Rozbor díla Bílá nemoc (Karel Čapek)

Bílá nemoc od Karla Čapka je satirické drama napsané v roce 1937. V jisté zemi se rozšířila epidemie neznámé nemoci, která připomíná lepru a neexistuje na ni spolehlivý lék. Tuto zemi ovládá maršál, který se chystá rozpoutat válku se sousedním státem. Kniha obsahuje velké množství symbolů a analogií s reálnými událostmi doby před druhou světovou válkou. Byla také jedním z podkladů pro nevraživost nacistického Německa vůči Karlu Čapkovi. Díky skrytým významům zůstává stále aktuální.

Rozbor díla Bílá nemoc

literární druh: drama
literární žánr: tragédie (hra se smutným koncem a ponurým dějem)
výrazová forma: scénář (příběh a konflikty vyprávěny pomocí dialogů, upraveno pro jeviště)

literární směr: demokratický proud (autoři v dílech často varují před totalitními režimy a válkou)
motivy: válka, nemoc, strach, diktatura, odvaha, smrt
období (čas): autorova současnost, tedy 30. léta 20. století

místo děje: neurčený stát, klinika, maršálova kancelář, Galénova ordinace
hlavní téma: varování před hrozbou fašismu

Kompozice literárního díla Bílá nemoc

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), 3 dějství, 14 obrazů, popisné pasáže

Vysvětlení: divadelní hra je poměrně krátká a skládá se pouze ze 3 dějství (na jevišti se tato dějství odehrávají ve stejných kulisách) a 14 obrazů. Dílo obsahuje popisné pasáže psané kurzívou, ale většinou jsou krátké. Pro větší spád se zde často vyskytují věty jednočlenné.

Literární výstavba děje v knize Bílá nemoc

expozice: popis bílé nemoci, Galén se snaží najít lék, po velké snaze se mu to podaří
kolize: Galén nechce léčit bohaté, říká novinářům že chce mír a odmítá prozradit složení léku

krize: maršál razantně prosazuje válku, zbrojí, sám pak onemocní bílou nemocí
katastrofa: rozhodne se přijmout Galénovy podmínky, chce mír, doktora si proto zavolá, ale toho po cestě ušlape zfanatizovaný dav

Jazykový styl (použité styly) díla Bílá nemoc

Nejvýraznějšími uměleckými prostředky díla Bílá nemoc jsou symboly a metafory. Maršálova země symbolizuje Německo, sousední malý stát Československo, a ani bílá nemoc není pravděpodobně ve skutečnosti infekcí. Může jít částečně o symbol šíření nacistické ideologie a s ní spojených názorů. Čapek v knize používá jednoduchý jazyk, množství satirických a ironických narážek a děj posouvá dopředu díky dialogům. Ty často zahrnují hovorové výrazy, takže zní věrohodně.

odborné výrazy: macula marmorea, sedativa tantum praescribere oportet
vulgarismy: vychcípat, žrát
přímá řeč: „Myslíte to vážně?”

Stručný popis děje díla Bílá nemoc

V úvodu dramatu se představuje vůdce národa, známý jako maršál, který usiluje o zahájení války, což je dobová paralela k Adolfu Hitlerovi, vůdci nacistického Německa. Současně se v téže době v tomto státě šíří neznámá, smrtelná nákaza, která má určité podobnosti s leprou. Hlavním příznakem této nemoci je necitlivá bílá skvrna na těle. Demokraticky smýšlející lékař, Dr. Galén, objeví lék na tuto nebezpečnou nemoc. Nejdříve se rozhodne léčit pouze chudé pacienty a nechává každého platit podle jeho možností.

Bohaté jedince Dr. Galén odmítá léčit, pokud nejsou ochotni podpořit mír a zastavit válečné úmysly maršála. Mezi maršálovými přáteli je také majitel zbrojovky, baron Krüg, který onemocní touto nemocí. Dr. Galén, který prožil hrůzy války, nechce barona Krüga léčit, dokud nepřestane vyrábět zbraně a nepřistoupí k mírovým snahám. Nakonec baron Krüg spáchá sebevraždu. Později, když maršál mluví k davu, objeví na svém vlastním těle bílou skvrnu.

Jeho dcera a synovec majitele zbrojovky ho přesvědčují, aby zrušil válku a přijal mírové podmínky. Nakonec je maršál ochoten odložit své plány na válku, pokud ho Dr. Galén vyléčí. Dr. Galén se tedy vydává pro potřebné léky, avšak během návratu je konfrontován fanatickým davem, který ho napadne poté, co křičí, že válka je zlá a dav s tím nesouhlasí. Během tohoto konfliktu někdo z davu vyprázdní Dr. Galénův lékařský kufr a objeví ampulky s lékem, které následně zničí. Tím je uzavřena tragická kapitola příběhu.

Hlavní postavy v knížce Bílá nemoc

Dr. Galén: demokraticky a humanisticky smýšlející lékař, který nalezne lék na bílou nemoc. Je odhodlaný léčit jen chudé a neúnavně bojovat za mír.
maršál: diktátor, vůdce národa, má plán na rozpoutání války se sousedním státem. Od něj upustí teprve tehdy, když je také nakažen bílou nemocí.
baron Krüg: majitel zbrojovky, nakazí se bílou nemocí, ale Galén ho odmítá vyléčit, dokud nepřestane vyrábět zbraně. To baron odmítá a spáchá sebevraždu.

Co se děje v průběhu díla Bílá nemoc

Začátek

Malomocní vedou rozhovory o příznacích nemoci. Prvním příznakem je výskyt bílého místa na těle a později tato část tkáně odumírá a odpadá z těla postiženého jedince. Tento proces provází intenzivní bolesti a výrazný zápach.

1/3 (první třetina)

Dr. Galén vynalézá lék, obětuje tomu veškerý volný čas. Rozhodne se léčit jen chudé a setkává se proto s odporem okolí.

Polovina

Maršál se připravuje na válku, jeho přítel baron Krüg onemocní. Dr. Galén ho ale nechce vyléčit, dokud bude vyrábět zbraně. On se pak zastřelí.

3/3 (třetí třetina)

Maršál také onemocní bílou nemocí, zjistí to během projevu k davu před svým palácem. Rozhodne se odvolat válku, pokud ho Dr. Galén vyléčí, a zavolá si ho proto k sobě.

Konec

Dr. Galéna po cestě k maršálovi ušlape zfanatizovaný dav před jeho palácem. Muž z davu navíc zničí jeho injekce s lékem.

O knížce Bílá nemoc od Karla Čapka

rok vydání: 1937

počet stran: 112 (vydání z roku 2022)
nakladatelství: 1400 (vydání z roku 2022)

Citát / ukázka z knihy Bílá nemoc (napsal Karel Čapek)

Z rozhovoru mezi nemocnými:
„Mor je to, mor. V naší ulici už je v každém domě několik morem raněných. Povídám, sousede, vždyť vy taky máte na bradě tu bílou skvrnu; a on, prý to nic, ani to necítím. A dnes už z něho taky padají kusy masa jako ze mne. Mor je to.“

O spisovateli Karel Čapek

Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.

Hlavní informace o životě Karla Čapka

narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách
otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu

strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry
v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin

kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii
byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
mezi známá díla patří Válka s mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku

zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let

Krátký popis života Karla Čapka

Karel Čapek přišel na svět 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách do rodiny lékaře Antonína Čapka a matky Boženy, která se zajímala o folklor. Byl nejmladším ze tří sourozenců, z nichž starší bratr Josef se stal také významným malířem a spisovatelem. Karel studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnoval filozofii, estetice a francouzské literatuře. Studia dokončil v roce 1915. Během studií pobýval ve Francii, Německu a Anglii.

Po dokončení studií působil nějakou dobu jako novinář a literární kritik. Nejprve pracoval pro Národní listy a později pro Lidové noviny, kde se stal jedním z nejvlivnějších českých publicistů své doby. V novinách se věnoval kulturním a politickým tématům, psal eseje, fejetony a komentáře, často s důrazem na demokracii, svobodu a varování před nebezpečím totalitních ideologií.

Během první světové války se vlivem špatného zdravotního stavu vyhnul vojenské službě, což mu umožnilo plně se věnovat literární činnosti. V roce 1921 uvedl své slavné drama R.U.R., které získalo světovou pozornost a poprvé představilo slovo „robot“. Toto dílo se zaměřovalo na téma umělé inteligence a technologického pokroku a varovalo před ztrátou lidskosti v moderním světě.

Byl blízkým přítelem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, s nímž vedl rozhovory, které později vyšly v knize Hovory s TGM. Byl také vášnivým milovníkem přírody a rád zahradničil. Oženil se až v roce 1935, ve svých 45 letech, s dlouholetou přítelkyní herečkou Olgou Scheinpflugovou. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic, několik měsíců po podpisu Mnichovské dohody, která ještě během Karlova života otřásla jeho přesvědčením o budoucnosti Československa.

Charakteristika tvorby Karla Čapka

humanismus: díla kladou důraz na člověka, jeho morální hodnoty a odpovědnost

varování před totalitou: ostře vystupoval proti totalitním režimům, zejména fašismu a komunismu
nebezpečí pokroku: poukazoval na možné zneužití vědy a pokroku ke špatným účelům
filosofie: otázky o smyslu života, lidské svobodě a etice

Další významná díla Karla Čapka

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

Franz Kafka
George Orwell
Jaroslav Hašek

Josef Čapek
Vladislav Vančura
František Langer

Aldous Huxley
Herbert George Wells
Bertolt Brecht

Thomas Mann