Stopařův průvodce Galaxií: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Stopařův průvodce po Galaxii od Douglase Adamse je prvním dílem pentalogie, která bývá označována jako trilogie v pěti dílech. Pojednává o absurdních situacích, které zažívá poslední pozemšťan Arthur spolu se svým mimozemským přítelem Fordem. Jde o humorný sci-fi příběh, který začíná zničením planety Země kvůli stavbě vesmírné dálnice. Adams vytváří surreální svět plný bizarních bytostí, pod hlavní dějovou linií se však skrývá množství filozofických úvah o vesmíru a lidské existenci v něm.

Rozbor díla Stopařův průvodce Galaxií

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: román (delší prozaické dílo se složitější zápletkou, více postavami a vedlejšími dějovými linkami)
• výrazová forma: próza (dílo psané jako souvislý text bez veršů)
• literární směr: postmodernismus (nejednotný směr kladoucí hlavní důraz na pluralitu a synkretismus, tedy skládání různých kulturních prvků v jeden celek)
• motivy: vesmír, vesmírná loď, mimozemšťané, konec světa, počítač
• symboly (symbolismus): 42
• období (čas): nekonkrétní budoucnost
• místo děje: Planeta Země, fiktivní kosmická loď “Srdce ze zlata”, vogonská loď, Magrathea
• hlavní téma: humorně pojatý příběh o pátrání po smyslu všeho bytí

Kompozice literárního díla Stopařův průvodce Galaxií

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er forma, členěno na kapitoly

Vysvětlení: dílo je napsáno chronologicky, ačkoliv se vypravěč místy retrospektivně vrací do minulosti. Kniha je rozdělena na velké množství očíslovaných kapitol.

Literární výstavba děje v díle Stopařův průvodce Galaxií od Douglase Adamse

• expozice: Arthur Dent si lehá před buldozer, který jede zbourat jeho dům, jeho kamarád Ford mu to rozmluví
• kolize: Arthur se dozvídá, že se blíží konec světa kvůli stavbě vesmírné dálnice, za což mohou zlí mimozemšťané Vogoni
• krize: Ford a Arthur se pomocí ručníků dostanou do vogonské lodi, posádka je vyžene a oni se dostanou na loď s názvem Srdce ze zlata
• peripetie: na planetě Magrathea se dozvídají odpověď na základní otázku otázku života, vesmíru a vůbec
• katastrofa: posádka dojde k závěru, že se někde zastaví a nají, čímž kniha končí

Jazykový styl (použité styly) díla Stopařův průvodce Galaxií

Stopařův průvodce Galaxií Douglase Adamse je napsán v jazykově bohatém stylu. Adams vyniká svou schopností hrát si se slovy, vytvářet slovní hříčky a používat absurdní situace k vytvoření humorných zápletek. Tento román je plný ironie, sarkasmu a jemného cynismu, což dodávají textu jedinečnou atmosféru. Pod dějovou linií této parodie na sci-fi se navíc skrývají filozofické úvahy o smyslu existence. Román je vzhledem ke svému stáří napsaný současným jazykem bez použití archaismů.

• básnické přívlastky: panenské pobřeží, hyperprostorová expresní dálnice
• nespisovné výrazy: vtipálek, spoďáry
• přímá řeč: „Hm. Byla demolována.“

Stručný popis děje díla Stopařův průvodce Galaxií

Muž jménem Arthurt Dent žije poklidným životem, který naruší plánované bourání jeho domu kvůli nové dálnici. V den plánované demolice se rozhodne postavit buldozerům a protestovat tak, jenže v tu chvíli se objeví jeho přítel Ford Prefect. Řekne mu, že na tom nezáleží, protože se blíží konec světa. Zatáhne jej do hospody, kde se dozví, že za plánovaným zničením planety Země stojí Vogoni, nesnášenliví mimozemšťané. Místo planety Země chtějí totiž vybudovat rozsáhlou vesmírnou dálnici.

Ford je ve skutečnosti také mimozemšťan a zkušený vesmírný cestovatel. Za pomoci ručníků, což je typický předmět všech cestovatelů, se s Arthurem dostanou na vogonskou vesmírnou loď. Mimozemšťané ale černé pasažéry odhalí a vyhodí je pryč. Zachytí je loď Srdce ze zlata, kterou vlastní Zafod Bíblbrox, přítel Forda. Loď míří k planetě Margathea, kde se konečně dozví odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec. Kdysi totiž jedna chytrá rasa zkonstruovala nejchytřejší počítač, který jim odpověď poskytl. Jde o číslo 42.

Jelikož odpověď nedávala smysl, byla jako nový počítač sestrojena planeta Země. Výrobu této planety si objednaly myši, které se pídily po logické souvislosti s odpovědí 42. Myši si chtějí vzít Arthurův mozek, jelikož se konečně dostaly k nějakému pozemšťanovi, ale on s tím nesouhlasí. Posádka lodi nakonec dojde k závěru, že by se hodilo někde zastavit a najíst se, a zde první díl série končí.

Hlavní postavy v knížce Stopařův průvodce Galaxií

• Arthur Dent: poslední pozemšťan, milý a vstřícný muž, který má rád monotónní život, ze kterého byl však násilím vytržen
• Ford Prefect: mimozemšťan, přítel Zafoda Bíblbroxe, má zvláštní smysl pro humor a zálibu v dobrodružství, velmi výřečný a připravený na vše
• Zafod Bíblbrox: dvouhlavý mimozemšťan, smyslem jeho života je zábava, miluje dobré jídlo a pití, chová se šíleně, přesto je prezidentem Galaxie

Co se děje v průběhu díla Stopařův průvodce Galaxií

Začátek

Arthur Dent žije monotónním a poklidným životem, pak se ale dozví o plánované stavbě dálnice a s tím spojené demolici jeho domu. Chce si lehnout před buldozer a protestovat, ale pak se objeví jeho přítel Ford Prefect a rozmluví mu to s tím, že na ničem nezáleží, protože se blíží konec světa.

1/3 (první třetina)

V hospodě se dozvídá, že za plánovaným zničením Země stojí nenávistní mimozemšťané Vogoni. Najednou se nad nimi objeví vogonská loď a Arthur s Fordem se do ní pomocí ručníků dostanou. Vogoni však zakrátko vycítí černé pasažéry a z lodi je vyhodí.

Polovina

Před smrtí zachrání dvojici vesmírných cestovatelů až okolo letící loď Srdce ze zlata, na které se nachází prezident Galaxie a Fordův přítel Zafod Bíblbrox. Na palubě jsou ještě další dva mimozemšťané a všichni mají namířeno na planetu Magrathea.

3/3 (třetí třetina)

Na planetě Magrathea se celá posádka dozvídá odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec. Je jí odpovědí 42. Tuto odpověď vygeneroval počítač, ale jelikož nedávala smysl, byl sestrojen počítač ještě chytřejší. Tím byla planeta Země.

Konec

První díl z této pentalogie končí tím, že si posádka lodi Srdce ze zlata uvědomí, že by bylo dobré se někde zastavit a najíst. V tomto bodě na knihu navazuje druhý díl Restaurant na konci vesmíru.

O knížce Stopařův průvodce Galaxií od Douglase Adamse

• rok vydání: 1979
• počet stran: 178 (vydání z roku 1998)
• nakladatelství: Hynek (vydání z roku 1998)

Citát / ukázka z knihy Stopařův průvodce Galaxií (napsal Douglas Adams)

Ford ukazuje Arthurovi knihu Stopařova průvodce:

„Co je to?“ zeptal se Arthur. „Stopařův průvodce po Galaxii. Elektronická kniha. Řekne ti cokoliv o čemkoliv. To je její poslání.“ Arthur ji nervózně obracel v rukou: „Obálka se mi líbí. NEPROPADEJTE PANICE. To je první užitečná a srozumitelná věc, co jsem za dnešek slyšel.“ „Ukážu ti, jak to funguje,“ navrhl Ford. Vyškubl knihu Arthurovi, který ji držel, jako by to byl čtrnáct dní mrtvý skřivánek, a vytáhl ji z obalu.

O spisovateli Douglas Adams

Douglas Noël Adams (1952–2001) byl anglický spisovatel, který nejvíce proslul díky knižní sérii Stopařův průvodce Galaxií. Adams se proslavil svým humorem, filozofickými prvky v jeho dílech a absurdistickým přístupem k sci-fi žánru, který do té doby neměl obdoby. Kromě literární tvorby pracoval také jako scenárista pro televizi a rádio, kde tvořil adaptace svých knih. Sám se považoval za radikálního ateistu a mezi fanoušky byl známý jako ekologický aktivista. Zemřel náhle ve věku pouhých 49 let.

Hlavní informace o životě Douglase Adamse

• narodil se 11. března 1952 v anglickém městě Cambridge, po rozvodu rodičů vyrůstal u své babičky, která v domě provozovala útulek pro zraněná zvířata
• literární tvorbě se věnoval už od střední školy, kdy často publikoval do školních časopisů
• vystudoval anglickou literaturu na cambridgeské St. John’s College
• po dokončení univerzity pracoval pro rádiové a televizní společnosti, ale přivydělával si i různými pomocnými pracemi
• v polovině sedmdesátých let si jej jako osobního strážce najala zámožná arabská rodina
• považoval se za radikálního ateistu a pro svět a lidstvo si vymyslel vlastní teorii vnímající louže
• byl zapáleným enviromentálním aktivistou, angažoval se v otázce ochrany ohrožených zvířecích druhů
• celý život miloval moderní technologie a nadchnul se pro počítače Apple Macintosh
• trpěl neodhaleným zužováním tepen, což nakonec vedlo i k jeho předčasné smrti
• zemřel 11. května 2001 po cvičení v soukromé tělocvičně v Montecitu v Kalifornii na infarkt

Krátký popis života Douglase Adamse

Douglas Noël Adams se narodil 11. března 1952 v Cambridgi rodičům Janet a Christopherovi Adamsovým. Jelikož se ale po několika letech rozvedli, vyrůstal se svou sestrou Susan u prarodičů. Mezi ostatními žáky začal vynikat už na základní škole, a během středoškolských let začal publikovat své první fejetony a povídky do školních časopisů. Jeho specialitou byly humorné a satirické články.

Vystudoval anglickou literaturu na cambridgeské univerzitě. Byl známý svými osobitými názory na náboženství. Lidstvo přirovnával k louži, která se domnívá, že díra v zemi zde byla vytvořena speciálně pro ni. Sama louže však existuje jen tak dlouho, než se na slunci nevypaří. Adams byl také ekologickým aktivistou a celý život se zasazoval o ochranu ohrožených druhů. Trpěl neodhaleným zužováním koronárních tepen, což vedlo k jeho předčasné smrti dne 11. května 2001, kdy zemřel na infarkt myokardu.

Charakteristika tvorby Douglase Adamse

• humor a absurdita: Adams je známý svým jedinečným smyslem pro humor, který kombinuje absurdní situace se slovními hříčkami
• filozofické prvky: jeho díla často obsahují hlubší filozofické úvahy, které se zabývají existenciálními otázkami
• netypický přístup ke sci-fi: Adams vytváří bohaté sci-fi světy, které často parodují klasické sci-fi díla
• nekonvenční postavy: jeho postavy jsou často výstřední a excentrické, přičemž každá z nich má své vlastní jedinečné rysy a osobnostní charakteristiky

Další významná díla Douglase Adamse

• Restaurant na konci vesmíru
• Život, vesmír a vůbec
• Sbohem, a díky za ryby
• Převážně neškodná
• Mladý Zafod hraje na jistotu
• Ještě je můžeme vidět
• Dlouhý, temný čas svačiny duše
• Losos pochyb
• Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho 

Jiní autoři ve stejném období a směru

• William Styron
• Joseph Heller
• Jean Paul Sartre
• Albert Camus
• John Osborne
• Jack Kerouac
• Alberto Moravia
• Umberto Eco
• George Orwell
• Allen Ginsberg