém světě.

Hlavní informace o životě Lva Nikolajeviče Tolstého

• narodil se 9. září 1928 v Tulské gubernii v evropské části Ruska
• jeho otec byl hrabě ze starého šlechtického rodu a jeho matka byla kněžnou, měl tři bratry a mladší sestru
• oba jeho rodiče záhy zemřeli a jejich děti vychovávali příbuzní
• studium práv nedokončil, vstoupil raději do armády a začal se věnovat literatuře
• v roce 1857 odjel na cestu po Evropě, vrátil se zklamaný a začal kritizovat poměry v Rusku
• o pět let později se oženil se šlechtičnou Sofií Andrejevnou Behrs, se kterou měl 13 dětí
• v sedmdesátých letech se u něj objevila duševní krize, nebyl spokojen s životními podmínkami ve své zemi a napsal o tom několik traktátů
• v roce 1901 byl vyloučen z pravoslavné církve, protože kritizoval její militaristickou roli
• zastával naprostý pacifismus a křesťanský anarchismus
• zemřel 20. listopadu 1910 ve věku 82 let na zápal plic

Krátký popis života Lva Nikolajeviče Tolstého

Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září 1928 ve vesnici Jasná Poljana asi 200 km jižně od Moskvy. Jeho otec byl hrabě pocházející z velmi starého šlechtického rodu, jeho matka byla kněžna. Měl tři starší bratry a mladší sestru Marii. Matka zemřela, když byly Lvovi pouhé dva roky, a otec ji o sedm let později následoval. O osiřelé sourozence se starali příbuzní, zejména teta pocházející z Kazaně. Zde začal Tolstoj studovat práva a filologii, ale studium nedokončil a místo toho vstoupil do carské armády.

Během působení v armádě se začal věnovat literární tvorbě a získal několik vojenských vyznamenání za hrdinství. V roce 1856 řady vojáků opustil a vydal se na cesty po Evropě, navštívil např. Francii, Itálii a Anglii. Po návratu do Ruska si uvědomil, v jak žalostném stavu se celá země nachází, a začal to ve svých dílech často rozebírat. Oženil se se šlechtičnou Sofií Andrejevnou Behrs, s níž měl 13 dětí.

První roky po svatbě byly pro Tolstého velmi šťastné a v této době také napsal svá nejznámější díla. Později se u něj však projevila hluboká duševní krize, která se promítla i do jeho rodinných vztahů. Začal psát traktáty, ve kterých polemizoval nad nespravedlivým uspořádáním společnosti a také se stal vegetariánem. Zemřel 20. listopadu 1910 na následky zápalu plic ve městě Astapovo.

Charakteristika tvorby Lva Nikolajeviče Tolstého

• realismus: Tolstoj se proslavil svou schopností vykreslit život v Rusku s neuvěřitelnou detailností a autenticitou
• hluboká psychologie postav: jeho postavy jsou komplexní, s vnitřními rozpory a dilematy, která jsou věrně zachycena
• filozofické prvky: jeho práce často zahrnují filozofické úvahy o životě, smrti, náboženství a lidské existenci
• kritika společnosti: v jeho dílech často najdeme kritiku ruské aristokracie, byrokracie a církve, a to zejména v kontextu sociální nespravedlnosti a korupce

Další významná díla Lva Nikolajeviče Tolstého

• Vojna a mír
• Vzkříšení
• Ďábel
• Vláda tmy
• Kozáci
• Vpád
• Kácení lesa
• Živá voda
• Otec Sergej
• Nemohu mlčet

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Charles Dickens
• Honoré de Balzac
• Jules Verne
• Alexandr Dumas
• Gustave Flaubert
• Edmond Rostand
• Émile Zola
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij
• Henrik Ibsen
• Mark Twain