Antigona: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Antigona od Sofokla je jednou z nejznámějších starořeckých tragédií. Je součástí tzv. thébské trilogie a navazuje na události v hrách Král Oidipus a Oidipus na Kolónu. Hlavní postavou je Antigona, dcera Oidipa, která se rozhodne pohřbít svého bratra Polyneika navzdory zákazu krále Kreóna. Polyneikés byl totiž považován za zrádce, neboť přivedl do země cizí vojska. Tím začne řetězec tragických událostí. Hra zdůrazňuje témata morálky, spravedlnosti, pýchy a důsledků nekompromisního vládnutí.

Rozbor díla Antigona

• literární druh: drama (dílo určeno k hraní v divadle)
• literární žánr: tragédie (postavy se dostávají do situací, z nichž není žádné východisko; a končí špatně)
• výrazová forma: scénář (obsahuje scénické poznámky, monology a dialogy)
• literární směr: antická tragédie (hlavní hrdinové se snaží uniknout vlastnímu osudu, tomu ale uniknout nemůžou a jejich život končí tragicky)
• motivy: bohové, láska, povýšenost, morálka, sebevražda
• symboly (symbolismus): zrada
• období (čas): starořecká minulost – doba mýtická
• místo děje: Řecko, Théby
• hlavní téma: zamyšlení nad tím, že morální zákony jsou více než zákony krutého panovníka

Kompozice literárního díla Antigona

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), děleno na dějství, prolog a epilog

Vysvětlení: hra je rozdělena na 5 dějství, není však jasné, jak dlouhá doba mezi nimi uplyne. Prolog a epilog jsou jediné části dramatu vyprávěné retrospektivně. Jelikož jde o starořeckou tragédii, podléhá zásadě tří jednot: místa, času a děje. Dílo se tedy odehrává v jeden čas na jednom místě, a má jednu dějovou linii.

Literární výstavba děje v díle Antigona od Sofokla

• expozice: na trůn nastupuje král Kreón, nechává pohřbít Eteokla
• kolize: Kreón zakazuje pohřbít Polyneika, Antigona nesouhlasí a chce bratra pohřbít
• krize: král ji uvězní v hrobce, navzdory tomu, že mu to spoustu lidí rozmlouvalo
• peripetie: Antigona spáchá sebevraždu, když se to dozví její snoubenec, tak si také sáhne na život
• katastrofa: Kreón zůstává osamělý, protože si život vezme i jeho žena

Jazykový styl (použité styly) díla Antigona

Dílo Antigona je napsáno spisovným jazykem, ale jelikož jde o tragédii napsanou již ve starém Řecku, obsahuje velké množství archaismů. Tato hra je napsána ve verších, které ztvárňují dialogy, někdy dějovou linku posouvá také sbor. Sofoklés použil velké množství obrazných pojmenování, přirovnání a metafor. Často se odkazoval na antickou mytologii, ke knize proto bývají dodány vysvětlivky. Je zde výrazně uplatněna gradace, kdy se zvyšujícím se počtem smrtí se zvyšuje také Kreonovo šílenství

• archaismy: kdežto, rov, naň, sklály
• výčet (enumerace): není bolesti, ni potupy, ni hanby
• inverze: a jaký prý to příkaz právě dal
• slova citově zabarvená: zhynem prabídně

Stručný popis děje díla Antigona

Antigona je posledním dílem Thébské trilogie. Jde o soubor tří na sebe navazujících tragédií, předcházející jsou Král Oidipus a Oidipus na Kolónu. V těchto tragédiích se odehrával boj o vládu v Thébách mezi potomky krále Oidipa. V bojích padli jeho synové Eteoklés a Polyneikós. Na trůn pak nastoupil Oidipův bratr Kreón, a v tento moment začíná hra Antigona. Kreón pohřbil Eteokla, ale odmítal učinit totéž s tělem Polyneika, protože jej považoval za zrádce. Polyneikós totiž sháněl spojence i v okolních státech.

Antigona neposlechne a bratra záhy pohřbí podle tradičních zvyklostí. Krále to rozlítí a uvězní Antigonu ve skalní hrobce. Proti tomuto krutému rozhodnutí je mimo jiné i jeho syn Haimon, který je zároveň Antigoniným snoubencem. Nakonec situaci zvrátí až moudrý věštec Teiresiás, který upozorní na zlá znamení. Král však dlouho zůstává naprosto neoblomný. Když se rozhodne Antigonu osvobodit a Polyneika pohřbít, najde ji však v kobce mrtvou.

Jelikož si jeho milovaná Antigona sáhla na život, spáchá zdrcený Haimon také sebevraždu, probodne se vlastním mečem a zůstane v jejím objetí. Celá situace vyděsí i Haimonovu matku a Kreonovu ženu Eurydiku, která si také rozhodne vzít život. Na konci hry je tedy král Kreón zcela opuštěný a může nanejvýše přemítat nad svými činy. Toto je pro něj největší odplata. Jeho příběh tak ztělesňuje nesmyslné lpění na strnulých dogmatech.

Hlavní postavy v knížce Antigona

• Antigona: hlavní hrdinka, na které Sofoklés ukazoval rozpor mezi zákony vládců a morálními zásadami. Je idealizovaná, ale velmi odvážná, hrdá a milující. Nevzdává se, nakonec je ochotna zemřít pro správnou věc.
• Kreón: velmi krutý vladař, který nebral ohledy na nikoho jiného, a to dokonce ani na vlastního syna. Prosazoval svá rozhodnutí i proti vůli občanů. Po smrti všech blízkých mu konečně došlo, jak špatným člověkem byl.
• Haimon: Antigonin snoubenec, který odmítal poslouchat svého otce a snažil se mu rozmluvit jeho krutá rozhodnutí. Nakonec si uvědomí, že bez Antigony nedokáže žít.

Co se děje v průběhu díla Antigona

Začátek

Po dlouhých bojích o vládu v Thébách umírají Oidipovi synové Eteoklés a Polyneikós. Na trůn se dostává král Kreón, který nechá Eteokla pohřbít, ale Polyneika považuje za zrádce, takže odmítá udělat totéž.

1/3 (první třetina)

Antigona se rozhodne svého bratra navzdory královu zákazu pohřbít dle tradičních zvyků a rituálů. Kreóna to velmi rozlítí a uvězní ji ve skalní kobce, která se používá jako hrobka.

Polovina

Antigonin snoubenec a Kreónův syn doléhá na krále, aby své rozhodnutí změnil, ale on je neoblomný. Přesvědčí ho až věštec Teiresiás, který upozorňuje na zlé znamení.

3/3 (třetí třetina)

Když král vstoupí do hrobky, najde tam Antigonu oběšenou a Haimona objímajícího její mrtvé tělo. Haimon se probodl vlastním mečem, protože zjistil, že bez své milé nedokáže žít.

Konec

Kreón na konci hry zůstává zcela osamělý, protože si vezme život i jeho manželka. Nyní může jen přemítat nad svým životem a rozhodnutími, které udělal.

O knížce Antigona od Sofokla

• rok vydání: 442 př. n. l.
• počet stran: 160 (vydání z roku 2022)
• nakladatelství: Artur (vydání z roku 2022)

Citát / ukázka z knihy Antigona (napsal Sofoklés)

Kreón po smrti jeho blízkých:

Nuž odveďte mě pryč, mne zločince bídného!
Já nerad, synu můj, jsem způsobil ti smrt,
i tobě, choti má: ó žel, já nebožák!
A nyní nevím sám, kam dřív se obrátit.
Vše v troskách přede mnou, a na hlavu dopadla
mi osudu těžká pěst, již nelze nijak snést!

O spisovateli Sofoklés

Sofoklés (asi 497/6 – 406/5 př. n. l.) byl významný starořecký dramatik a jedna z nejvýznamnějších postav antického divadelního umění. Jeho tragédie zkoumaly lidské osudy, morální dilemata a etické otázky. Charakteristické byly též jeho hluboké psychologické portréty postav a filozofické prvky. Sofoklés pomohl formovat tragédii jako žánr, přidal na jeviště třetího herce a zdokonalil dramaturgickou strukturu. Jeho hry zpřístupnily komplexní myšlenky širokému publiku a ovlivnily mnoho pozdějších spisovatelů.

Hlavní informace o životě Sofokla

• Sofokles pocházel ze zámožné rodiny, jeho otec vyráběl zbraně a brnění
• žil v 5. století př. n. l. v Athénách, ke kterým cítil silnou vlasteneckou lásku
• díky zázemí dostal dobré vzdělání
• napsal více než 120 her, ale do dnešní doby se jich dochovalo pouze sedm
• jeho nejznámější hry jsou Král Oidipus a Antigona
• pracoval jako pokladník athénského námořního spolku
• Sofoklés rozvíjel scénickou techniku a zavedl třetího herce na jevišti, takzvaného tritagonistu
• jeho díla zkoumají lidská morální dilemata, osud a vztah k bohům
• jako první použil malované divadelní kulisy

Krátký popis života Sofokla

Sofokles, žijící v 5. století př. n. l., patří mezi význačné postavy antického Řecka. Narodil se v Kolóně, dnes součásti Athén, a získal vynikající vzdělání, což mu umožnilo vyniknout v životě nejen jako dramatik, ale i v dalších oblastech. Byl úzce spojen s politickými a kulturními událostmi té doby. Sofoklovo dramatické mistrovství bylo patrné již od mládí. 

Údajně ve svých 16 letech porazil Aischyla, tehdy již zavedeného dramatika, v soutěži tragédií na athénských Dionýsiích. Sofoklovy hry byly náročné na herecké výkony a příběhy zahrnovaly tragické osudy postav, které musely čelit nelehkým morálním a osudovým zkouškám. Za svého života napsal kolem 120 her, ale z většiny se dochovaly pouze fragmenty; zcela přežilo jenom sedm jeho děl.

Sofokles se rovněž účastnil athénské politiky. Zastával různé veřejné funkce a účastnil se vojenských výprav. Svými postoji a díly ovlivňoval také národní hrdost a kolektivní uvědomění Athén. Byl respektovaným občanem, který se zasloužil o kulturní i politický rozvoj města. Dramatik zemřel v roce 406–405 př. n. l. ve věku přibližně 90 let. Sofokles zanechal výraznou stopu v literatuře, divadle a filosofii. 

Charakteristika tvorby Sofokla

• tématika osudu: Sofoklés rád přemítal nad konflikty mezi osudem a svobodnou vůlí postav
• tragédie: psal převážně tragédie se složitými dějovými zvraty a napětím
• mytologie a filozofie: autor se snažil zprostředkovat složitá témata mýtu a filozofie všem divákům

Další významná díla Sofokla

• Král Oidipus
• Elektra
• Ajás
• Filoktétés
• Oidipus na Kolónu
• Trachinaňky
• Ichneutai

Jiní autoři ve stejném období a směru

• Euripides
• Aischylos