Válka s Mloky od Karla Čapka je dystopický sci-fi román z let 1935–1936 o objevu inteligentních mloků, kteří jsou zprvu využíváni jako pracovní síla. Postupem času se ale stávají sebevědomými a organizují se, což mezi nimi a lidmi vyvolává napětí. Dílo kritizuje chamtivost, bezohlednost a nedostatek morálky. Čapek v něm varuje před nebezpečím technologie a lidské arogance. V knize se promítají otázky o etice a zodpovědnosti vůči novým formám života, což je aktuální téma i v dnešní společnosti.
- Rozbor díla Válka s Mloky
- Kompozice literárního díla Válka s Mloky
- Literární výstavba děje v díle Válka s Mloky od Karla Čapka
- Jazykový styl (použité styly) díla Válka s Mloky
- Stručný popis děje díla Válka s Mloky
- Hlavní postavy v knížce Válka s Mloky
- Co se děje v průběhu díla Válka s Mloky
- O knížce Válka s Mloky od Karla Čapka
- Citát / ukázka z knihy Válka s Mloky (napsal Karel Čapek)
- O spisovateli Karel Čapek
- Hlavní informace o životě Karla Čapka
- Krátký popis života Karla Čapka
- Charakteristika tvorby Karla Čapka
- Další významná díla Karla Čapka
- Jiní autoři ve stejném období a směru
Rozbor díla Válka s Mloky
- literární druh: epika (dílo s konkrétní dějovou zápletkou)
- literární žánr: antiutopický sci-fi román (delší prozaické dílo zaměřené na smyšlenou společnost, jež se vyvíjí špatným směrem)
- výrazová forma: próza (dílo není psáno ve verších)
- literární směr: česká meziválečná literatura
- motivy: válka, vzpoura, kolonialismus, antiutopie, morální úpadek
- symboly (symbolismus): bezohledné vykořisťování druhu, má své následky
- období (čas): období před 2. světovou válkou
- místo děje: převážně Tichomoří, Atlantský oceán a Kokosové ostrovy
- hlavní téma: lidé se setkají s novým živočišným druhem, který se podobá mlokům, ale je chytrý a vyvíjí se, později proti sobě civilizace začnou válčit
Kompozice literárního díla Válka s Mloky
Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er-forma, rozděleno na 3 části
Vysvětlení: román je rozdělen na 3 části. První z nich se věnuje objevu mloků a jejich využití, druhá sleduje postupný vzestup těchto tvorů, třetí popisuje válku mezi lidmi a mloky. Děj na sebe navazuje, místy je doplněn o různé novinové zprávy, vědecké články či dopisy.
Literární výstavba děje v díle Válka s Mloky od Karla Čapka
- expozice: kapitán Toch objevuje tvory podobné mlokům, lidé je začnou využívat pro práci a obchod
- kolize: lidé dávají mlokům zbraně, vzniká napětí a mloci chtějí více prostoru
- krize: mloci se plně osamostatní, začnou ničit pobřežní oblasti a obrátí se proti lidstvu
- peripetie: lidé pochopí, že jsou mloci nezastavitelní a hrozba je nezvratná
- katastrofa: mloci systematicky ničí lidskou civilizaci, která čelí zániku
Jazykový styl (použité styly) díla Válka s Mloky
Kniha Válka s Mloky je charakteristická spisovným jazykem, proloženým různými stylovými vrstvami. Čapek využil ironii, sarkasmus a nadsázku, aby v díle zkritizoval lidskou společnost, vědu a politiku. Použil dialogy, i když ne příliš, přímou řeč a různé dopisy, novinové zprávy nebo vědecké články, čímž podpořil autentičnost a dynamiku. Jazyk je jednoduchý, plný skrytých významů a filozofických otázek.
- metafora: „Mloci byli jako děti.“
- ironie: „Mloci přinesou mír a pokrok.“
- personifikace: mloci mluví jako lidé
Stručný popis děje díla Válka s Mloky
Kniha začíná objevem bytostí, které se podobají mlokům, na tropickém ostrově. Tito tvorové jsou však velmi inteligentní a schopní se učit, a tak je lidé začnou využívat k těžké práci, například k těžbě, stavbě a dalším činnostem. Mloky začnou i dokonce masově prodávat jako zboží a obchodovat s nimi, což poukazuje na lidskou chamtivost a bezohlednost. Postupem času mloci nabývají na síle a osamostatňují se. Jelikož jim lidé dodávají i zbraně, začíná pomalu vznikat mezi druhy napětí.
Tvorové se nakonec rozhodnou lidem postavit a jejich postup vede k otevřené válce. Hlavní postavy sledují katastrofální důsledky svých činů, když se situace vymkne kontrole. Lidská nadřazenost a chamtivost se obrátí proti nim. Jak se konflikt vyostřuje, je jasné, že je nemožné vrátit se k původnímu stavu, kdy byli mloci pod jejich kontrolou. Dílo vyvrcholí zničením mnoha měst a masovými úmrtími. Lidstvo ztrácí kontrolu nad svým osudem a musí beznadějně čelit následkům své krátkozrakosti.
Hlavní postavy v knížce Válka s Mloky
- kapitán J. Van Toch: mořeplavec, objeví civilizaci mloků, pro peníze s ní uzavírá obchod
- G. H. Bondy: podnikatel, mloky chce využít pro svůj zisk, představuje chamtivost a kapitalismus
- Andreas Schultze / Chief Salamander: inteligentní vůdce mloků, organizuje jejich společenství
- mloci: chytří tvorové, stávají se předmětem lidského zneužití, ale postupně se vyvíjí
Co se děje v průběhu díla Válka s Mloky
Začátek
Kniha začíná u kapitána J. Van Tocha a jeho objevu mloků na tropickém ostrově. Muž si brzy uvědomí, že by se mohli tito tvorové využít k práci díky jejich fyzickým schopnostem a rychlému učení. Po návratu do Evropy je prodává podnikatelům, což spustí obchodní explozi.
1/3 (první třetina)
Lidé mloky začínají používat k různým pracím, včetně těžby a stavebních prací. Zájem o ně roste, což vede k jejich masovému zneužívání, zároveň se však objevují obavy o jejich inteligenci a potenciální nebezpečí. G. H. Bondy, podnikatel, se snaží situaci maximálně zúročit a získat co nejvíce zisku.
Polovina
Jakmile se mloci dostatečně vyvinou, začnou si uvědomovat svou sílu a postavení. Andreas Schultze, zvaný Chief Salamander, se stává jejich vůdcem a mluví za ně, když požaduje práva a uznání. Napětí mezi lidmi a mloky narůstá, a zneužívání těchto tvorů začíná vyvolávat odpor.
3/3 (třetí třetina)
Konflikt mezi lidmi a mloky vyvrcholí v otevřenou válku, když se tvorové vzbouří proti svým utlačovatelům. Lidé se pokouší situaci kontrolovat vojenskými zásahy, ale kompletně se jim to vymyká z rukou.
Konec
Situace se stává katastrofální: mloci začínají ničit města a životní prostředí, zatímco lidé se snaží najít způsob, jak přežít. Kniha končí tragédií a destrukcí, kdy lidé musí čelit důsledkům své chamtivosti a neúcty k jiným formám života. Příběh varuje před nebezpečím neomezené moci a chamtivosti.
O knížce Válka s Mloky od Karla Čapka
- rok vydání: 1936
- počet stran: 348 (vydání z roku 1936)
- nakladatelství: Fr. Borový v Praze (vydání z roku 1936)
Citát / ukázka z knihy Válka s Mloky (napsal Karel Čapek)
Mladý Povondra vede rozhovor s tatínkem:
Mladý Povondra vzdychnul. “Jak myslíte, tatínku. Ale když člověk pováží, že ty potvory už potopily nějakou pětinu všech pevnin –”
“U moře, ty pytlíku, ale jinde ne. Ty nerozumíš té politice. Ony ty státy, co jsou u moře, s nimi vedou válku, ale my ne. My jsme neutrální stát, a proto oni na nás nemůžou. Tak je to. A nemluv pořád, nebo nic nechytnu.”
Bylo ticho nad vodou. Stromy na Střeleckém ostrově už kladly dlouhé, jemné stíny na hladinu Vltavy. Na mostě cinkala tramvaj, po nábřeží putovaly chůvy s kočárky a rozšafní, nedělní lidé –
“Tati,” vydechl mladý Povondra téměř dětsky.
“Co je?”
“Není tamhleto sumec?”
“Kde?”
Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká černá hlava a postupovala pomalu proti proudu.
“Je to sumec?” opakoval Povondra junior.
Starý pán upustil prut. “Tohle?” vyrazil ze sebe ukazuje třesoucím se prstem. “Tohle?”
Černá hlava zmizela pod vodou.
“To nebyl sumec, Frantíku,” povídal starý pán jakýmsi nesvým hlasem. “Půjdeme domů. To je konec.”
“Jaký konec?”
“Mlok. Tak už jsou i tady. Půjdeme domů,” opakoval skládaje nejistýma rukama svůj rybářský prut. “To teda je konec.”
O spisovateli Karel Čapek
Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.
Hlavní informace o životě Karla Čapka
- narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách
- otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
- studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu
- strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry
- v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
- pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin
- kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii
- byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
- mezi známá díla patří Válka s Mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku
- zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let
Krátký popis života Karla Čapka
Karel Čapek přišel na svět 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách do rodiny lékaře Antonína Čapka a matky Boženy, která se zajímala o folklor. Byl nejmladším ze tří sourozenců, z nichž starší bratr Josef se stal také významným malířem a spisovatelem. Karel studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnoval filozofii, estetice a francouzské literatuře. Studia dokončil v roce 1915. Během studií pobýval ve Francii, Německu a Anglii.
Po dokončení studií působil nějakou dobu jako novinář a literární kritik. Nejprve pracoval pro Národní listy a později pro Lidové noviny, kde se stal jedním z nejvlivnějších českých publicistů své doby. V novinách se věnoval kulturním a politickým tématům, psal eseje, fejetony a komentáře, často s důrazem na demokracii, svobodu a varování před nebezpečím totalitních ideologií.
Během první světové války se vlivem špatného zdravotního stavu vyhnul vojenské službě, což mu umožnilo plně se věnovat literární činnosti. V roce 1921 uvedl své slavné drama R.U.R., které získalo světovou pozornost a poprvé představilo slovo „robot“. Toto dílo se zaměřovalo na téma umělé inteligence a technologického pokroku a varovalo před ztrátou lidskosti v moderním světě.
Byl blízkým přítelem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, s nímž vedl rozhovory, které později vyšly v knize Hovory s TGM. Byl také vášnivým milovníkem přírody a rád zahradničil. Oženil se až v roce 1935, ve svých 45 letech, s dlouholetou přítelkyní herečkou Olgou Scheinpflugovou. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic, několik měsíců po podpisu Mnichovské dohody, která ještě během Karlova života otřásla jeho přesvědčením o budoucnosti Československa.
Charakteristika tvorby Karla Čapka
- humanismus: díla kladou důraz na člověka, jeho morální hodnoty a odpovědnost
- varování před totalitou: ostře vystupoval proti totalitním režimům, zejména fašismu a komunismu
- nebezpečí pokroku: poukazoval na možné zneužití vědy a pokroku ke špatným účelům
- filosofie: otázky o smyslu života, lidské svobodě a etice
Další významná díla Karla Čapka
- R.U.R.
- Krakatit
- Bílá nemoc
- Matka
- Továrna na absolutno
- Povětroň
- Dášeňka čili život štěněte
- Povídky z jedné a druhé kapsy
- Loupežník
- Zahradníkův rok
- Věc Makropulos
- Hordubal
- Hovory s T. G. Masarykem
Jiní autoři ve stejném období a směru
- Josef Čapek
- Vladislav Vančura
- Jaroslav Hašek
- Franz Kafka
- František Langer
- Aldous Huxley
- George Orwell
- Herbert George Wells
- Bertolt Brecht
- Thomas Mann