Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška je humoristický román, hovorově nazýván také pouze Švejk. Kniha byla napsána mezi lety 1921-1923 a má celkem čtyři díly. Vypráví příběh Josefa Švejka, který musí na začátku první světové války narukovat do armády a bránit zde vlast. Autor jej vykreslil jako prostomyslného dobráka, který své nadřízené poslouchá až k absurdnosti. Dostává se tak do komických situací, prostřednictvím kterých Jaroslav Hašek umožní čtenáři poznat nesmyslnost válečné mašinérie a soudobé byrokracie.

Rozbor díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

• literární druh: epika (kniha má konkrétní děj)
• literární žánr: humoristický román (román s komickými a vtipnými prvky)
• výrazová forma: próza (dílo nepsané ve verších, ale jako souvislý text)
• literární směr: česká meziválečná próza (autoři se v dílech často vyrovnávali se zkušenostmi z první světové války)
• motivy: válka, vlastenectví, lidská hloupost, armáda
• období (čas): 1. světová válka
• místo děje: České Budějovice, Praha
• hlavní téma: nesmyslnost války a výsměch válečné mašinérii

Kompozice literárního díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje) s prvky retrospektivy, román rozdělen na čtyři díly, er forma

Vysvětlení: ačkoliv se román odehrává v časové posloupnosti, jsou do děje vloženy retrospektivní pasáže, v nichž Švejk vypráví hospodské historky, jelikož ke každé situaci znal nějaký příběh. Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války je v podstatě románová tetralogie, poslední díl ale Jaroslav Hašek nestihl sám dopsat, jelikož zemřel. Dílo tak dokončil Karel Vaněk.

Literární výstavba děje v díle Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška

• expozice: začíná první světová válka, Švejk musí narukovat do armády
• kolize: u pluku se Švejk seznamuje s mnoha důležitými postavami, brzy jsou přemístěni na rakousko-uherské pomezí
• krize: pluk je přesunut na ruskou frontu k Haliči, Švejk omylem upadne do rakouského zajetí
• katastrofa: Švejk je odsouzen k smrti, ale nakonec se vše vysvětlí

Jazykový styl (použité styly) díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Autor tohoto románu si dal záležet na jednoduchém jazyku, který bude dobře srozumitelný pro všechny čtenáře. Použil prvky obecné a hovorové češtiny, vojenský slang, argot, velké množství vulgarismů a také slova přejatá z německého jazyka. Objevuje se zde častá přímá řeč, písně a přísloví. Díky krátkým větám a nespisovným výrazům kniha přibližuje absurditu první světové války široké veřejnosti.

• přímá řeč: „Tak nám zabili Ferdinanda.”
• nespisovné výrazy: voběsit, jistějc
• slova přejatá: ajnclík, obrlajtnant
• slova citově zabarvená: lump, vožrala

Stručný popis děje díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Na začátku knihy je Švejkovi sdělena tragická zpráva o atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu slovy: „Tak nám zabili Ferdinanda“. V pražském hostinci U Kalicha se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneiderem, který dává zatknout hostinského Palivce za velezradu poté, co Palivec odpoví sprostě na otázku o místě, kde je obraz císaře pána. Švejk je též zatčen a ocitá se nejprve na policejním ředitelství a poté v blázinci. Po vypuknutí války je Švejk odveden na frontu, během cesty provokuje okolí křikem: „Na Bělehrad!“, což vyvolává rozruch.

Následně je léčen v nemocnici pro simulující pacienty, poté je umístěn do vojenského vězení a nakonec pracuje jako vojenský sluha u nadporučíka Lukáše, známého svými milostnými aférami. Skončí u 91. pěšího pluku v Českých Budějovicích, který se připravuje k odjezdu na frontu. Švejkův oddíl je umístěn do města Királyhidy na rakousko-uherském pomezí. Zde se nadporučík Lukáš opět zaplétá do dalšího romantického dobrodružství s vdanou ženou a zadá Švejkovi úkol doručit dopis jeho milence.

Švejk a sapér Vodička se však zapletou do potyčky s jejím manželem, což vyústí v masovou pouliční rvačku a jejich následné zatčení. Nadporučík Lukáš je nucen najít nového služebníka, kterým se stává neustále hladový tlustý muž Baloun, jenž trápí svého pána tím, že mu sní všechno, co se mu dostane pod ruku. Po propuštění Švejk získává pozici ordonance ve 11. marškumpanii a loučí se se sapérem Vodičkou.

91. pěší pluk je znovu naložen do vlaku, který je přepravuje jako novou skupinu vojáků určených na ruskou frontu do Haliče. Švejk poté u malého rybníka narazí na uprchlého ruského zajatce, který se tam koupal. Když ho spatří, nahý zajatec se pokusí utéct. Švejk si vezme jeho uniformu, ale zakrátko ho v ní spatří maďarští vojáci a on se ocitne v rakouském zajetí. Za zradu má být odsouzen k smrti, ale vše se naštěstí vysvětlí a dobře dopadne.

Hlavní postavy v knížce Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

• Josef Švejk: ústřední postava tohoto románu. Prostoduchý dobrák, který je vždy nad věcí a všechny nezdary překonává s úsměvem na tváři, čímž irituje své okolí. Představitel lidového odporu vůči válce, se všemi si rád povídá, je mazaný a nic ho nevyvede z míry.
• nadporučík Lukáš: má slabost pro ženy a milostné aféry, je přímý, zásadový a velmi vypočítavý
• paní Müllerová: starší dáma, Švejkova hospodyně
• feldkurát Katz: alkoholik, armádní kněz, je věčně zadlužený

Co se děje v průběhu díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Začátek

Po atentátu na Františka Ferdinanda d’Este se Švejk v hostinci baví o tom, že brzy vypukne válka. Je za to zatčen a umístěn do léčebny pro choromyslné. Nějakou dobu pracuje jako vojenský sluha pro nadporučíka Lukáše, který je mezi ostatními známý svými milostnými aférami.

1/3 (první třetina)

Když opravdu dojde k začátku války, Švejk samozřejmě musí narukovat, a dostává se i s nadporučíkem Lukášem k 91. pěšímu pluku do Českých Budějovic. Poté, co ve vlaku zatáhl za záchrannou brzdu jej z něj vyloučí a on musí zbytek dojít pěšky, přičemž zabloudí. K jeho pluku jej dovede četník, který ho považuje za zběha.

Polovina

U pluku se Švejk postupně seznamuje s mnoha dalšími postavami knihy, jako je účetní šikovatel Vaněk, kuchař okultista Jurajda, jednoroční dobrovolník Marek nebo sapér Vodička. Pluk je brzy přemístěn na frontu a Švejk se tak dostává na rakousko-uherské pomezí.

3/3 (třetí třetina)

Po dobrodružství ve městě Királyhidy se 91. pěší pluk přesouvá k Haliči na ruskou frontu. Pouť přes Uhry je v knize popsána velmi detailně a autor zde výrazně promítá své názory o nesmyslnosti války. Utahuje si zde také z hlouposti vojenských velitelů.

Konec

Švejk u rybníka potkává ruského zajatce, který se ho lekne a nahý uteče. Švejk si bere jeho uniformu, ale je v ní spatřen maďarskými vojáky a upadne tak omylem do rakouského zajetí. Je odsouzen k trestu smrti, ale naštěstí se celá situace vyřeší a dobře dopadne.

O knížce Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška

• rok vydání: 1921-1923 (postupně čtyři díly)
• počet stran: 576 (vydání z roku 2023)
• nakladatelství: Fortuna Libri (vydání z roku 2023)

Citát / ukázka z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (napsal Jaroslav Hašek)

Úvodní slova románu:

„Tak nám zabili Ferdinanda,” řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny. „Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?” otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena. … „Ale, milostpane, pana arcivévodu Ferdinanda, toho z Konopiště, toho tlustýho, nábožnýho.” „Ježíšmarjá,” vykřikl Švejk, „to je dobrý.”

O spisovateli Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek byl český spisovatel, narozený 30. dubna 1883 v Praze. Věnoval se také novinařině a publicistice. Byl znám svým bohémským a tuláckým způsobem života, oblibou alkoholu a četnými milostnými aférami s náhodnými ženami. V době vypuknutí první světové války žil s Josefem Ladou, který později ilustroval také knihu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. V roce 1915 Hašek narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a s ním odjel na haličskou frontu v Rusku, což se promítlo v jeho nejznámějším díle. Zemřel na ochrnutí srdce 3. ledna 1923.

Hlavní informace o životě Jaroslava Haška

• narodil se 30. dubna 1883 v Praze. Jeho otec zemřel, když byl ještě poměrně mladý, a on tak prožil část dětství v chudobě a pouze se svou matkou.
• kvůli srdeční vadě a zakrnělé štítné žláze trávil jako dítě spoustu času na venkově u své rodiny
• po střední škole krátce pracoval v bance Slavia, ale brzy se začal věnovat humoristické literatuře
• seznámil se s českými anarchisty, začal vést bohémský život a procestoval pěšky Slovensko a Maďarsko
• byl propuštěn z redakce časopisu Svět zvířat, jelikož publikoval články o imaginárních zvířatech, které si sám vymyslel. Po roce manželství předstíral vlastní smrt a byl hospitalizován na psychiatrii.
• spolu s několika přáteli tvořil kabaretní vystoupení, ve kterých i sám účinkoval
• přátelil se s Josefem Ladou, který později ilustroval Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
• v roce 1915 narukoval v Českých Budějovicích k 91. pěšímu pluku a odjel na ruskou frontu do Haliče
• koncem února 1918 vstoupil do Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, přijal tak socialistické myšlenky namísto anarchismu, který vyznával v předchozích letech
• zemřel 3. ledna 1923 na ochrnutí srdce, které ovlivnila také jeho morbidní obezita

Krátký popis života Jaroslava Haška

Jaroslav Hašek se narodil 30. dubna 1883 v Praze. Haškův otec, učitel matematiky Josef Hašek, zemřel předčasně na intoxikaci alkoholem, což vedlo k finančním potížím v jeho rodině. Matka Kateřina se s třemi dětmi kvůli chudobě stěhovala více než patnáctkrát. V dětství Hašek trpěl srdeční vadou a měl také zakrnělou štítnou žlázu, takže trávil mnoho času na venkově u dědečka z matčiny strany. Později studoval na gymnáziu, ale byl vyloučen po účasti na protiněmeckých nepokojích v Praze v roce 1897. Následně se vyučil drogistou a nakonec maturoval na Českoslovanské obchodní akademii.

Po maturitě pracoval v bance Slavia, ale brzy se začal věnovat novinařině a literatuře. Vedl bohémský život, cestoval pěšky po různých regionech a psal povídky pro noviny. Holdoval alkoholu, rád posedával v pražských hospodách a netajil se také různými milostnými aférami se ženami, byť mnozí pochybovali o jeho sexualitě. Přátelil se s Josefem Ladou, dokonce spolu nějakou dobu bydleli. Tento malíř je také ilustrátorem Haškova ústředního románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

Během první světové války narukoval Hašek v Českých Budějovicích do 91. pěšího pluku a odjel na haličskou frontu v Rusku, tento prvek se objevuje i v knize o Švejkovi. Po padnutí do zajetí se připojil k Československým legiím. Po válce se Hašek angažoval v politice, jeho názory se postupně měnily a nakonec se obrátil k socialismu. Vstoupil také do Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Zemřel 3. ledna 1923 na ochrnutí srdce, které ještě umocnila jeho nebezpečná obezita.

Charakteristika tvorby Jaroslava Haška

• ironický humor: Jaroslav Hašek měl unikátní styl humoru, ve kterém vynikala ironie a satira
• srozumitelný jazyk: autor chtěl psát knihy pro co nejširší publikum, volil proto nekomplikované věty a snadno pochopitelná slovní spojení
• výsměch válce: na rozdíl od jiných spisovatelů válku nekritizoval, ale ve svých humoristických románech se jí přímo vysmíval

Další významná díla Jaroslava Haška

• Májové výkřiky
• Galerie karikatur
• Dva tucty povídek
• Pepíček Nový a jiné povídky
• Velitelem města Bugulmy
• Mírová konference a jiné humoresky
• Trampoty pana Tenkráta
• Můj obchod se psy a jiné humoresky

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Karel Čapek
• Franz Kafka
• Jaroslav Seifert
• Ray Bradbury
• Milan Kundera
• Ivan Olbracht
• Karel Poláček
• Arnošt Lustig
• Jiří Weil
• Vladislav Vančura