Rozbor díla Válka s Mloky (Karel Čapek)

Válka s Mloky od Karla Čapka je dystopický sci-fi román z let 1935–1936 o objevu inteligentních mloků, kteří jsou zprvu využíváni jako pracovní síla. Postupem času se ale stávají sebevědomými a organizují se, což mezi nimi a lidmi vyvolává napětí. Dílo kritizuje chamtivost, bezohlednost a nedostatek morálky. Čapek v něm varuje před nebezpečím technologie a lidské arogance. V knize se promítají otázky o etice a zodpovědnosti vůči novým formám života, což je aktuální téma i v dnešní společnosti.

Rozbor díla Válka s Mloky

literární druh: epika (dílo s konkrétní dějovou zápletkou)
literární žánr: antiutopický sci-fi román (delší prozaické dílo zaměřené na smyšlenou společnost, jež se vyvíjí špatným směrem)
výrazová forma: próza (dílo není psáno ve verších)

literární směr: česká meziválečná literatura
motivy: válka, vzpoura, kolonialismus, antiutopie, morální úpadek
symboly (symbolismus): bezohledné vykořisťování druhu, má své následky

období (čas): období před 2. světovou válkou
místo děje: převážně Tichomoří, Atlantský oceán a Kokosové ostrovy
hlavní téma: lidé se setkají s novým živočišným druhem, který se podobá mlokům, ale je chytrý a vyvíjí se, později proti sobě civilizace začnou válčit

Kompozice literárního díla Válka s Mloky

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er-forma, rozděleno na 3 části

Vysvětlení: román je rozdělen na 3 části. První z nich se věnuje objevu mloků a jejich využití, druhá sleduje postupný vzestup těchto tvorů, třetí popisuje válku mezi lidmi a mloky. Děj na sebe navazuje, místy je doplněn o různé novinové zprávy, vědecké články či dopisy.

Literární výstavba děje v díle Válka s Mloky od Karla Čapka

expozice: kapitán Toch objevuje tvory podobné mlokům, lidé je začnou využívat pro práci a obchod

kolize: lidé dávají mlokům zbraně, vzniká napětí a mloci chtějí více prostoru
krize: mloci se plně osamostatní, začnou ničit pobřežní oblasti a obrátí se proti lidstvu
peripetie: lidé pochopí, že jsou mloci nezastavitelní a hrozba je nezvratná

katastrofa: mloci systematicky ničí lidskou civilizaci, která čelí zániku

Jazykový styl (použité styly) díla Válka s Mloky

Kniha Válka s Mloky je charakteristická spisovným jazykem, proloženým různými stylovými vrstvami. Čapek využil ironii, sarkasmus a nadsázku, aby v díle zkritizoval lidskou společnost, vědu a politiku. Použil dialogy, i když ne příliš, přímou řeč a různé dopisy, novinové zprávy nebo vědecké články, čímž podpořil autentičnost a dynamiku. Jazyk je jednoduchý, plný skrytých významů a filozofických otázek.

metafora: „Mloci byli jako děti.“

ironie: „Mloci přinesou mír a pokrok.“
personifikace: mloci mluví jako lidé

Stručný popis děje díla Válka s Mloky

Kniha začíná objevem bytostí, které se podobají mlokům, na tropickém ostrově. Tito tvorové jsou však velmi inteligentní a schopní se učit, a tak je lidé začnou využívat k těžké práci, například k těžbě, stavbě a dalším činnostem. Mloky začnou i dokonce masově prodávat jako zboží a obchodovat s nimi, což poukazuje na lidskou chamtivost a bezohlednost. Postupem času mloci nabývají na síle a osamostatňují se. Jelikož jim lidé dodávají i zbraně, začíná pomalu vznikat mezi druhy napětí.

Tvorové se nakonec rozhodnou lidem postavit a jejich postup vede k otevřené válce. Hlavní postavy sledují katastrofální důsledky svých činů, když se situace vymkne kontrole. Lidská nadřazenost a chamtivost se obrátí proti nim. Jak se konflikt vyostřuje, je jasné, že je nemožné vrátit se k původnímu stavu, kdy byli mloci pod jejich kontrolou. Dílo vyvrcholí zničením mnoha měst a masovými úmrtími. Lidstvo ztrácí kontrolu nad svým osudem a musí beznadějně čelit následkům své krátkozrakosti.

Hlavní postavy v knížce Válka s Mloky

kapitán J. Van Toch: mořeplavec, objeví civilizaci mloků, pro peníze s ní uzavírá obchod
G. H. Bondy: podnikatel, mloky chce využít pro svůj zisk, představuje chamtivost a kapitalismus

Andreas Schultze / Chief Salamander: inteligentní vůdce mloků, organizuje jejich společenství
mloci: chytří tvorové, stávají se předmětem lidského zneužití, ale postupně se vyvíjí

Co se děje v průběhu díla Válka s Mloky

Začátek

Kniha začíná u kapitána J. Van Tocha a jeho objevu mloků na tropickém ostrově. Muž si brzy uvědomí, že by se mohli tito tvorové využít k práci díky jejich fyzickým schopnostem a rychlému učení. Po návratu do Evropy je prodává podnikatelům, což spustí obchodní explozi.

1/3 (první třetina)

Lidé mloky začínají používat k různým pracím, včetně těžby a stavebních prací. Zájem o ně roste, což vede k jejich masovému zneužívání, zároveň se však objevují obavy o jejich inteligenci a potenciální nebezpečí. G. H. Bondy, podnikatel, se snaží situaci maximálně zúročit a získat co nejvíce zisku.

Polovina

Jakmile se mloci dostatečně vyvinou, začnou si uvědomovat svou sílu a postavení. Andreas Schultze, zvaný Chief Salamander, se stává jejich vůdcem a mluví za ně, když požaduje práva a uznání. Napětí mezi lidmi a mloky narůstá, a zneužívání těchto tvorů začíná vyvolávat odpor.

3/3 (třetí třetina)

Konflikt mezi lidmi a mloky vyvrcholí v otevřenou válku, když se tvorové vzbouří proti svým utlačovatelům. Lidé se pokouší situaci kontrolovat vojenskými zásahy, ale kompletně se jim to vymyká z rukou.

Konec

Situace se stává katastrofální: mloci začínají ničit města a životní prostředí, zatímco lidé se snaží najít způsob, jak přežít. Kniha končí tragédií a destrukcí, kdy lidé musí čelit důsledkům své chamtivosti a neúcty k jiným formám života. Příběh varuje před nebezpečím neomezené moci a chamtivosti.

O knížce Válka s Mloky od Karla Čapka

rok vydání: 1936
počet stran: 348 (vydání z roku 1936)

nakladatelství: Fr. Borový v Praze (vydání z roku 1936)

Citát / ukázka z knihy Válka s Mloky (napsal Karel Čapek)

Mladý Povondra vede rozhovor s tatínkem:
Mladý Povondra vzdychnul. “Jak myslíte, tatínku. Ale když člověk pováží, že ty potvory už potopily nějakou pětinu všech pevnin –”
“U moře, ty pytlíku, ale jinde ne. Ty nerozumíš té politice. Ony ty státy, co jsou u moře, s nimi vedou válku, ale my ne. My jsme neutrální stát, a proto oni na nás nemůžou. Tak je to. A nemluv pořád, nebo nic nechytnu.”
Bylo ticho nad vodou. Stromy na Střeleckém ostrově už kladly dlouhé, jemné stíny na hladinu Vltavy. Na mostě cinkala tramvaj, po nábřeží putovaly chůvy s kočárky a rozšafní, nedělní lidé –
“Tati,” vydechl mladý Povondra téměř dětsky.
“Co je?”
“Není tamhleto sumec?”
“Kde?”
Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká černá hlava a postupovala pomalu proti proudu.
“Je to sumec?” opakoval Povondra junior.
Starý pán upustil prut. “Tohle?” vyrazil ze sebe ukazuje třesoucím se prstem. “Tohle?”
Černá hlava zmizela pod vodou.
“To nebyl sumec, Frantíku,” povídal starý pán jakýmsi nesvým hlasem. “Půjdeme domů. To je konec.”
“Jaký konec?”
“Mlok. Tak už jsou i tady. Půjdeme domů,” opakoval skládaje nejistýma rukama svůj rybářský prut. “To teda je konec.”

O spisovateli Karel Čapek

Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.

Hlavní informace o životě Karla Čapka

narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách

otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu
strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry

v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin
kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii

byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
mezi známá díla patří Válka s Mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku
zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let

Krátký popis života Karla Čapka

Karel Čapek byl český spisovatel, dramatik, publicista a překladatel, který se narodil 09. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích na severu Čech poblíž CHKO Broumovsko. Vyrůstal v rodině intelektuálů a odmalička projevoval zájem o literaturu a umění. V roce 1908 začal studovat na Univerzitě Karlově v Praze, kde se věnoval literatuře, filozofii a jazykům. V rámci studia zavítal i do Berlína a Paříže. Kvůli nemoci se nezúčastnil první světové války, místo toho pracoval jako domácí učitel.

Brzy však toto povolání opustil a začal publikovat do Národních listů a od roku 1921 také do Lidových novin. Karel Čapek byl známý pro svá díla, která se zaměřovala na otázky sociální spravedlnosti a lidských práv. Jednu ze svých nejznámějších her, R.U.R., napsal již v roce 1920, patří tedy k jeho prvotinám. V roce 1935 si vzal herečku Olgu Scheinpflugovou. Pravidelně se účastnil setkání české intelektuální a politické elity v rámci neformální skupiny nazvané „pátečníci“. Mezi její členy patřil např. prezident T. G. Masaryk či novinář Ferdinand Peroutka.

Čapek se výrazně vymezoval proti totalitním ideologiím a vystupoval proti rozpínající se moci Německa. Podepsání Mnichovské dohody považoval za katastrofu a své politické názory nepřestal aktivně prezentovat. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic. Kdyby neskonal ještě před začátkem nacistické okupace, nevyhnul by se zatčení gestapem. Dodnes je jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, jeho díla se stala inspirací pro mnoho lidí po celém světě a jeho odkaz stále přetrvává.

Charakteristika tvorby Karla Čapka

ironický humor: miloval humor, a dokonce říkal, že humor je solí země
moderní technologie: byl fascinovaný vědeckým pokrokem, zároveň před jeho zneužitím varoval
odmítání totalitních režimů: jeho tvorba se zaměřovala na kritiku totalitních režimů a jejich vlivu

individualistický přístup: z toho vyplývající uznávání silných jedinců
zachycení dynamiky mezilidských vztahů: zejména pomocí častých dialogů

Další významná díla Karla Čapka

R.U.R.

Jiní autoři ve stejném období a směru

Jaroslav Hašek
Franz Kafka
Jaroslav Seifert

Ray Bradbury
Milan Kundera
Ivan Olbracht

Karel Poláček
Arnošt Lustig
Jiří Weil

Vladislav Vančura