Rozbor díla Podivuhodný případ Benjamina Buttona (Francis Scott Fitzgerald) – kompletní informace k maturitě

Podivuhodný případ Benjamina Buttona od Francise Scotta Fitzgeralda vypráví o muži, který přijde na svět jako stařec a postupně naopak mládne. Benjamin, narozený roku 1860, celý život čelí nepochopení společnosti i rodiny, když v dětství vypadá jako 70letý muž. S postupujícím časem sílí, dosáhne vrcholu života ve středním věku a nakonec umře jako novorozeně. Dílo pojednává o plynutí času, pomíjivosti života a vnímání stáří. Roku 2008 bylo dílo i zfilmováno, přičemž Benjamina hrál Brad Pitt.

Rozbor díla Podivuhodný případ Benjamina Buttona

• literární druh: epika
• literární žánr: novela (kratší až středně dlouhé prozaické dílo)
• výrazová forma: próza (text nepsaný ve verších)
• literární směr: modernismus (směr, který různě kombinuje literární styly), jazzový věk (období 20. až 30. let v USA, mládež se vzpírala konvencím, hodně večírků)
• symbolismy (symboly): odlišnost, život
• motivy: věk, rodina, láska, abnormalita, mládnutí
• čas: konec 19. a začátek 20. století
• místo děje: Baltimore (USA)
• hlavní téma: v Baltimoru se narodí Benjamin Button, ovšem oproti jiným dětem se dost liší – přišel totiž na svět jako starý muž a s věkem naopak mládne

Kompozice literárního díla Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje) s úvahami vypravěče, er-forma

Vysvětlení: děj díla postupuje v logickém sledu, odehrává se tedy chronologicky. Místy je doplněn o úvahy samotného vypravěče, kterým je nezávislá osoba, což ej vyprávění v er-formě.

Literární výstavba děje v knize Podivuhodný případ Benjamina Buttona

• expozice: Benjamin Button se narodí roku 1860 jako stařec a šokuje tak rodinu i společnost
• kolize: snaží se žít normální život, ale mládnutí mu postupně přináší potíže
• krize: jak Benjamin mládne, začíná být více izolovaný a jeho vlastní syn se za něj stydí
• peripetie: časem ztrácí rozum, vrací se do dětské nevinnosti a jeho životní zkušenosti mizí
• katastrofa: nakonec se promění v nemluvně, zapomene vše, co prožil, a umírá

Jazykový styl (použité styly) díla Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Dílo je psané spisovným a elegantním jazykem s ironickým podtónem. Vyprávění je objektivní, místy nadsazené, aby podtrhlo absurditu situace. Dialogy Benjamina s rodinou a okolím probíhají pomocí přímé řeči. Převažují delší věty, bohaté na popisy a reflexe. Styl je vypravěčský a klade důraz na kontrast mezi očekáváním společnosti a osudem Benjamina Buttona.

• ironie: „Měl bys si hrát s dětmi, ne s dědečky.“
• metafora: čas jako řeka plynoucí opačným směrem
• hyperbola: Benjamina považují při narození za 70letého
• kontrast: mládí vs. stáří

Stručný popis děje díla Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Benjamin Button přijde na svět v roce 1860 v Baltimoru, ale k úžasu lékařů a šoku své rodiny vypadá jako sedmdesátiletý muž. Má vrásčitou kůži, bílé vlasy a mysl starce. Jeho otec Roger Button, bohatý obchodník, je touto abnormalitou poněkud vyděšený a snaží se ji co nejvíce utajit. Benjamin, ačkoliv vypadá jako starý muž, je nucen chovat se podle svého skutečného věku. Nosí dětské oblečení, ale jeho myšlenky, řeč i pohyby odpovídají seniorovi. Společnost ho odmítá a vnímá jako podivína.

Jak Benjamin „stárne“, začne naopak fyzicky mládnout. V 18 letech (tedy ve zdánlivém věku kolem 50) ho otec zapíše na univerzitu Yale, ale škola ho kvůli vzhledu považuje za podvodníka a vyloučí ho. Benjamin se vrací do rodinného obchodu a pomáhá ho řídit. V jednom období se cítí nejlépe – je fyzicky na vrcholu a zároveň duševně dospělý. Během této doby se zamiluje do Hildegardy Moncriefové, krásné mladé dívky, která dává přednost starším mužům. Vezmou se a založí rodinu.

Jenže Benjamin nadále mládne a jeho vztah s Hildegardou se tak komplikuje. Když byl starší než ona, obdivovala ho, ale jak se stává fyzicky mladším, začíná ho považovat za nezralého. Hildegarda o něj postupně ztrácí zájem a Benjamin, nyní plný energie, se přidává k armádě během španělsko-americké války, kde získává respekt a vojenské vyznamenání. Po návratu si uvědomuje, že se stále více vzdaluje nejen své manželce, ale i vlastnímu synovi Roscoeovi, který se za něj začíná stydět.

Když dosáhne mladého věku, syn ho nutí se odstěhovat. Stává se studentem na Harvardu, kde díky své fyzičce vyniká ve sportu. Časem ale přestává chápat složitější myšlenky, postupně se mění v dítě. Roscoe ho už nebere jako otce a jedná s ním jako s cizím dítětem. Nakonec se Benjamin změní v nemluvně. Ztrácí schopnost mluvit, chodit a nakonec i rozumět světu kolem sebe. Jeho vzpomínky mizí, přestává vnímat okolí a umírá. Příběh tak končí jeho opačnou cestou životem.

Hlavní postavy v knize Podivuhodný případ Benjamina Buttona

• Benjamin Button: přijde na svět jako starý muž, postupem času mládne
• Roger Button: táta Benjamina, hrozně se snaží ignorovat jeho abnormalitu
• Hildegarde Moncriefová: láska a žena Benjamina, jejich vztah se rozpadá kvůli věku
• Roscoe Button: syn Benjamina, snaží se tátu brát, ale zároveň se za něj stydí

Co se děje v průběhu díla Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Začátek

V roce 1860 přijde v Baltimoru na svět Benjamin Button. Vypadá a smýšlí však jako stařec, přibližně ve věku 70 let. Jeho otec se snaží jeho existenci co nejvíce tajit. Nutí ho proto oblékat se, chovat a hrát si jako dítě. Společnost se Benjamina straní, je pro ni divný a nepochopený.

1/3 (první třetina)

Jak Benjamin „stárne”, nabývá sil a stává se mladším. Když dosáhne 20 let (vypadá na 50 let), zapíše ho otec na univerzitu Yale. Je však vyhozen kvůli svému vzhledu v domnění, že jde o podvodníka. Vrátí se proto domů a pomáhá s rodinným obchodem. Potká také Hildegarde Moncriefovou a ožení se s ní.

Polovina

Žije poměrně normálně, stará se o syna Roscoea. Jenže jak on a Hildegarde stárnou jinak, jejich vztah uvadá. Benjamin nastupuje do armády a získá si respekt. Když se vrátí, je Hildegarde stařenou.

3/3 (třetí třetina)

Momentálně je Benjamin ve věku adolescenta. Roscoe se za něho stydí a snaží se ho nutit k odpovědnějšímu chování. Bohužel však Benjamin přestává pomalu vnímat. Vrací se do dětského věku.

Konec

Přestává rozumět složitým věkem, ztrácí své vzpomínky a životní zkušenosti. Nakonec se Benjamin stává batoletem a poté novorozencem. Odchází ze světa jako čistá duše.

O knize Podivuhodný případ Benjamina Buttona od Francise Scotta Fitzgeralda

• rok vydání: 2018 (e-kniha, první vydání roku 1922)
• počet stran: 40 (vydání z roku 2018)
• nakladatelství: Městská knihovna v Praze (vydání z roku 2018)

Citát z knihy Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Otec Benjamina ho chce poprvé vidět:

„Kdyby trojčata!“ odsekl lékař. „Ale co bych vám povídal – jděte se podívat sám. A sežeňte si jiného doktora. Pomáhal jsem vám na svět a léčil vaši rodinu dobrých čtyřicet let, ale teď jsem s vámi skončil. Už vás nechci ani vidět, nikoho z vaší rodiny. Sbohem!“

A pak se k němu prudce otočil zády, beze slova nastoupil do kočáru, který na něj čekal u chodníku, a v tu ránu byl pryč.

Pan Button zůstal stát jako opařený. Třásl se po celém těle. Muselo se přihodit něco strašného. Najednou se mu do Marylandské soukromé nemocnice pro dámy a pány vůbec nechtělo; jen s největším úsilím se po chvíli donutil vystoupat po schodech a vstoupit předními dveřmi dovnitř.

V mlžném světle vstupní haly tam seděla za stolem recepční sestra. Pan Button potlačil rozpaky a přistoupil k ní.

„Dobré ráno,“ pozdravila ho s milým úsměvem.

„Dobrý den. Já – já jsem Roger Button.“

Dívce se ve tváři rázem rozlil výraz čiré hrůzy. Prudce se zvedla a bylo vidět, že by z haly nejraději utekla – ovládala se jen s nejvyšším vypětím vůle.

„Chtěl bych vidět svoje dítě,“ oznámil jí pan Button.

Sestra poplašeně vyjekla. „J-j-jistě!“ vyrazila ze sebe hystericky. „Nahoře, prosím. V prvním… poschodí!“

O spisovateli Francis Scott Fitzgerald

Francis Scott Fitzgerald byl americký spisovatel a ikona jazzové éry. Narodil se 24. září 1896 v Minnesotě a patřil k nejvýznamnějším autorům 20. století, jeho tvorba reflektovala společenské změny té doby. Ve svých dílech se často zabýval tématy jako je láska, zklamání a touha po tzv. americkém snu. Spolu s manželkou Zeldou tvořil nekonvenční pár. Jejich vztah byl plný vášně, ale také trápení způsobeného alkoholem a psychickými poruchami Zeldy. Tyto životní zkušenosti často odrážel ve svých dílech. Zemřel 21. prosince 1940 ve věku 44 let, ale jeho dílo dodnes ovlivňuje a inspiruje čtenáře po celém světě.

Hlavní informace o životě Francise Scotta Fitzgeralda

• Francis Scott Fitzgerald se narodil 24. září 1896 ve městě Saint Paul v Minnesotě
• studoval na Princetonské univerzitě, ale nebyl úspěšný a zanechal studia, aby se stal spisovatelem
• v roce 1920 se oženil se svou dlouholetou láskou, Zeldou Sayre, se kterou měl dceru Frances
• jeho nejslavnější kniha Velký Gatsby byla publikována v roce 1925
• byl jednou z největších ikon literárního hnutí jazzové éry
• společně se svou manželkou žil extravagantní a bohémský život, plný večírků a luxusu 
• jeho život a kariéru poznamenaly závislost na alkoholu a finanční problémy 
• zemřel 21. prosince 1940 v Los Angeles ve státě Kalifornie ve věku 44 let
• největší uznání získal po své smrti a jeho dílo se postupně stalo klíčovým pro americkou literaturu
• měl velký vliv na spisovatele, jako jsou například Ernest Hemingway a J. D. Salinger

Krátký popis života Francise Scotta Fitzgeralda

Francis Scott Fitzgerald byl americký spisovatel a ikona literárního hnutí zvaného jazzová éra. Narodil se 24. září 1896 ve městě Saint Paul v Minnesotě jako syn Edwarda Fitzgeralda a Mary McQuillan. Jméno získal po svém vzdáleném příbuzném, tvůrci americké hymny, Francisu Scottu Keyovi. Fitzgerald studoval na Princetonské univerzitě, ale jeho akademické úspěchy nebyly dostatečně dobré a nakonec kompletně zanechal studií, aby se stal spisovatelem.

V roce 1922 se Fitzgerald oženil se svou dlouholetou láskou, dívkou jménem Zelda Sayre. Jejich vztah byl vášnivý, plný zábavy, večírků a luxusu. Společně se stali symbolem jazzové éry, což bylo označení pro dobu prosperity a přepychu po první světové válce. Fitzgeraldův nejslavnější román Velký Gatsby byl publikován v roce 1925. Toto dílo je dodnes považováno za jeho největší literární úspěch a zároveň za jedno z nejvýznamnějších děl americké literatury. 

Závislost na alkoholu a finanční problémy nevratně poznamenaly Fitzgeraldův život a kariéru. Navzdory jeho literárnímu talentu čelil dlouhým obdobím neúspěchu, a nakonec předčasně zemřel. Stalo se tak 21. prosince 1940 v Los Angeles ve věku 44 let v důsledku srdečního selhání. Po své smrti získal Fitzgerald uznání jako jeden z klíčových představitelů americké literatury 20. století. Jeho dílo mělo velký vliv na spisovatele jako byli například Ernest Hemingway a J. D. Salinger. 

Charakteristika tvorby Francise Scotta Fitzgeralda

• jazzová éra: mistrně vystihoval atmosféru éry přepychu a luxusu po 1. světové válce v USA
• autobiografické prvky: nešetřil inspirací z vlastního života, například z manželství se Zeldou
• kritika společnosti: v knihách často kritizuje společnost své doby, zejména povrchnost bohatých

Další významná díla Francise Scotta Fitzgeralda

• Velký Gatsby
• Něžná je noc
• Na prahu ráje
• Krásní a prokletí
• Poslední magnát
• Berenika stříhá vlasy
• Velbloudí zadek

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Ernest Hemingway
• Romain Rolland
• Erich Maria Remarque
• Virginia Woolfová
• John Steinbeck
• William Faulkner
• John Doss