Rozbor díla Tartuffe (Molièr) – kompletní informace k maturitě

Tartuffe od Molièra je komedie zaměřená na náboženské pokrytectví. Příběh sleduje rodinu Orgonů, v jejímž středu se ocitá podivný a údajně zbožný žebrák Tartuffe. Pan Orgon je jím fascinován a rozhodne se ho vzít do domu, což se nelíbí ostatním členům rodiny. Ve skutečnosti je Tartuffe podvodník, který se snaží využít Orgonovy důvěry pro vlastní zisk. Komedie kritizuje náboženský fanatismus i slepou víru a ukazuje, jak snadno mohou být lidé ovlivněni. Dílo kombinuje humor s vážností.

Rozbor díla Tartuffe

• literární druh: drama
• literární žánr: satirická komedie (hra s humorným nadhledem a prvky satiry, vždy končí šťastně)
• výrazová forma: scénář (text pro divadelní představení doplněný scénickými poznámkami)
• literární směr: francouzský klasicismus (směr rozšířený za vlády Ludvíka XIV. ve Francii)
• motivy: podvod, manipulace, peníze, víra, důvěra, rodina
• období (čas): druhá polovina 17. století
• místo děje: dům Orgonů v Paříži
• hlavní téma: bohatý pan Orgon si nevědomky nastěhuje domů podvodníka

Kompozice literárního díla Tartuffe

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), obsahuje 5 dějství

Vysvětlení: děj se odehrává postupně tak, jak se děje za sebou, tedy v chronologickém sledu. Jelikož se jedná o divadelní hru, je vyprávěna skrz dialogy mezi postavami, a rozdělena na 5 dějství.

Literární výstavba děje v díle Tartuffe

• expozice: pan Orgon si nastěhuje domů podvodníka Tartuffa, kterého považuje za zbožného muže
• kolize: chce za Tartuffa provdat svou dceru Marianu, ale ona miluje Valéra
• krize: Tartuffe odhalí své skutečné úmysly, pokouší se získat majetek rodiny a Elmíru
• závěr: zločiny Tartuffa jsou odhaleny a je zatčen, rodina získá zpět svůj majetek

Jazykový styl (použité styly) díla Tartuffe

Styl díla je charakteristický pro komedii 17. století, plný satiry, ironie a vtipných dialogů. Je převážně ve spisovném jazyce, i když místy lze vidět i nespisovné výrazy, převážně u lidí z nižších společenských vrstev. Přímá řeč je využívána hodně, je dynamický a zábavná. Věty jsou spíše kratší a rytmické, což napomáhá plynulosti dialogů. Styl je vtipný a zároveň hluboce kritický.

• ironie: Tartuffe je považován za zbožného, přestože je podvodníkem
• metafora: „Tartuffe je náš zbožný vlk v beránčím rouchu.“
• hyperbola: „Jsem bezmocný, nic nezmohu, jsem zcela v jeho moci!“
• aliterace: „Svědomí se sklonilo k sladkému spánku.“
• personifikace: „Pravda, která je jako zlatý klíč, je skrytá.“

Stručný popis děje díla Tartuffe

Pan Orgon žije se svou manželkou Elmírou, dcerou Marianou, synem Damisem a matkou. V kostele potká žebráka Tartuffa a je nadšený z jeho předstírané zbožnosti, proto neváhá a s myšlenkou, že mu pomůže, si ho i přes nelibost ostatních členů domácnosti nastěhuje do domu. Je jím natolik fascinován, že slepě věří v jeho zbožnost, i když ostatní jsou jeho skutečnou povahou znepokojeni.

Tartuffe je ve skutečnosti pokrytec, který se snaží využít Orgonovu víru a naivitu. Chce ovládnout rodinu a získat majetek rodiny, a to jak prostřednictvím manipulace s Orgonem, tak i tím, že se snaží získat přízeň jeho ženy Elmíry. Orgon mu natolik věří, že se rozhodne provdat za něj svou dceru Marianu, i když je už zasnoubená s Valérem, což vyvolá silný odpor rodiny.

Rodina se snaží přesvědčit Orgona, že Tartuffe není tak zbožný, jak se zdá. Mnoho z nich, včetně Elmíry, Damise a Valéra, se pokouší odhalit žebrákovu pravou povahu, ale Orgon jim nevěří. Jeho syn Damis se rozhodne odhalit Tartuffa, když ho přistihne, jak se snaží svést Elmíru. Poví to otci, ale ten mu nevěří a Damis je vyhozen z domu. Situace se ještě zhoršuje, když Tartuffe začne sám usilovat o Elmíru, což v ní a v ostatních rodinných příslušnících vyvolá silnou frustraci.

Elmíra nakonec vymyslí plán, jak Tartuffa přimět, aby se před Orgonem přestal přetvařovat. Pozve Tartuffa, aby při soukromé schůzce projevil své city k ní. Zahraje si na rádoby zamilovanou ženu a v rozhovoru se žebrákem se nechá přemluvit k tomu, že by si s ním měla začít aféru. Tartuffe si myslí, že jsou sami a nechá se unést. Orgon se skrývá a poslouchá za dveřmi a je v šoku, když rozhovor slyší.

Tartuffe je sice konečně odhalený, ale Orgon na něj ve slabé chvíli už přepsal vlastnictví domu. Na scénu přichází královský úředník, který žebráka zatýká a zabavuje mu „jeho” majetek. Všechno se vrací do normálu a Orgon, který konečně otevře oči, se znovu smíří se svou rodinou.

Hlavní postavy ve hře Tartuffe

• pan Orgon: hlava rodiny, slepě věří Tartuffovi, i když se ukazuje spousty varovných znamení
• Elmíra Orgonová: inteligentní žena a manželka Orgona, vymyslí plán, jak odhalit Tartuffa
• Mariana: Orgonova dcera, je zamilovaná do Valéra
• Damis: Orgonův syn, má prudší povahu, ale dělá vše pro to, aby otce varoval
• Tartuffe: podvodník předstírající zbožnost, chce se obohatit a obrat rodinu o majetek

Co se děje v průběhu díla Tartuffe

Začátek

Pan Orgon má vše, rodinu, zdraví i majetek. V kostele pozná žebráka Tartuffa, který se tváří jako velice zbožný muž. Je jím okouzlen a nabídne mu proto, aby se nastěhoval k ni do domu.

1/3 (první třetina)

Orgonova manželka s dětmi Tartuffa rychle prokouknou a snaží se otce chránit, jenže ten je přesvědčený o žebrákově dobrotě a víře. Dokonce řekne, že za něj provdá dceru Marianu.

Polovina

Manželka Orgona, Elmíra, už toho má dost. Tartuffe jí jednoho dne vyzná svoje city, což slyší i syn Damis. Ten křikem a scénou přivolá otce, ale sám je v závěru vyhozený z domu.

3/3 (třetí třetina)

Aby se za syna omluvil, přepíše pan Orgon na Tartuffa majetek. Elmíra proto přijde s plánem, jak muži ukázat pravou tvář žebráka. Orgon se ukryje v jedné místnosti a Elmíra si pozve Tartuffa do vedlejší. Po jejich rozhovoru konečně Orgon procitá. Chce podvodníka vyhodit, jenže dům už je jeho.

Konec

Žebrák dokonce věděl o dopisech od rodinného přítele, po kterém pátrá sám král, a proto mu chce všechno říct, aby Orgona ještě více potopil. Král se však nedá, Tartuffa zatkne a vše se vrací k normálu.

Tartuffe zná i Orgonovo tajemství, že ukrývá kazetu s dopisy od přítele, kterého stíhá král. A proto běží králi vše povědět. Ten však Tartuffa prohlédne, zatkne ho a Orgonovi vrátí majetek.

O knížce Tartuffe od Molièra

• rok vydání: 2006
• počet stran: 92 (vydání z roku 2006)
• nakladatelství: Artur (vydání z roku 2006)

Citát / ukázka ze hry Tartuffe (napsal Molière)

Tartuffe se poprvé vyznává ze svých citů k Elmíře, což slyší i její syn Damis:

ELMÍRA: Vy? Vy o světské radosti přece nestojíte.

TARTUFFE: Mé srdce není z kamene.

ELMÍRA: Já myslela, že dychtíte jen po ráji a že nic lidského vás nezajímá.

TARTUFFE: Láska, jež poutá k věčným hodnotám, nevylučuje lásku k věcem dočasným. Ženy jsou odraz rajské krásy, a vy ze všech nejvíc, vy jste přímo zázrak. Váš obličejík rozzářil Pán krásou, nad kterou oči žasnou, srdce klokotá, stačí pohlédnout na to dokonalé dílo a musím obdivovat autora, horoucně milovat ten nejkrásnější obraz, v jakém kdy zachytil svou podobu. Zprvu jsem se bál, že má tajná touha je zákeřná léčka zlého ducha a prchal jsem před vámi, abych neporušil svou čistotu. Ale pak poznal jsem, ó kráso neskonalá, že tato vášeň není závadná, že ji lze uvést v soulad s cudností: a moje srdce přestalo se bránit. Já vím, je to strašná drzost, že vám to srdce nabízím, plně však spoléhám na vaši velkorysost, nikoliv na svou klopýtavou snahu. Vy jste má naděje, má spása, můj mír, ve vašich rukou je můj žal i smích, a budu takový, jak rozhodnete vy: chcete-li šťastný, libo-li nešťastný.

O spisovateli Molière

Molière byl významný francouzský dramatik a herec žijící v 17. století. Jeho skutečné jméno bylo Jean-Baptiste Poquelin, ale používal umělecký pseudonym. Molière byl známý pro své komedie, které satiricky kritizovaly společenské normy a lidské nedostatky. Jeho nejznámější díla jsou Lakomec, Tartuffe nebo Don Juan. Molière byl také zakladatelem divadelního souboru Troupe de Monsieur a hrál mnoho hlavních rolí ve svých vlastních hrách. Během svého života čelil kritice, zejména ze strany církve a konzervativní části společnosti. Jeho dílo je stále hráno po celém světě a ovlivnilo vývoj divadla a literatury.

Hlavní informace o životě Molièra

• narodil se 15. ledna 1622 v Paříži ve Francii jako Jean-Baptiste Poquelin
• pocházel z buržoazní rodiny, jeho otec byl královským nábytkářem
• původně studoval práva na prestižní Pařížské univerzitě, ale našel vášeň v herectví
• spoluzaložil divadelní společnost Théâtre Illustre, která se později stala Théâtre du Molière
• často se dostával do konfliktu s církví kvůli satiře a kritice náboženství ve svých hrách
• trpěl chronickými zdravotními problémy, včetně tuberkulózy, což mu znepříjemňovalo život
• jeho díla v 18. století podkopala legitimitu tradičních institucí a připravila půdu francouzské revoluci
• oženil se s herečkou Armande Béjart, která byla mladší o téměř 20 let
• zemřel 17. února 1673 během představení Zdravý nemocný na scéně Théâtre du Palais-Royal v Paříži
• kvůli svému hereckému povolání a sporu s církví byl Molière pohřben na hřbitově pro nevěřící

Krátký popis života Molièra

Jean-Baptiste Poquelin, známý pod pseudonymem Molière, se narodil 15. ledna 1622 v Paříži, hlavním městě Francie. Pocházel z bohaté měšťanské rodiny a v mládí podle přání svých rodičů studoval práva na prestižní Pařížské univerzitě. Zde se také kromě studia poprvé seznámil s literaturou a divadlem, což v něm probudilo vášeň pro umění. Brzy se odvrátil od právnické dráhy a vstoupil do divadelního světa.

Spolu s herci z divadelní skupiny Théâtre Illustre začal psát a hrát své vlastní hry. Zde si také zvolil pseudonym Molière, pod kterým je známý dodnes. Spolu s tímto divadelním souborem založil divadelní společnost, která se stala známou jako Théâtre du Molière, a stal se jejím režisérem, hercem a autorem her. Molièrovy rané hry jako Zamilovaný lékař a Zdravý nemocný získaly popularitu u publika a udělaly z něj uznávaného dramatika. Jeho hra Tartuffe ale vyvolala ostrou kritiku církve kvůli satiře náboženského pokrytectví, což vedlo k dočasnému zákazu představení.

Molièrovo dílo bylo později oceněno králem Ludvíkem XIV., což mu zabezpečilo patronát královského dvora. Jeho divadelní společnost se stala Královským divadlem, a Molière pokračoval ve psaní a režii několika význačných her, jako Lakomec, Misantrop, a Don Juan. Molière měl také komplikovaný osobní život. Oženil se s herečkou Armande Béjart, což vyvolalo kontroverzi kvůli věkovému rozdílu mezi nimi. Trpěl chronickými zdravotními problémy, včetně tuberkulózy, a to ovlivnilo jeho celoživotní zdravotní stav. Nakonec zemřel přímo na scéně během představení Zdravý nemocný 17. února 1673.

Charakteristika tvorby Molièra

• humor a absurdita: nejvíce proslul svými komediemi plnými humorných zápletek
• kritika společnosti: pomocí ironie a satiry kritizoval poměry v soudobé francouzské společnosti
• jednoduchý jazyk: chtěl, aby jeho hrám rozuměl každý, proto používal jednoduchý a běžný jazyk

Další významná díla Molièra

• Zdravý nemocný
• Lakomec
• Misantrop
• Létavý lékař
• Žárlivý Petřík
• Potřeštěnec
• Hoře lásky
• Protivové
• Škola pro ženy
• Psyché
• Skvělí milenci

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Daniel Defoe
• Carlo Goldoni
• Piere Corneile
• Jean Racine
• Jean de la Fotaine
• Charles Louis Montesquie
• Denis Diderot
• Voltaire