Rozbor díla Opilý koráb (Arthur Rimbaud)

Opilý koráb od Arthura Rimbauda je lyrická báseň, v níž se autor přirovnává ke korábu zmítanému na rozbouřeném moři. Tento obraz slouží jako metafora pro básníkův vnitřní stav – touhu po svobodě, únik od reality a hledání smyslu života. Báseň je plná bohatých smyslových vjemů, které evokují barvy, zvuky i chutě, a vyjadřuje kontrast mezi dobrodružstvím a steskem po domově. Rimbaud v ní odmítá tradiční poezii a prostřednictvím volného verše a asociací vytváří nový poetický svět.

Rozbor díla Opilý koráb

literární druh: lyrika (dílo bez konkrétní dějové zápletky)
literární žánr: lyrická báseň (bývá specifická svou melodií a rytmem)
výrazová forma: poezie (text psaný ve verších)

literární směr: symbolismus (symboly a náznaky vyjadřují různé pocity a významy)
motivy: moře, svoboda, putování, opojení, život, pád, touha po neznámém
symboly (symbolismus): koráb, moře

období (čas): neurčité
místo děje: nekonkrétní oceán
hlavní téma: dílo sleduje vnitřní cestu básníka, jeho vzdor vůči světu, hledání svobody a smyslu skrze bouřlivou a smyšlenou zkušenost, ale nakonec se vyčerpá a chce jen klid

Kompozice literárního díla Opilý koráb

Kompozice: volná (není jasně definovaná), ich-forma

Vysvětlení: báseň má volnou kompozici a místo klasického děje využívá proud obrazů a metafor. Není členěná na části, ale tematicky se dělí na fázi osvobození, opojení, deziluze a touhy po klidu. Vyprávěna je v ich-formě z pohledu korábu, který symbolizuje samotného básníka a jeho vnitřní cestu.

Literární výstavba děje v díle Opilý koráb od Arthura Rimbauda

Jelikož se jedná o lyrickou báseň, nemá klasickou literární výstavbu s úvodem, zápletkou a vyvrcholením, jaká je běžná u epiky. Místo toho využívá dílo volnou, lyrickou strukturu, která sleduje vnitřní stav a proměnu autora aneb opilého korábu. Text sleduje pocity, nálady a vize bez pevné dějové linky.

Jazykový styl (použité styly) díla Opilý koráb

Báseň je psaná spisovným jazykem v ich-formě, bez přímé řeči. Věty jsou obrazné, spíše delší a plynoucí. Stylově je dílo expresivní a metaforické. Autor hodně využívá symboliku a svoje vysněné představy, které vytváří silné emocionální obrazy. Jazyk je velmi poetický, plný nezvyklých spojení a kontrastů.

metafora: „Já, koráb opilý…”
symbolismy: moře = svoboda, koráb = duše básníka

personifikace: koráb mluví, prožívá pocity
oxymóron: sladká hrůza
synestézie: modré víno světla

Stručný popis děje díla Opilý koráb

Na začátku koráb (autor) popisuje, jak byl přivázaný ke břehu, ale lano bylo přetrženo. Dostal se na volné moře a poprvé pocítil naprostou volnost, která ho ihned opojí. Užívá si nádherných obrazů oceánu, přírody a fantastických výjevů – mluví o setkáních s podivnými rostlinami, výbuchu barev, slunečním světle, „modrém víně” i podmořských hlubinách. Tyto popisy lze vnímat jako oslavu imaginace, inspirace, umělecké a duševní svobody, která se vymyká logice i všednímu životu.

Postupně se však tón básně mění. Opilost svobodou se mění ve zmatek, únava a chaos narůstají. Koráb – a v něm i básník – se ztrácí v neklidném oceánu plném vichřic, bouří a vraků. Místo objevování krásy přichází úzkost, smrt a rozklad. Obrazy jsou temnější, absurdnější, objevuje se zkáza, osamění a odcizení. Koráb je zmítán vlnami a nemá už cíl – jen se nechává vláčet.

V závěru se koráb, unavený tímto putováním, chce vrátit domů – ne však zpět ke společnosti, ale k jednoduchosti, klidu a klidnému životu na pevnině. Přiznává, že mu absolutní svoboda přinesla nejen krásu, ale i zkázu a osamění. Přichází rezignace, melancholie a deziluze.

Hlavní postavy v knížce Opilý koráb

V básni nevystupují klasické postavy. Hlavním mluvčím je samotný opilý koráb. Ten představuje básníkovu duši nebo vědomí, které se vytrhlo z reálného světa a vydalo se na cestu naprosté svobody, poznání a představivosti. Nejde o fyzickou bytost, ale o symbol lidského nitra.

Co se děje v průběhu díla Opilý koráb

Začátek

Koráb (básník) se vytrhne ze svých pout. Je tedy volný a vydává se z přístavu na volné moře. Začíná mu dosud nepoznané dobrodružství a objevování naprosté svobody.

1/3 (první třetina)

Autor alias koráb popisuje své „opití” plavbou. Obdivuje krásu moře, přírody, barevných obrazů a nadpřirozených výjevů. Svoboda ho fascinuje a přijde mu zprvu úžasná.

Polovina

V polovině se mění tón básně – objevují se první známky únavy a zmatku, nádhera se míchá s chaosem, moře už není jen krásné, ale i temné a děsivé. Koráb ztrácí svůj směr.

3/3 (třetí třetina)

Přichází pocity deziluze, opuštěnosti a neklidu. Proudy koráb unáší stále dál a dál, ale on už necítí žádnou radost ani smysl, pouze prázdnotu a naprosté vyčerpání.

Konec

Nyní touží koráb po jediném – klidu a návratu domů. Sní o prostém životě, ale ví, že se nemůže jen tak vrátit. Zůstává unášený mořem, s pocitem smutku a rezignace.

O knížce Opilý koráb od Arthura Rimbauda

rok vydání: 2012 (první vydání roku 1956)
počet stran: 200 (vydání z roku 2012)
nakladatelství: Maťa (vydání z roku 2012)

Citát / ukázka z knihy Opilý koráb (napsal Arthur Rimbaud)

Konec básně, kdy autor rezignuje:
Co jsem se naplakal za srdcervoucích jiter,
nic neobešlo se teď pro mne bez hoře.
Jsem láskou rozladěn jak struny starých citer.
Oh, kéž mi praskne kýl! Kéž sletím do moře!

A toužím po stružce, kde za nizoučkým houštím
se šťastně prohání pár dětských košilek,
jsem v duchu hošíkem a dřepě s nimi pouštím
lodičku z papíru, křehkou jak motýlek.

A zalit tříští vln a jejich pyšných krajek
už nechci závodit s kupčíky z Bostonu,
už nechci projíždět flotilou pestrých vlajek
a plavat před strašným pohledem pontonů!

O spisovateli Arthur Rimbaud

Jean Nicolas Arthur Rimbaud (1854–1891) byl známý francouzský básník, jedna z vůdčích osobností takzvaných prokletých básníků. Vyrůstal jen s matkou, která byla velmi konzervativní, což v něm zakořenilo celoživotní odpor k autoritám. Vedl nespoutaný a bohémský život po boku Paula Verlaina, se kterým měl milenecký vztah. Zemřel předčasně ve věku pouhých 37 let poté, co mu byla diagnostikována rakovina kostí.

Hlavní informace o životě Arthura Rimbauda

narodil se 20. října 1854 na severu Francie. Otec byl dobrodruh a když bylo Arturovi jen 6 let, tak rodinu opustil.
Arthur vyrůstal jen se svou striktní a bigotní matkou, což v něm vyvinulo celoživotní odpor k autoritám

básně tvořil už od střední školy, a záhy začal obepisovat známé básníky své doby, aby dostal názor na svou tvorbu
Paul Verlain ho později pozval do Paříže a stali se z nich vášniví milenci
vedli společně bouřlivý a nespoutaný život, neustále se hádali a opět usmiřovali

pro jeho tvorbu je typická bohatá fantazie a odpor k lidem žijících ve městech a k náboženství
Rimbaud poté zanevřel na svou tvorbu, vstoupil do vojska, poté s cirkusem prošel Švédsko a Norsko
v roce 1891 mu byla amputována pravá noha a diagnostikována rakovina kostí

zbytek života strávil v marseillské nemocnici, zemřel 10. listopadu 1891 ve věku pouhých 37 let

Krátký popis života Arthura Rimbauda

Jean Nicolas Arthur Rimabud se narodil 20. října 1854 ve městě Charleville-Mézieres na severu Francie. Jeho otec byl dobrodružné povahy a když bylo Arthurovi jen 6 let, tak od rodiny odešel. Malý chlapec tak musel vyrůstat se svou striktní matkou, která vedla velmi přísnou výchovu. Na střední škole začal tvořit své první básně a rozhodl se obepsat několik známých autorů, aby případně získal jejich názor. Odepsal mu Paul Verlain a pozval ho do Paříže s tím, že je nadšený z jeho poezie.

Z Rimbauda a Verlaina se poté stala vášnivá milenecká dvojice. Žili spolu neřízeným životem plným alkoholu a drog, často se hádali a poté zase teatrálně usmiřovali. Při jednom ze sporů dokonce Rimbaud poranil Verlaina nožem, on jeho později revolverem. Zanedlouho se básníci rozdělili. Rimbaudovi se v roce 1891 vyvinula artritida v pravém koleni, noha mu byla amputována, ale poté si vyslechl diagnózu rakoviny kostí. Té nakonec ve stejném roce podlehl. Zemřel 10. listopadu 1891 ve věku 37 let.

Charakteristika tvorby Arthura Rimbauda

revoluční vize: Rimbaudovo dílo je často považováno za revoluční a provokativní vůči tehdejší literární konvenci. Jeho básně vyjadřují touhu po svobodě a transformaci společnosti.
symbolismus a surrealismus: Rimbaud byl jedním z předchůdců symbolismu a surrealismu. Jeho práce je naplněná obrazy a metaforami.
experimenty s jazykem: Rimbaud byl známý svou experimentací s jazykem a formou. Jeho básně často používají nekonvenční rytmus, obrazy a slovní hříčky, což mu umožňuje vyjádřit složité myšlenky a emoce.

exotické motivy: jeho poezie často odráží zálibu v cestování a exotických místech

Další významná díla Arthura Rimbauda

Sezóna v pekle
Iluminace

Projekt komunistické ústavy
Relikvier
Spáč v úvalu

Cestou bez konce
Verše
Básně

Jiní autoři ve stejném období a směru

Jakub Arbes
Karel Jaromír Erben
Vítězslav Hálek

Charles Dickens
Charlotte Brontëová
Honoré de Balzac

Jules Verne
Alexandr Dumas
Gustave Flaubert

Émile Zola