Kytice: rozbor díla, děj, popis, o autorovi Karel Jaromír Erben + komplexní info

Kytice od Karla Jaromíra Erbena je básnická sbírka, která původně vyšla pod názvem Kytice z pověstí národních v roce 1853. Jedná se o dílo napsané v duchu romantismu. Kniha obsahuje třináct balad, ponurých básní, které často končí velmi tragicky. Básně jsou lyrického charakteru a jsou inspirované ústní lidovou slovesností a českými tradicemi. Témata balad jsou různorodá – od lásky až po zradu, od boje za svobodu až po nadpřirozené bytosti. Erbenův styl odkazuje k lidovým písním a pověstem, čímž propojil své dílo s českým folklórem.

Rozbor díla Kytice

• literární druh: lyrika/epika
• literární žánr: balada (báseň s ponurým dějem, často končí tragicky)
• výrazová forma: poezie (text psaný ve verších)
• literární směr: český romantismus (díla se odehrávají v přírodě, vystupují zde výjimeční hrdinové a silné city a emoce)
• motivy: venkov, nadpřirozeno, příroda, smrt
• čas: neurčeno, pravděpodobně autorova současnost
• místo děje: český venkov
• hlavní téma: vina a trest, boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly

Kompozice literárního díla Kytice

Kompozice: sbírka se skládá ze 13 delších básní, je v er-formě

Vysvětlení: básnická sbírka Kytice je založena na spojení různorodých příběhů do jednotného celku. Přestože je každá balada samostatná, existuje mezi nimi tematická sounáležitost. Společným prvkem je důraz na morální poselství a nadpřirozené síly, které bývají přítomny v celých příbězích. Kompozice sbírky Kytice je mozaikovitá, skládá se ze 13 balad a vypravěč je neznámý.

Literární výstavba děje v knize Kytice

Je třeba upřesnit, že kniha Kytice od Karla Jaromíra Erbena je sbírka básní, z nichž má každá vlastní literární výstavbu děje a svůj jedinečný a samostatný příběh. Jednotlivé básně nejsou propojeny tradičním románovým nebo epickým stylem, ale jsou spíše izolovanými vyprávěními. Balady pokrývají různé tématické okruhy, jako jsou láska, vztahy, tragédie, nadpřirozeno, osudové okamžiky a morální dilemata. Některé jsou založeny na českých lidových pověstech a pohádkách. Mnoho z nich má podobu alegorie a obsahuje morální ponaučení nebo varování před negativními lidskými vlastnostmi.

Jazykový styl (použité styly) díla Kytice

Jazykový styl díla Kytice od K. J. Erbena je charakteristický, vyznačuje se silnou poetičností a používáním archaických výrazů a slovních obratů. Autor používá slova, která v jeho době již v mluveném jazyce nebyla běžná. Tímto způsobem vytváří dojem, že jsou balady odvozeny z dávných lidových písní a pohádek. V mnoha z nich se nachází alegorické prvky, které slouží k vyzdvihnutí morálních poselství a ukázání lidských vlastností či charakterů. Erben také využívá fráze, které jsou blízké lidovému jazyku.

• archaismy: siroty, plachetka, skrovný
• zdrobněliny: matička, kostelíček
• přímá řeč: „Bože, jaká to tu změna!”

Stručný popis děje díla Kytice

Kytice od Karla Jaromíra Erbena je sbírka třinácti lyrických balad, které oživují českou folklórní tradici a pohanské kořeny. Každá z nich má svůj vlastní unikátní děj a příběh, ačkoliv jsou tématicky propojeny a sdílí společné motivy a morální ponaučení. Sbírka začíná úvodní baladou Kytice, což je vlastenecká báseň s výrazným prvkem lidové slovesnosti vytvářející rámec díla.

Dále se mezi nejznámější balady z této sbírky řadí například Polednice, která pojednává o nadpřirozené bytosti stejného jména. Matka zde hrozí dítěti, že pokud nepřestane zlobit, zavolá na něj právě polednici. Dítě ale neuposlechne a nakonec umírá. Smrt dítěte se objevuje i v baladě s názvem Vodník. Vodník se násilím zmocní mladé ženy a učiní z ní svou manželku. Ona uteče zpět za svou matkou a chce po něm, aby jí donesl na břeh jejich společné dítě, ale on jej donese zavražděné.

Básně Poklad a Dceřina kletba podrobně rozebírají zničený vztah mezi matkou a dítětem, v baladě Štědrý den je silný motiv lásky a smrti. Balady Zlatý kolovrat a Záhořovo lože jsou velmi ovlivněny českými pohádkami. Obsahují některé motivy, které jsou pro ně charakteristické, jako například živou vodu, loupežníky, nebo ďábla. Sbírku zakončuje Věštkyně, která je považovaná za myšlenkový vrchol celého díla.

Hlavní postavy v knize Kytice

Často jde o bytosti s nadpřirozenými schopnostmi, z nichž patří mezi nejznámější:

• vodník: násilím se zmocní mladé ženy, zplodí s ní dítě, které nakonec zavraždí. V hloubi duše je pomstychtivý a osamělý.
• polednice: přijde potrestat malé dítě, jeho matka ho ale před ní chrání vlastním tělem. Dítěte se ani nedotkne, ale jeho matka ho omylem udusí.
• umrlec: postava, kterou mladá žena potká na hřbitově. Nakonec jej zažene vroucnými modlitbami k Bohu a panně Marii.
• Záhoř: loupežník, který chce zabít potulného poutníka, ale nakonec tak neučiní pod podmínkou, že mu poutník přinese zprávy z pekla. Nakonec se promění v hromádku popela.

Co se děje v průběhu díla Kytice

Začátek

Úvodní balada Kytice obsahuje výrazné prvky lidové slovesnosti a vlastenecké motivy. Po ní následuje Poklad, který se věnuje zejména motivu mateřské viny.

1/3 (první třetina)

Ve třetí básni Svatební košile vypráví autor o dívce, která se v opuštění a bolesti rouhá panně Marii. V Polednici děj výrazně ovlivňuje nadpřirozená postava, inspirovaná českými pověstmi.

Polovina

Balada Zlatý kolovrat obsahuje silný pohádkový motiv a motiv vykoupení a pokání. Štědrý den je o lásce a smrti, ale okrajově se dotýká také tématu svědomí. Uprostřed sbírky stojí báseň Holoubek.

3/3 (třetí třetina)

Druhá polovina knihy začíná básní Záhořovo lože, ve které se opět objevuje pohádkový námět, hlavní postavou je totiž loupežník. To stejné by se dalo říci i o Vodníkovi, který zde reprezentuje temné síly.

Konec

V básni Vrba se Erben věnuje motivu vampyrismu, v Dceřině kletbě se vrací zpět k porušenému vztahu matky a dítěte. Sbírku zakončuje Věštkyně, vrcholné dílo přemítající nad budoucností českého národa.

O knížce Kytice od Karla Jaromíra Erbena

• rok vydání: 1853 (pod názvem Kytice z pověstí národních)
• počet stran: 160 (vydání z roku 2014)
• nakladatelství: Omega (vydání z roku 2014)

Citát z knihy Kytice (napsal Karel Jaromír Erben)

Žena v baladě Poklad

„Tam ten les, a zde ty klesty,
tamto vede cesta polem
vždyť jsem nezbloudila z cesty!
Bože, co se se mnou děje!
Což zde nejsem u kamena?
Jaká se tu stala změna!”

O spisovateli Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben byl významný český básník, folklorista a etnograf žijící v 19. století. Narodil se 7. listopadu 1811 v Miletíně a zemřel 21. listopadu 1870 v Praze. Erbenovo dílo, zejména sbírka balad Kytice z roku 1853, ho učinilo jedním z nejvýznamnějších autorů české literatury. Erben byl také redaktorem a překladatelem. Působil v několika časopisech a překládal literaturu z angličtiny a němčiny. Jeho práce v oblasti folkloristiky a etnografie přispěla k většímu povědomí o českém lidovém dědictví.

Hlavní informace o životě Karla Jaromíra Erbena

• Karel Jaromír Erben byl český básník, folklorista a etnograf, narodil se 7. listopadu 1811 v Miletíně
• studoval práva a filozofii na Karlově univerzitě v Praze
• o lidové písně a tradice se začal zajímat během studií
• pracoval jako učitel, kvůli finančním problémům se často stěhoval z místa na místo
• působil jako etnograf a odborník na český folklór
• patřil mezi nejvýznamnější osobnosti českého národního obrození
• byl redaktorem několika časopisů, kde se angažoval v kulturních otázkách
• proslavil se sbírkou balad Kytice, kterou vydal v roce 1853
• kromě poezie se také věnoval překladatelství z angličtiny a němčiny
• zemřel 21. listopadu 1870 v Praze ve věku 59 let

Krátký popis života Karla Jaromíra Erbena

K. J. Erben byl významný český básník, folklorista a etnograf. Narodil se 7. listopadu 1811 v Miletíně, malé obci na Čáslavsku. Vyrůstal v rodině úředníka a po absolvování gymnázia v Jičíně odešel na pražskou univerzitu, kde studoval filosofii a práva. Během studií na univerzitě se začal zajímat o lidové písně, pohádky a tradice, což ho vedlo k etnografickým výzkumům a sbírání balad a pověstí. Zájem o lidovou slovesnost ho později vedl k psaní jeho nejznámější sbírky balad, Kytice, kterou vydal roku 1853.

Po ukončení studií pracoval jako domácí vychovatel u šlechtických rodin, což mu umožnilo cestovat a poznávat různá místa. Později se stal redaktorem a překladatelem v různých časopisech, čímž se dostal do styku s dalšími význačnými literáty té doby. Karel Jaromír Erben čelil v průběhu svého života finančním potížím. Kvůli tomu se často stěhoval z místa na místo a neměl dlouhodobé zaměstnání. Tato situace měla vliv na jeho psaní, některé jeho balady obsahují motivy neúspěchu a nebo přímo tragédie.

Roku 1852 se oženil s dcerou básníka Václava Hanky, Karolínou, se kterou měl dvě děti. Karel Jaromír Erben zemřel 21. listopadu 1870 v Praze ve věku 59 let. Díky svému literárnímu odkazu, zejména sbírce Kytice, je Karel Jaromír Erben považován za jednu z klíčových postav české literatury 19. století. Jeho práce v oblasti folkloristiky a etnografie přispěla k většímu povědomí o českém lidovém dědictví. Erbenovy balady dodnes oslovují čtenáře svou poetičností a temnou atmosférou.

Charakteristika tvorby Karla Jaromíra Erbena

• lidová ústní slovesnost: Karel Jaromír Erben byl vášnivým sběratelem ústní lidové slovesnosti a ve svých dílech se jí často inspiroval
• balady: jeho nejslavnější sbírka Kytice se skládá z ponurých básní, které mají často špatný konec
• bohatá slovní zásoba: autor v dílech používá nepřeberné množství básnických vyjádření a neobvyklých obratů

Další významná díla Karla Jaromíra Erbena

• Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
• Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských
• Písně národní v Čechách
• Prostonárodní české písně a říkadla
• České pohádky
• Chorvatské pohádky
• Večer
• Tulák
• Na hřbitově

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Božena Němcová
• Josef Kajetán Tyl
• Karel Havlíček Borovský
• Karolina Světlá
• Karel Hynek Mácha
• Božena Němcová
• František Palacký
• Josef Jungman