Élektra: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Élektra / Elektra od Sofokla je tragédie o pomstě, spravedlnosti a osudu. Hlavní hrdinka, Élektra, truchlí nad vraždou svého otce Agamemnóna, kterého zabila jeho manželka Klytaiméstra s milencem Aigisthem. Élektra, utlačovaná matkou, žije v hořkosti a čeká na návrat svého bratra Oresta. Ten se tajně vrací, lstí získá výhodu a Klytaiméstru i Aigistha zabije. Hra se zabývá otázkou, zda je pomsta spravedlností nebo jen dalším násilím. Ukazuje sílu osudu a morální dilemata, kterým musí člověk čelit.

Rozbor díla Élektra

• literární druh: drama (dílo určeno k hraní v divadle)
• literární žánr: tragédie (postavy se dostávají do situací, z nichž není žádné východisko; a končí špatně)
• výrazová forma: scénář (obsahuje scénické poznámky, monology a dialogy)
• literární směr: antická tragédie (hlavní hrdinové se snaží uniknout vlastnímu osudu, tomu ale uniknout nemůžou a jejich život končí tragicky)
• motivy: rodina, vražda, pomsta, zrada,
• symboly (symbolismus): pomsta
• období (čas): doba po Trójské válce
• místo děje: Mykény
• hlavní téma: sourozenci Élektra a Orestés plánují pomstu za svého zavražděného otce

Kompozice literárního díla Élektra

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), děleno na dějství, prolog a epilog

Vysvětlení: hra je rozdělena na dějství, prolog a epilog. Jelikož jde o starořeckou tragédii, podléhá zásadě tří jednot: místa, času a děje. Dílo se tedy odehrává v jeden čas na jednom místě a má jednu dějovou linii. Děj je vyprávěn s logickém sledu, jak se události odehrály. Vyprávění je skrz přímou řeč a monology.

Literární výstavba děje v díle Élektra od Sofokla

• expozice: Orestés se vrací tajně do Mykén s plánem pomstít svého otce Agamemnóna
• kolize: Élektra se dozvídá falešnou zprávu o smrti bratra a propadá žalu
• krize: sourozenci se setkají a začnou pomstu otce plánovat společně
• peripetie: Orestés v paláci zabije Klytaiméstru, později i jejího milence Aigisthose
• katastrofa: pomsta je vykonána, ale zůstává otázka morální viny a důsledků činů sourozenců

Jazykový styl (použité styly) díla Élektra

Élektra je psaná spisovným, vznešeným a poetickým jazykem, což odpovídá stylu antických tragédií. Hra je psána ve verších a kombinuje dialogy s chórickými pasážemi, které zpívají o různých filozofických úvahách. Přímá řeč vyjadřuje hluboké emoce postav, zatímco monology jejich vnitřní konflikty. Věty jsou převážně rozvinuté a složité, plné dramatického napětí.

• epiteton: krutá matko
• metafora: život je temnota
• antiteze: pomsta přináší spravedlnost, ale i vinu
• hyperbola: nekonečná bolest mé duše
• apostrofa: „Ó, otče můj!“

Stručný popis děje díla Élektra

Orestés spolu se svým přítelem Pyladem a starým vychovatelem tajně přichází do města, aby vykonal pomstu na své matce Klytaiméstře a jejím milenci Aigisthovi. Orestés byl po smrti svého otce Agamemnóna, kterého zavraždila jeho vlastní manželka Klytaiméstra s Aigisthovou pomocí, poslán do vyhnanství. Nyní se vrací otce pomstít, jak mu bylo osudem předurčeno. Jeho vychovatel mu radí, ať nejprve lstí oklame nepřátele – rozšíří tedy falešnou zprávu, že Orestés zemřel.

Mezitím Élektra, Orestova sestra, od smrti otce stále truchlí a opovrhuje svou matkou za její zločin. Je v paláci utlačována a ponižována, protože stále pláče za Agamemnóna a odmítá se podřídit nové vládě Klytaiméstry a Aigistha. Na rozdíl od své sestry Chrysothemis, která se snaží žít v bezpečí a vyhýbat se konfliktu, odmítá Élektra zapomenout a touží po pomstě. Mezi oběma sestrami dochází ke střetu – Chrysothemis nabádá Élektru k přizpůsobení se, zatímco ona ji obviňuje ze zbabělosti.

Klytaimnéstra s Élektrou vede prudkou hádku. Královna se snaží ospravedlnit vraždu Agamemnóna tím, že připomíná jeho obětování jejich dcery Ífigeni. Élektra však její argumenty odmítá a obviňuje matku z toho, že nejednala ze spravedlnosti, ale z osobních důvodů a lásce k Aigisthovi. Do tohoto napjatého okamžiku přichází vychovatel se zprávou o Orestově údajné smrti, což způsobí různé reakce – Klytaimnéstra se raduje, zatímco Élektra je zoufalá a pociťuje beznaděj.

Zdrcená Élektra se rozhodne jednat sama a plánuje Aigisthovu vraždu, ale v tom okamžiku se objevuje Orestés a odhalí se. Jejich setkání je plné emocí a radosti. Spolu začínají připravovat skutečnou pomstu. Orestés vstupuje do palác jako cizinec, Klytaiméstra ho přijímá a nevědomě mu umožní ji zabít. Brzy se vrací Aigisthos, který odhalí pravdu, ale než stihne zareagovat, je též zabit.

Hlavní postavy v knížce Élektra

• Agamemnón: otec Oresta a Élektry, kterého zabije vlastní žena s milencem
• Klytaiméstra: matka Oresta a Élektry, stojí za vraždou muže a krále Agamemnóna
• Élektra: dcera Klytaiméstry, je plná žalu a hořkosti, touží pomstít otce
• Orestés: syn Klytaiméstry, jako sestra Élektra chce zabít matku, aby se pomstil
• Aigisthos: Klytaiméstřin milenec, spolu s ní zavraždil jejího muže a krále

Co se děje v průběhu díla Élektra

Začátek

Orestés se s přítelem Pyladem vrací tajně do Mykén, aby pomstil vraždu svého otce, za níž stojí jeho matka Klytaiméstra a její milenec Aigisthos. Plánují, že vypustí falešnou zprávu o Orestově smrti, aby získali výhodu. Mezitím je jeho sestra Élektra plná žalu a hořkosti a stejně jako on chce otce pomstít.

1/3 (první třetina)

Élektřina sestra Chrysothemis jí radí, aby se matce s milencem podřídila, ale to Élektra razantně odmítá. Místo toho se dostane s matkou do křížku. Dorazí také plánovaná zpráva o údajné Orestově smrti. Élektra je hluboce zasažena a truchlí ještě více. Má dojem, že Klytaiméstra tak vyhrála.

Polovina

Nyní je Élektra ještě více přesvědčená o důležitosti pomsty. Brzy poté se setká s Orestém, kterého nejprve nepozná. Jakmile se však bratr odhalí, jsou oba dojatí a rádi se vidí. Promluví si a pomstu začnou plánovat společně. Jakmile je plán vymyšlený, jde ho Orestés uskutečnit.

3/3 (třetí třetina)

Bratr se vydá do paláce matky, kde je vítaný, aniž by kdo tušil, co má v plánu. Klytaiméstru zavraždí s Élektřinou podporou. Následně se vrátí i Aigisthos a je též zabit.

Konec

Orestés a Élektra jsou spokojeni s vykonáním své pomsty za otce. Hra však nemá dané žádné morální poselství a končí otázkami o spravedlnosti a vině postav.

O knížce Élektra od Sofokla

• rok vydání: 1942
• počet stran: 125 (vydání z roku 1942)
• nakladatelství: Pantheon (vydání z roku 1942)

Citát / ukázka z knihy Élektra (napsal Sofoklés)

Élektra mluví s Orestém:

„Probůh, nenechej
ho dále mluvit, rozváděti řeč!
Co nejrychlej ho usmrť, usmrť ho
a předhoď hrobařům, jichž hoden je,
pryč z našich očí! To jen může mi
být někdejších mých strastí úlevou.”

O spisovateli Sofoklés

Sofoklés (asi 497/6 – 406/5 př. n. l.) byl významný starořecký dramatik a jedna z nejvýznamnějších postav antického divadelního umění. Jeho tragédie zkoumaly lidské osudy, morální dilemata a etické otázky. Charakteristické byly též jeho hluboké psychologické portréty postav a filozofické prvky. Sofoklés pomohl formovat tragédii jako žánr, přidal na jeviště třetího herce a zdokonalil dramaturgickou strukturu. Jeho hry zpřístupnily komplexní myšlenky širokému publiku a ovlivnily mnoho pozdějších spisovatelů.

Hlavní informace o životě Sofokla

• Sofokles pocházel ze zámožné rodiny, jeho otec vyráběl zbraně a brnění
• žil v 5. století př. n. l. v Athénách, ke kterým cítil silnou vlasteneckou lásku
• díky zázemí dostal dobré vzdělání
• napsal více než 120 her, ale do dnešní doby se jich dochovalo pouze sedm
• jeho nejznámější hry jsou Král Oidipus a Antigona
• pracoval jako pokladník athénského námořního spolku
• Sofoklés rozvíjel scénickou techniku a zavedl třetího herce na jevišti, takzvaného tritagonistu
• jeho díla zkoumají lidská morální dilemata, osud a vztah k bohům
• jako první použil malované divadelní kulisy

Krátký popis života Sofokla

Sofokles, žijící v 5. století př. n. l., patří mezi význačné postavy antického Řecka. Narodil se v Kolóně, dnes součásti Athén, a získal vynikající vzdělání, což mu umožnilo vyniknout v životě nejen jako dramatik, ale i v dalších oblastech. Byl úzce spojen s politickými a kulturními událostmi té doby. Sofoklovo dramatické mistrovství bylo patrné již od mládí. 

Údajně ve svých 16 letech porazil Aischyla, tehdy již zavedeného dramatika, v soutěži tragédií na athénských Dionýsiích. Sofoklovy hry byly náročné na herecké výkony a příběhy zahrnovaly tragické osudy postav, které musely čelit nelehkým morálním a osudovým zkouškám. Za svého života napsal kolem 120 her, ale z většiny se dochovaly pouze fragmenty; zcela přežilo jenom sedm jeho děl.

Sofokles se rovněž účastnil athénské politiky. Zastával různé veřejné funkce a účastnil se vojenských výprav. Svými postoji a díly ovlivňoval také národní hrdost a kolektivní uvědomění Athén. Byl respektovaným občanem, který se zasloužil o kulturní i politický rozvoj města. Dramatik zemřel v roce 406–405 př. n. l. ve věku přibližně 90 let. Sofokles zanechal výraznou stopu v literatuře, divadle a filosofii. 

Charakteristika tvorby Sofokla

• tématika osudu: rád přemítal nad konflikty mezi osudem a svobodnou vůlí postav
• tragédie: psal převážně tragédie se složitými dějovými zvraty a napětím
• mytologie a filozofie: autor se snažil zprostředkovat složitá témata mýtu a filozofie všem divákům

Další významná díla Sofokla

• Král Oidipus
• Antigona
• Ajás
• Filoktétés
• Oidipus na Kolónu
• Trachinaňky
• Ichneutai

Jiní autoři ve stejném období a směru

• Euripides
• Aischylos