Balady a romance: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Balady a romance od Jana Nerudy je jedna z nejvýznamnějších básnických sbírek tohoto autora, poprvé vydaná v roce 1883. Neruda se v 18 básních věnuje tématům z české historie, lidovým tradicím a zvykům, problematice dobra a zla, a také křesťanství, na které klade velký důraz. Objevuje se zde významný podíl vlastenecké tématiky, což odráží dobu českého národního obrození.

Rozbor díla Balady a romance

• literární druh: lyricko-epický (sbírka kombinuje básně, které mají konkrétní děj s těmi, které jej nemají)
• literární žánr: soubor básní (sbírka básní, které mají oddělené dějové linky, prostředí i hlavní postavy)
• výrazová forma: poezie (text psaný ve verších)
• literární směr: kritický realismus (popis běžného života lidí, kritika sociálních nerovností a poměrů ve společnosti)
• motivy: vlastenectví, nadpřirozeno, křesťanství, smrt, příroda
• období (čas): neurčeno
• místo děje: různá místa v Čechách, blíže neupřesněná
• hlavní téma: Téma básní ve sbírce je dělí na 3 hlavní skupiny. Básně pojednávají buď o tématu vlastenectví, křesťanství, nebo o lásce v nějaké z jejích podob.

Kompozice literárního díla Balady a romance

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er forma, členění na jednotlivé básně

Vysvětlení: sbírka je rozčleněna na 12 balad a 6 romancí, ačkoliv Neruda tradiční chápání těchto žánrů nerespektuje. Kompozice je ohraničena biblickými náměty, kniha začíná ukřižováním Ježíše a končí příběhem o tom, jak proměnil vodu ve víno.

Literární výstavba děje v díle Balady a romance od Jana Nerudy

Básnická sbírka Balady a romance nemá standardní literární výstavbu děje v podobě expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy. Každá z básní má totiž oddělenou dějovou linii, prostředí i postavy. Objevují se zde postavy z české historie, ale také z Bible, vystupuje zde například Ježíš Kristus a Panna Marie. Některé z básní jsou převážně lyrické, příběhová část je v nich značně upozaděna.

Jazykový styl (použité styly) díla Balady a romance

Většina básní ve sbírce Balady a romance je napsána v květnatém a honosném stylu. Obsahují velké množství uměleckých prostředků, nejvýrazněji jsou zastoupeny archaismy a různé básnické přívlastky. V některých básních se ale kromě knižní mluvy objevuje i běžný hovorový jazyk. Vyskytují se zde prvky dynamizace textu, jako jsou elipsy sloves, nebo hromadění interpunkce v momentech, kdy se v příbězích odehrávají dramatické scény. Je použito několik typů rýmů a trochejský verš s přízvukem na první slabice.

• inverze slovosledu: zvědavy zas k oknu obracejí tvář, pan rytíř vstává bujný zas
• archaismy: voje, číše, člunek
• básnické přívlastky: smavý rek, myrta rmutná

Stručný popis děje díla Balady a romance

Každá z básní ve sbírce Balady a romance má zcela oddělenou dějovou linii i hlavní postavy. Jan Neruda se navíc oprostil od tradičního chápání pojmů balada a romance. V baladách chybí motiv tragické osudovosti, které hlavní postavy nemohou uniknout, tragické prvky se zato velmi frekventovaně objevují v romancích. Sbírka začíná a končí dvěma básněmi o životě Ježíše Krista.

Náboženský motiv se objevuje i například v Baladě horské, kde se malé dítě ptá babičky, jak vyléčit nemocného. Ona mu poradí, že jitrocelem a jahodníkem, a dítě se takto snaží v kostele vyléčit ukřižovaného Ježíše. Další kategorii tvoří básně vlastenecké, jako například Balada česká. V té potká rytíř Paleček lesní ženu Vesnu a poprosí ji, aby ho každý rok probudila jen na jaře, aby viděl to nejkrásnější roční období.

Některé další balady obsahují motivy lásky a řeší hlavně mezilidské a sociální vztahy. Patří mezi ně Balada rajská, vyprávějící o svaté Alžbětě. Ta je patronkou věrných žen, v básni je ale nešťastná, jelikož za celých pět set let jedinou takovou nepotkala. Balada o polce zase pojednává o tom, jak do vesnice přijela polka. Ta je v básni personifikovaná jako krásná dívka, a s jejím příjezdem se všichni radostně roztancovali.

Hlavní postavy v knížce Balady a romance

• Ježíš Kristus: kazatel a zakladatel křesťanství, v knize vystupuje opakovaně, v jedné z balad je ukřižován, v další mění vodu ve víno
• rytíř Paleček: potulný rytíř, v lese potkává lesní ženy, chce se každý rok probouzet jen na jaře
• Vesna: jedna z lesních žen, která je ochotná a dobrosrdečná, vyhoví Palečkovu přání
• Karel IV.: český král, v básni mu nechutná české víno, pak si jej ale oblíbí a s ním i český národ
• Ugo Bassi: mnich a republikán, má být v Římě popraven
• John: zloděj, navede loď ke břehu, aby ztroskotala a on ji mohl vykrást
• svatá Alžběta: patronka věrných žen, zoufá si, protože ještě žádnou nepotkala

Co se děje v průběhu díla Balady a romance

Začátek

První balada se věnuje Ježíšovu ukřižování. Satan pro něj požaduje více utrpení, a andělé s tím souhlasí. Nakonec ho donutí dívat se, jak jeho matka lká u kříže. V následující básni se malé dítě snaží vyléčit ukřižovaného Ježíše jahodníkem a jitrocelem, které samo natrhalo.

1/3 (první třetina)

V Baladě dětské si pro malé těžce nemocné dítě přijde smrtka, sotva jeho matka usne. Dítě ji nechce opustit, ale smrtka ho vyláká pryč pod záminkou společných her. Romance o Černém jezeře pojednává o dávné slávě českého národa, která je pohřbená na dně jezera. Jde o výrazně vlasteneckou báseň.

Polovina

Přibližně v polovině se nachází Romance Helgolandská. Muž jménem John v ní schválně navede loď tak, aby ztroskotala a on ji mohl vykrást. Z útrob plavidla se však začne ozývat volání o pomoc. John trosečníka ignoruje, protože chce všechen lup pro sebe. Pak se dozví, že šlo o jeho budoucího zetě.

3/3 (třetí třetina)

V Romanci štědrovečerní Neruda zkombinoval náboženský a humorný motiv. Svatému Petrovi se zdá, že je s celou vesnicí u zrození Páně. Nejkrásnější dívka políbí Ježíška a Petr se zlobí, protože Panna Marie nijak nezakročila.

Konec

Závěrečná Balada o svatbě v Kanaán se opět objeví biblický motiv. Na veliké svatbě došlo víno, ale když přišel Ježíš s matkou, proměnil číši vody ve vynikající víno a tím situaci vyřešil.

O knížce Balady a romance od Jana Nerudy

• rok vydání: 1883 (jednotlivé básně vycházely v časopise od roku 1875)
• počet stran: 41 (vydání z roku 2013)
• nakladatelství: Fraus Media (vydání z roku 2013)

Citát / ukázka z knihy Balady a romance (napsal Jan Neruda)

Z Balady české:

Kraj český, jindy smuten, tich,
je pojednou pak samý smích,
a celý ten náš český svět
je samý zpěv a samý květ –
však krátce jen, ach krátce!

O spisovateli Jan Neruda

Jan Neruda byl významný český spisovatel 19. století, známý svou lyrickou tvorbou a realistickými povídkami. Narodil se v roce 1834 a zemřel v roce 1891. Jeho nejznámějším dílem je sbírka povídek Povídky malostranské, která líčí život obyvatel Malé Strany v Praze. Neruda se v ní věnoval detailnímu popisu prostředí i psychologie postav, čímž vytvořil živé a autentické vyobrazení života v 19. století. Jeho dílo ovlivnilo mnoho dalších českých spisovatelů. Je považován za jednoho z předních představitelů českého realismu a jeho práce je dodnes často studována a překládána do různých jazyků.

Hlavní informace o životě Jana Nerudy

• narodil se 9. července 1834 na pražské Malé Straně. Jeho otec byl vysloužilý dělostřelec a později trafikant.
• navštěvoval německou základní školu, poté absolvoval Akademické gymnázium, vysokou školu nedokončil
• od roku 1856 se dal na novinářskou dráhu a přispíval například do deníků Čas a Hlas, nebo do časopisů Květy a Lumír
• nejvíce se proslavil fejetony, které často podepisoval trojúhelníkem a zábavně zde glosoval každodenní situace
• cestoval po Evropě, navštívil například Francii, Itálii, Řecko a Egypt, a ze všech cest si vedl podrobné záznamy
• stal se vůdčí osobností literární generace májovců
• jeho největší platonickou láskou byla Karolina Světlá, která mu také finančně pomáhala
• celý život strávil v chudobě, přestože byl uznávaným a populárním žurnalistou
• zemřel 22. srpna 1891 na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev

Krátký popis života Jana Nerudy

Jan Neruda se narodil v Praze na Malé Straně 9. července 1834. Jeho otec byl vysloužilý voják-dělostřelec, a jeho matka už byla tou dobou vdova a šlo o její druhý sňatek. Navštěvoval školu právě na Malé Straně, nejprve německou základní a později akademické gymnázium, které tehdy řídil Václav Klicpera. Po maturitě začal studovat na právnické a filozofické fakultě, avšak kvůli nedostatku finančních prostředků studia nedokončil. Velmi často cestoval, navštívil mnoho míst, včetně Paříže, Balkánu, Orientu a Německa.

Stal se novinářem, nejprve psal pro německý časopis, později pracoval jako fejetonista v deníku Čas, poté v Hlase a od roku 1865 v Národních listech. Aktivně se zapojoval do politického života, přispěl k formování demokratického směru v mladočeské straně. Byl významným členem literární skupiny, která vydala almanach Máj, a stal se hlavním mluvčím májovců ve sporu s konzervativními představiteli české literatury.

Nejvíce se proslavil jako žurnalista, konkrétně svými fejetony. V nich často popisoval běžné i výjimečné situace, podepisoval je symbolem trojúhelníku a celkem jich napsal více než 2000. Sám se snažil své fejetony třídit do pěti svazků, zahrnujících studie, krátké fejetony, žerty a cestopisné črty. Nejraději měl svou matku, nikdy se neoženil a neměl děti. Už za jeho života se tak šířilo množství spekulací o jeho sexualitě. Zemřel 22. srpna 1891 na následky rakoviny tlustého střeva.

Charakteristika tvorby Jana Nerudy

• realismus a detailnost: Nerudova tvorba je precizní v zachycení konkrétních situací, prostředí a postav. Jeho popisy jsou bohaté na detaily a jsou velmi autentické.
• lyrická hloubka: důležitou součástí Nerudových děl jsou emoce a pocity. Často vyjadřuje melancholii, nostalgii nebo radost s jemnou lyrickou nuancí.
• Praha jako inspirace: město Praha, zejména část Malá Strana, bylo pro Nerudu nekonečnou inspirací
• sociální kritika: Neruda často vyobrazuje sociální nerovnosti a problémy obyčejných lidí. Snaží se poukázat na nespravedlnosti a obtíže každodenního života.

Další významná díla Jana Nerudy

• Balady a romance
• Hřbitovní kvítí
• U nás
• Knihy veršů
• Písně kosmické
• Prosté motivy
• Zpěvy páteční
• Arabesky
• Trhani
• Různí lidé

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Vítězslav Hálek
• Karolina Světlá
• Adolf Hejduk
• Jakub Arbes
• Svatopluk Čech
• Charles Dickens
• Honoré de Balzac
• Jules Verne
• Gustave Flaubert
• Émile Zola