Rozbor díla Lucerna (Alois Jirásek) – kompletní informace k maturitě

Lucerna od Aloise Jiráska je divadelní hra, která měla premiéru v roce 1905 v Národním divadle v Praze. Lucerna je pohádková dramatická báchorka, odehrávající se na českém venkově v době nevolnictví. Dějová linka řeší vztah mezi poddanými a vrchností, opěvuje krásu přírody a vzdává hold moudrosti českého lidu. Hlavní protagonista, mlynář Libor, je poctivý a dobrosrdečný muž, který se teprve na konci příběhu dostane z područí nesmyslných povinností vůči šlechtě, a najde pravou lásku.

Rozbor díla Lucerna

• literární druh: drama (určeno k hraní v divadle)
• literární žánr: dramatická báchorka (hra s fantastickými a pohádkovými motivy)
• výrazová forma: scénář (obsahuje promluvy postav, scénické poznámky)
• literární směr: kritický realismus (historická věrnost, pravdivost)
• motivy: vlastenectví, venkov, láska, nespravedlnost
• symboly (symbolismus): hrdost na českou minulost
• období (čas): nespecifikováno, v době nevolnictví
• místo děje: český venkov – mlýn, les, zámek
• hlavní téma: předmětem děje je vztah šlechty a poddaných, ukázka nesmyslnosti nevolnictví

Kompozice literárního díla Lucerna

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er-forma, 4 dějství

Vysvětlení: je to krátká divadelní hra, 4 dějství od sebe nejsou příliš časově vzdálené. Jako v každém dramatu se i zde dialogy a monology realizují v podobě promluv (neboli replik) jednotlivých postav. Nechybí ani scénické poznámky, které zastupují funkci vypravěče.

Literární výstavba děje v díle Lucerna od Aloise Jiráska

• expozice: ve mlýně žije mlynář Libor, jeho babička, schovanka Hanička a u náhonu také dva vodníci
• kolize: jeden z vodníků se zamiluje do Haničky, stejně jako zlý správce panství, který ji chce unést
• krize: nečekaně přijíždí panstvo a kněžna, zamiluje se do mlynáře Libora, on ale chce být s Haničkou
• peripetie: správce přijede unést Haničku, ta se schová do staré lípy, mlynář ji vyrazí ochránit
• katastrofa: kněžna nedovolí pokácení lípy a osvobodí Libora z posledních povinností vůči vrchnosti

Jazykový styl (použité styly) díla Lucerna

Divadelní hra Lucerna je napsána ve spisovné staročeštině, což byl jazyk, který se v době napsání běžně používal. Vyskytuje se zde onikání, které má původ v německém jazyce. Věty mají někdy archaickou stavbu a neobvyklý slovosled. Ve hře je také použito mnoho historismů, slov a výrazů, které se už nyní nepoužívají. Postavy ale ve svých promluvách často mluví nespisovně, nebo s nářečními prvky. Alois Jirásek se v jazyce snažil co nejlépe vyjádřit atmosféru českého venkova v době nevolnictví.

• onikání: „Pane Franc, počkají.“
• archaismy: mřít, chamraď, přec
• slova z cizích jazyků: supplika, kolorit

Stručný popis děje díla Lucerna

Hra vypráví pohádkový příběh odehrávající se na různých místech, jako je starý mlýn, zámek a les mezi mlýnem a lesním zámečkem. Mladý mlynář Libor spolu s jeho babičkou a schovankou Haničkou žijí a pracují ve mlýně. V mlýnském náhonu žije pohádková bytost, vodník Michal, který je tajně zamilován do Haničky. Žije tam také vodník Ivan. Na zámku panuje zlý správce panství, který má vůči Haničce nekalé úmysly a chce si ji odvést jako služku. Kromě toho se snaží porazit, která je pro místní lid velmi důležitá.

Na zámku se objeví panstvo s kněžnou, která na venkově hledá rozptýlení. Touží po doprovodu při cestě k lesnímu zámečku, a tak mlynář Libor, svobodný člověk, ale s prastarou povinností vůči vrchnosti, souhlasí s jejím požadavkem. Je povinen kněžnu doprovázet přes les a osvětlovat jí cestu starou lucernou. Cestou k zámečku kněžna zjistí, že jí Libor imponuje. Začne mu nabízet, aby opustil venkov a odjel s ní do města. Kromě přitažlivého mlynáře ji očarují i krásy české přírody a život a city prostých lidí.

Vedlejší linkou je příběh učitelského pomocníka Zajíčka, který touží, aby ho kněžna jmenovala definitivním učitelem. Rozhodne se napsat žádost a s místními muzikanty zahrát kněžně kasaci, aby si získal její přízeň. Bohužel se muzikanti v lese ztratí. Správce se pokouší násilím odvést Haničku z mlýna, ale ta se před ním schová do staré lípy, kterou správce plánuje porazit. Mlynář provede kněžnu k zámečku a vydává se bránit lípu, přičemž mu nakonec pomáhají i muzikanti a Zajíček. V závěru hry paní kněžna pochopí situaci, odmítne porazit lípu, jmenuje Zajíčka učitelem a zruší mlynářovu povinnost rozbitím jeho lucerny.

Hlavní postavy v knížce Lucerna

• mlynář Libor: dobrotivý a ochotný člověk, líbí se mu Hanička, je ochotný ji bránit
• kněžna: je znuděna aristokratickým životem, je spravedlivá a hledá něco jiného, zamiluje se do mlynáře
• Hanička: hodná schovanka mlynáře
• Zajíček: mládenec, rád by se stal učitelem ve městě
• vrchní: královský úředník, který je velmi falešný, chce unést Haničku
• Michal a Ivan: mlýnští hastrmani

Co se děje v průběhu díla Lucerna

Začátek

Začátek díla uvádí čtenáře do prostředí starého mlýna, kde žije mlynář Libor, jeho babička a také schovanka Hanička. Ta se líbí Liborovi, vodníku Michalovi a také zlému správci panství, který ji chce unést a zaměstnat jako služku.

1/3 (první třetina)

Správce chce dát pokácet starou lípu, která je pro vesničany velmi důležitá. Na zámku se v tu chvíli objeví panstvo v čele s paní kněžnou, která hledá rozptýlení od stereotypního života ve městě. Touží po procházce k lesnímu zámečku, kam ji doprovází Libor.

Polovina

Mlynář musí kněžně na cestu svítit lucernou, je to jeho poslední povinnost vůči vrchnosti. Kněžně začne Libor imponovat a nabízí mu, aby s ní odjel z vesnice do města. On to ale odmítá, protože český venkov má rád a nechce jej opustit.

3/3 (třetí třetina)

Správce panství chce násilím unést Haničku, ta se před ním schová právě do té lípy, kterou chtěl před časem pokácet. Strom s magickou mocí jí takto zachrání. Mlynář doprovodí paní kněžnu a vydá se bránit starou lípu, pomáhají mu v tom i vesničtí muzikanti a učitel.

Konec

Nakonec vše dobře dopadne. Kněžna zakáže poražení lípy a zruší Liborovu nesmyslnou povinnost vůči panstvu. Ten odchází zpět do mlýna i s Haničkou.

O knížce Lucerna od Aloise Jiráska

• rok vydání: 1905
• počet stran: 136 (vydání z roku 2013)
• nakladatelství: Edice Knihy Omega (vydání z roku 2013)

Citát / ukázka z knihy Lucerna (napsal Alois Jirásek)

Kněžna o životě ve městě před odjezdem na venkov:

„Kdyby tu alespoň změna byla! Ale nuda za nudu. Nežli tu ujde den! Moře, moře. Co jsem čekala a co shledala! Místo jarosti a síly, místo naivní upřímnosti jen pochýlené šíje a hřbety ohnuté. Těšila jsem se na nelíčené tváře, na přímé, jasné pohledy a já stěží mohla komu pohlédnouti do oči, jak se ustavičně klaněli a klaní. Klaní, klaní, klaní. A kde jsem pohled chytila, byl v něm tupý úžas nebo svit otrocké, přeslazené devotnosti.“

O spisovateli Alois Jirásek

Alois Jirásek byl významný český spisovatel, narozený 23. srpna 1851 v Hronově, nedaleko hranic s Polskem. Jako historik, dramatik a romanopisec zanechal trvalý odkaz v české literatuře. Jeho díla jsou často silně spojena s českými dějinami a tématem národního vlastenectví. Jirásek se věnoval především historickému románu, ve kterém líčil události a postavy české minulosti. Autor také působil jako profesor, publicista a politicky angažovaná osobnost. Zemřel 12. března 1930 a na jeho pohřeb dorazily tisíce lidí.

Hlavní informace o životě Aloise Jiráska

• narodil se 23. srpna 1851 v Hronově v severovýchodních Čechách
• v Hronově se nyní na jeho počest každoročně koná festival Jiráskův Hronov
• pocházel z venkovské rodiny z devíti dětí, studoval gymnázium a poté historii
• celý život působil jako učitel dějepisu, nejprve v Litomyšli a následně v Praze
• v roce 1879 se oženil s Marií Podhajskou a měli spolu celkem sedm dětí
• po přestěhování do Prahy poznal Mikoláše Aleše, J. V. Sládka, Jaroslava Vrchlického a další literáty
• podepsal Manifest českých spisovatelů, prohlášení podporující úsilí o státní samostatnost Čech
• byl celkem čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, ale nikdy ji nezískal
• v období první republiky se často scházel s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem
• proslavil se svými historickými romány na pomezí romantismu a realismu
• zemřel 12. března 1930 v Praze, pohřben byl ale v rodném Hronově, na pohřeb dorazily tisíce lidí

Krátký popis života Aloise Jiráska

Alois Jirásek se narodil 23. srpna 1851 ve východočeském Hronově jako potomek starého selského rodu. Jeho otec, původně tkadlec a později pekař, se jmenoval Josef Jirásek a matka Vincencie Jirásková. Kromě Aloise měli rodiče dalších osm dětí. Alois Jirásek prošel vzděláním na německém gymnáziu v Broumově a českém gymnáziu v Hradci Králové. Na pražské univerzitě se poté věnoval studiu historie. Následně strávil čtrnáct let v Litomyšli, kde působil jako profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu na gymnáziu.

Své první významné práce začal Alois Jirásek publikovat již během svých studií v Praze. Dne 12. srpna 1879 se oženil s Marií Podhajskou. Pár měl celkem sedm dětí, a to šest dcer a syna. V roce 1888 se Alois Jirásek přestěhoval do Prahy. Zde pokračoval v pedagogické činnosti (učil na gymnáziu v Žitné ulici) a ve své literární tvorbě. Jeho pobyt v Praze mu poskytl možnost navázat kontakty s uměleckým i vědeckým světem. Obnovil osobní vztahy s Mikolášem Alšem, se kterým sdílel podobné umělecké představy.

Od roku 1909 byl v důchodu a věnoval se pouze literární tvorbě. Patřil mezi první signatáře Manifestu českých spisovatelů. Tento manifest byl prohlášením, které podporovalo politické úsilí o dosažení státní samostatnosti českého národa. Během období první republiky udržoval časté setkání s prezidentem Masarykem. Jirásek zůstal aktivní v politice až do své nemoci, která mu také znemožnila další tvorbu. Alois Jirásek zemřel v Praze 12. 3. 1930, ale pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika tvorby Aloise Jiráska

• historický román: věnoval se především historickému románu
• vlastenectví a národní identita: jeho díla byla silně spojena s národním uvědoměním
• regionální inspirace: čerpal inspiraci z rodného kraje a dalších českých regionů

Další významná díla Aloise Jiráska

• Staré pověsti české
• Temno
• Psohlavci
• F. L. Věk
• Bratrstvo
• Mezi proudy
• Vojnarka
• Skaláci
• Z Čech až na konec světa
• Proti všem

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Honoré de Balzac
• Charles Dickens
• Gustave Flaubert
• Émile Zola
• Jaroslav Vrchlický
• Zikmund Winter
• Josef Svátek
• Václav Beneš Třebízský
• Stendhal
• Henrik Ibsen