Rozbor díla Povídky z jedné a druhé kapsy (Karel Čapek) – kompletní informace k maturitě

Povídky z jedné a druhé kapsy od Karla Čapka jsou dvě sbírky krátkých detektivních příběhů, které vyšly v roce 1929. Soustředí se na obyčejné lidi a jejich životní osudy, přičemž autor využívá detektivní zápletky. Při vyšetřování klade důraz na morální a lidské otázky, jako je spravedlnost, vina, odpuštění či náhoda. Příběhy mají hlubší filozofický podtext a ukazují, že pravda a spravedlnost nejsou vždy jednoznačné. Jedná se o kombinaci detektivního žánru s humanistickým poselstvím a jemným humorem.

Rozbor díla Povídky z jedné a druhé kapsy

• literární druh: epika (dílo s konkrétní dějovou zápletkou)
• literární žánr: detektivní povídky (dílo krátkého až středního rozsahu s detektivní zápletkou)
• výrazová forma: próza (dílo není psáno ve verších)
• literární směr: česká meziválečná próza
• motivy: spravedlnost, zločin, náhoda, vina a trest, lidská slabost, osud
• symboly (symbolismus): zločin symbolizuje lidskou slabost, detektiv symbolizuje spravedlnost
• období (čas): první polovina 20. století
• místo děje: rozličná místa, převážně prostředí města
• hlavní téma: povídky jsou zaměřeny na hledání pravdy a morální otázky každodenního života, přičemž spravedlnost je relativní

Kompozice literárního díla Povídky z jedné a druhé kapsy

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), někdy retrospektivní (pohled do minulosti), er-forma

Vysvětlení: povídky postupují v logickém časovém sledu, ale společně nejsou propojené. Místy je použita i retrospektivy při pohledu do minulosti. Vyprávění probíhá z pohledu třetí osoby, tedy vypravěče.

Literární výstavba děje v díle Povídky z jedné a druhé kapsy od Karla Čapka

Jednotlivé povídky se dějem liší, níže popsaná výstavba se vztahuje na povídku Zločin na poště z první sbírky Povídky z jedné kapsy.

• expozice: došlo k vloupání na poštu a zmizely peníze, do vyšetřování se zapojuje detektiv, který začíná analyzovat situaci a stopy na místě činu
• kolize: hlavním podezřelým se stává poštovní úředník, ale pro jeho usvědčení není dostatek důkazů
• krize: vyšetřovatel je bezradný, protože všechno ukazuje na úředníka, ale chybí klíčový důkaz
• peripetie: detektiv objeví důležitou stopu – otisk prstu na skle, čímž zvrátí průběh vyšetřování
• katastrofa: zločinec je odhalen na základě stop a otisku prstu a případ je vyřešen

Jazykový styl (použité styly) díla Povídky z jedné a druhé kapsy

Povídky z jedné a druhé kapsy jsou psány spisovným jazykem, který je jasný a přehledný. Autor používá bohatou slovní zásobu. V textu se velmi často objevuje přímá řeč, což dodává dialogům mezi postavami autenticitu a dynamičnost. Čapek kombinoval krátké a úderné věty s delšími, popisnými pasážemi, čímž vytvářel plynulost. Styl je humorný a s nádechem ironie, zachycuje složité morální otázky s lehkostí a srozumitelností. Čtenář tak může hlouběji přemýšlet o prezentovaných tématech.

• metafora: řeka času, poklad na dně
• personifikace: noc šeptá, úřad se rozčiloval
• ironie: poctivý zloděj, moudrá naivita
• oxymóron: tichý křik, jasná tma
• hyperbola: tisíc myšlenek

Stručný popis děje díla Povídky z jedné a druhé kapsy

Jednotlivé povídky se dějem liší, níže popsaný děj se vztahuje na povídku Zločin na poště z první sbírky Povídky z jedné kapsy.

Na poštu dorazí cenný balík s neznámým obsahem. Hlavním hrdinou je poštovní úředník, pověřený dozorem nad touto zásilkou. Jeho každodenní rutinu však rychle naruší nečekaná událost — balík totiž zmizí. Jak se situace vyvíjí, přichází na scénu vyšetřovatel, jenž se snaží rozluštit záhadu ztracené zásilky. Zatímco se snaží zjistit, co se stalo, stávají se součástí vyšetřování i další postavy jako kolegové z pošty či zákazníci. Každý má vlastní motivy a tajemství.

Hlavní postavy v knížce Povídky z jedné a druhé kapsy

Jednotlivé povídky se postavami liší, níže popsané se vztahují na povídku Zločin na poště z první sbírky Povídky z jedné kapsy.

• detektiv Brejcha: vyšetřovatel pověřený objasněním případu, je racionální a přemýšlí logicky
• poštovní úředník Houdek: hlavní podezřelý, zaměstnanec pošty
• Helenka: mladá a naivní pracovnice pošty, utopí se

Co se děje v průběhu díla Povídky z jedné a druhé kapsy

Začátek

Příběh začíná vyprávěním strážníka Brejchy, který popisuje průběh celého vyšetřování ohledně ztraceného balíku a úmrtí pracovnice pošty, Helenky. Ztracená zásilka se stává ústředním problémem.

1/3 (první třetina)

Vyšetřování je v plném proudu a první podezření padá na poštovního úředníka, který měl na zásilku dohlédnout. Na pomoc přijíždí mládenec s Prahy jménem Filípek.

Polovina

Poštovní úředník Houdek je konfrontován. Po nátlaku se přiznávám že ukradl peníze, kvůli kterým se Helenka utopila v rybníce. Chtěl na poštu dostat svou nevěstu, aby k sobě měli blízko.

3/3 (třetí třetina)

Strážník Brejcha přesvědčí pracovnici a nevěstu Houdka, aby zprostila zesnulou Hanku viny. Rádoby nalezne ztracených 200 korun, a tedy Hanka už není považována za zlodějku.

Konec

Houdek je potrestán a převelen jako pracovník na statek hraběte. Nebude tak pravidelně vídat svou milou, což je mu největším trestem. Jeho dívka na poště je zatrpklá a zlá na všechny příchozí.

O knížce Povídky z jedné a druhé kapsy od Karla Čapka

• rok vydání: první díl 1929, druhý díl 1931
• počet stran: první díl 224 (vydání z roku 1929), druhý díl 208 (vydání z roku 1931)
• nakladatelství: první díl Aventinum (vydání z roku 1929), druhý díl Josef R. Vilímek (vydání z roku 1931)

Citát / ukázka z knihy Povídky z jedné a druhé kapsy (napsal Karel Čapek)

Strážmistr Brejcha, když vypráví o vyřešeném zločinu:

Fotr, řekl jsem mu, tak běžte a všude říkejte, že se ty dvě stovky našly. Víte, aby každý věděl, že mrtvá Helenka nekradla. Zaplaťpámbu!
Tak to bylo první. Druhé bylo, že jsem šel k starému velkostatkáři. Vy ho ani neznáte; je to hrabě, tak trochu blázen a moc hodný člověk. Pane hrabě, povídám mu, neptejte se mě na nic; ale jde tu o věc, ve které my lidé máme držet za jeden konec. Zavolejte si adjunkta Houdka a řekněte mu, že ještě dnes musí odjet na váš velkostatek na Moravě; kdyby nechtěl, že ho na hodinu propouštíte.
Starý hrabě zvedl obočí a chvíli na mne kouká; pane, já jsem se nemusel nijak nutit, abych vypadal tak vážně, jak si jen kdo může představit. Nu dobrá, řekl hrabě, já se vás tedy nebudu na nic ptát. A dal si zavolat toho Houdka. Houdek přišel, a když mě viděl u hraběte, zbledl, ale stál jako svíce. Houdku, řekl hrabě, dejte zapřahat a pojedete k vlaku; dnes večer nastoupíte na mém statku u Hulína. Budu telegrafovat, aby vás tam čekali. Rozuměl jste?

O spisovateli Karel Čapek

Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.

Hlavní informace o životě Karla Čapka

• narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách
• otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
• studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu
• strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry
• v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
• pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin
• kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii
• byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
• mezi známá díla patří Válka s mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku
• zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let

Krátký popis života Karla Čapka

Karel Čapek přišel na svět 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách do rodiny lékaře Antonína Čapka a matky Boženy, která se zajímala o folklor. Byl nejmladším ze tří sourozenců, z nichž starší bratr Josef se stal také významným malířem a spisovatelem. Karel studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnoval filozofii, estetice a francouzské literatuře. Studia dokončil v roce 1915. Během studií pobýval ve Francii, Německu a Anglii.

Po dokončení studií působil nějakou dobu jako novinář a literární kritik. Nejprve pracoval pro Národní listy a později pro Lidové noviny, kde se stal jedním z nejvlivnějších českých publicistů své doby. V novinách se věnoval kulturním a politickým tématům, psal eseje, fejetony a komentáře, často s důrazem na demokracii, svobodu a varování před nebezpečím totalitních ideologií.

Během první světové války se vlivem špatného zdravotního stavu vyhnul vojenské službě, což mu umožnilo plně se věnovat literární činnosti. V roce 1921 uvedl své slavné drama R.U.R., které získalo světovou pozornost a poprvé představilo slovo „robot“. Toto dílo se zaměřovalo na téma umělé inteligence a technologického pokroku a varovalo před ztrátou lidskosti v moderním světě.

Byl blízkým přítelem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, s nímž vedl rozhovory, které později vyšly v knize Hovory s TGM. Byl také vášnivým milovníkem přírody a rád zahradničil. Oženil se až v roce 1935, ve svých 45 letech, s dlouholetou přítelkyní herečkou Olgou Scheinpflugovou. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic, několik měsíců po podpisu Mnichovské dohody, která ještě během Karlova života otřásla jeho přesvědčením o budoucnosti Československa.

Charakteristika tvorby Karla Čapka

• humanismus: díla kladou důraz na člověka, jeho morální hodnoty a odpovědnost
• varování před totalitou: ostře vystupoval proti totalitním režimům, zejména fašismu a komunismu
• nebezpečí pokroku: poukazoval na možné zneužití vědy a pokroku ke špatným účelům
• filosofie: otázky o smyslu života, lidské svobodě a etice

Další významná díla Karla Čapka

• R.U.R.
• Válka s Mloky
• Krakatit
• Bílá nemoc
• Matka
• Dášeňka čili život štěněte
• Loupežník
• Věc Makropulos
• Hovory s TGM
• Továrna na absolutno

Jiní autoři ve stejném období a směru

• Franz Kafka
• George Orwell
• Jaroslav Hašek
• Josef Čapek
• Vladislav Vančura
• František Langer
• Aldous Huxley
• Herbert George Wells
• Bertolt Brecht
• Thomas Mann