Noc na Karlštejně: rozbor díla, vypravěč, popis, děj, motiv a další informace

Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického je jedna z nejznámějších českých komedií, poprvé uvedená v roce 1884 v Národním divadle v Praze. Odehrává se za zlaté éry českého středověku, v době vlády Karla IV. na hradě Karlštejn. Děj se odvíjí od fiktivního nařízení, které zakazovalo ženám vstup na tento hrad. Císařovna Alžběta Pomořanská a mladá dívka Alena se ho ale v přestrojení rozhodnou porušit. Po sledu dramatických a komických událostí nakonec dojde k odhalení obou protagonistek.

Rozbor díla Noc na Karlštejně

• literární druh: drama (určeno k hraní v divadle)
• literární žánr: komedie (divadelní hra s dobrým koncem a humornými zápletkami)
• výrazová forma: scénář (obsahuje promluvy postav, scénické poznámky)
• literární směr: historické drama (divadelní hra odehrávající se v historických kulisách, často na náměty skutečných osobností)
• motivy: láska, úkryt, přestrojení, hrad, souboj, odvaha
• období (čas): doba vlády Karla IV. (14. století)
• místo děje: hrad Karlštejn
• hlavní téma: Porušení nového zákona císaře a průnik dvou žen na hrad v noci kvůli žárlivosti a lásce. Statečnost a všechno, co je člověk schopen udělat pro lásku.

Kompozice literárního díla Noc na Karlštejně

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), děj je členěn do tří dějství (aktů)

Vysvětlení: je to krátká divadelní hra, která se odehrává pouze ve třech dějstvích, mezi nimiž není velký časový odstup. Hra nemá jednotnou dějovou linii a vyskytuje se zde mnoho odboček, takzvaných digresí.

Literární výstavba děje v díle Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického

• expozice: královna Alžběta přijíždí na Karlštejn, Arnošt ji převleče za páže
• kolize: dostane se sem i Alena, také v převlečení za panoše, aby viděla svého milovaného Peška
• krize: vévoda Štěpán a král Petr mají podezření, že na hradě je jedna žena, a chtějí ji najít
• peripetie: král pozná Alžbětu, chce s ní odjet na Karlík, nastane ale zmatek
• katastrofa: Alžběta musí předstírat, že se ztratila a dorazit znovu, Alena si může vzít Peška

Jazykový styl (použité styly) díla Noc na Karlštejně

Divadelní hra Noc na Karlštejně je psána spisovnou češtinou. Jelikož se odehrává ve středověkých kulisách, je zde použito velké množství archaismů, historismů a zastaralých slovních spojení, v dialozích postav se objevují i přechodníky. Vrchlický se zde vyvaroval složitých vět a souvětí, takže kniha zůstává srozumitelná pro všechny čtenáře a děj rychle odsýpá. Nenacházejí se zde žádné popisné a úvahové pasáže. Díky humorným zápletkám zůstává aktuální a často hraná i v dnešní době.

• historismy: čabraka, šenk
• archaismy: almužna, símě, neť
• přechodníky: jsouc, získavše

Stručný popis děje díla Noc na Karlštejně

Hrad Karlštejn se připravuje na návštěvu císaře Karla IV. Chvíli před jeho příjezdem dorazí vévoda Štěpán s politickými záležitostmi. Zde se setkává s kyperským králem Petrem, který pochybuje, že na Karlštejně není žádná žena, a muži tak uzavírají dohodu o hledání této dívky. Královna Alžběta přichází na hrad za arcibiskupem Arnoštem. Hledá radu, neboť je nešťastná z dlouhého odloučení od svého manžela.

Arnošt si je vědom, že král pravidlo o ženách na hradě nezmění a převlékne ji za páže, aby mohla být králi alespoň blíž. Na Karlštejn dorazí také Alena, převlečená za panoše. Vsadila se s otcem, že přečká noc na hradě. Odměnou jí má být povolení ke svatbě s Peškem, jejím milovaným mužem. Pešek nejdříve nesouhlasí, obává se hněvu císaře, ale nakonec přistoupí na plán a domluví si noční schůzku pod lípou.

Po několika komických událostech a momentech, kdy téměř dojde k odhalení obou žen, se Alena s Peškem dostanou do potyčky přímo před králem. Ten celou situaci vyřeší tím, že propustí Peška a udělí mu rytířský řád, aby mohl s Alenou uzavřít sňatek. V tu chvíli se však ozvou fanfáry a přijíždí královna. Král si je vědom toho, že jeho žena nemůže zůstat na hradě, a tak se s ní rozhodne odjet na hrad Karlík.

Hlavní postavy v knížce Noc na Karlštejně

• Karel IV.: císař římský a král český, moudrý, vlídný
• Alžběta Pomořanská: manželka Karla IV., žárlivá, zamilovaná do svého muže
• Štěpán: vévoda bavorský, uzavře s kyperským králem sázku o hledání ženy na hradě
• Arnošt z Pardubic: arcibiskup pražský, nápomocný a chápavý
• Ješek z Wantenberga: purkrabí na Karlštejně
• Alena: neteř pana purkrabího, statečná, odvážná, podnikavá
• Pešek: císařův číšník, chce si vzít Alenu

Co se děje v průběhu díla Noc na Karlštejně

Začátek

Hrad Karlštejn očekává návštěvu svého pána Karla IV. Vévoda Štěpán Bavorský přijíždí s politickými záležitostmi, ale purkrabí ho přemlouvá k odjezdu, upozorňuje, že král přijel za odpočinkem, ne za prací. On ale zůstane, a přijede také kyperský král Petr.

1/3 (první třetina)

Štěpán uzavírá dohodu s Petrem o hledání ženy na hradě – mají totiž oba podezření, že se zde alespoň jedna musí nacházet. Královna Alžběta přichází za Arnoštem, hledá radu kvůli svému smutku z odloučení od manžela. Arnošt převlékne královnu za páže, aby mohla být blíže králi.

Polovina

Alena se převleče za panoše a vsadí se s otcem, že přečká noc na Karlštejně. Pokud se jí to podaří, dostane od otce svolení ke sňatku s Peškem, který je královským šenkem. Petr a Štěpán pozorují Alenu a Peška při schůzce pod lípou a uvažují, o jakou ženu jde.

3/3 (třetí třetina)

Purkrabí souhlasí s tím, že poskytne důkaz o Alenině pobytu na hradě, aby jí její otec věřil. Štěpán řekne purkrabímu, že u krále viděl ženu, a vzniká velký zmatek ohledně toho, o koho šlo. Nikdo totiž netuší, že na hradě jsou v tu chvíli ženy dokonce dvě.

Konec

Král zjišťuje, že hledaná žena není královna, a rozhodne se ji předvolat. Alena s Peškem vysvětlí králi svůj příběh a řeknou mu o sázce Aleny a jejího otce. Král propouští Peška, udílí mu rytířský řád a umožňuje mu sňatek s Alenou. Král a královna nakonec odjíždějí na hrad Karlík.

O knížce Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického

• rok vydání: 1884
• počet stran: 88 (vydání z roku 2021)
• nakladatelství: Artur (vydání z roku 2021)

Citát / ukázka z knihy Noc na Karlštejně (napsal Jaroslav Vrchlický)

Alžběta před odjezdem na Karlštejnem

„Nic, důstojný otče, nic, než že jsem slabá, pošetilá žena, nic, nežli že miluji svého chotě až k šílenství! To jsou ovšem maličkosti vůči státnickým pletichám, kvůli kterým se choť můj zavírá na tento hrad, to jest ovšem hříšnou slabostí vůči hrdinským skutkům sebezapírání a křesťanské pokory, které zde vykonává. Cítím to, jak jsem dětinská a pošetilá! Půjdu, nevím, čeho bych zde více pohledávala.“

O spisovateli Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, narozený 17. února 1853 v Lounech v severozápadních Čechách, patří mezi přední spisovatele národního obrození. Na filozofické fakultě vystudoval dějepis a románskou filologii. Patřil do skupiny lumírovců, kteří se snažili povznést českou literaturu na evropskou úroveň. Byl prvním českým literátem, který byl nominován na Nobelovu cenu, nikdy ji však nezískal. Hlavní motivy jeho tvorby jsou příroda, záhady života, láska a umění. Zemřel následkem sklerózy mozkových cév 9. září 1912. 

Hlavní informace o životě Jaroslava Vrchlického

• narodil se 17. února 1853 v Lounech na severozápadě Čech jako Emil Jakub Frida
• na pražské univerzitě vystudoval dějepis, filozofii a románskou filologii
• v Praze se také seznámil se Zikmundem Winterem, Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem, a společně založili skupinu lumírovců
• ve svém díle se snažil dokázat, že je čeština rovná ostatním světovým jazykům
• jeho orientace na témata z exotických zemí a kultur byla v jeho době přijímána rozporuplně
• v próze a dramatu se věnoval zobrazení myšlenkového vývoje lidstva a úvahám o smyslu dějin
• inspiroval se v antické lyrice a také díle francouzského autora Victora Huga
• zamiloval se do spisovatelky Sofie Podlipské, nakonec si vzal její dceru Ludmilu
• od roku 1908 jej stihly dva záchvaty mrtvice, po nichž ochrnul na polovinu těla
• zemřel 9. září 1912 ve věku 59 let v Domažlicích, pohřben je na pražském Vyšehradě

Krátký popis života Jaroslava Vrchlického

Jaroslav Vrchlický se narodil jako Emil Jakub Frida 17. února 1853 ve městě Louny. Pseudonym si zvolil na doporučení spolužáka Josefa Thomayera. Během studií navštívili údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory, což ho inspirovalo k výběru pseudonymu. Po maturitě vstoupil Vrchlický do Arcibiskupského semináře, ale v roce 1873 přešel na filozofickou fakultu univerzity v Praze. Spisovatelka Sofie Podlipská mu pomohla dostat jeho první literární práce do tisku. Vrchlický se do ní zamiloval, ačkoliv byla o dvacet let starší.

Ona mu nabídla ke sňatku svou dceru Ludmilu, a tak se nakonec i stalo. Ludmila byla pro Jaroslava Vrchlického ideálem ženy, vnímal své manželství s ní jako vrcholně šťastné období. Během této doby psal, tvořil svá nejlepší dramata, překládal a dosáhl úspěchu a uznání. Avšak v první polovině 90. let manželství prošlo hlubokou krizí, jelikož Ludmila byla autorovi dlouhodobě nevěrná.

Jaroslav Vrchlický vytvořil kolem 270 svazků, zahrnujících více než 80 básnických sbírek. Jeho ambicí bylo vytvořit poezii, která by byla srovnatelná s evropskou a posunula českou literaturu na novou, vyšší úroveň. Jeho lyrika se opírá o motivy přírody, záhad života a smrti, lásky a umění. Epická část jeho díla se věnuje poetickému zobrazení kulturního a intelektuálního vývoje lidstva, s úvahami o smyslu dějin a vírou v sílu lidského poznání. Jaroslav Vrchlický zemřel 9. září 1912 na následky sklerózy mozkových cév.

Charakteristika tvorby Jaroslava Vrchlického

• rozmanitost témat: Jaroslav Vrchlický se ve svém díle věnoval široké škále témat. Tato literární rozmanitost ho činí unikátním tvůrcem se schopností zaujmout čtenáře různými stránkami lidského prožívání.
• historická perspektiva: Vrchlický se věnoval i historickým tématům, čerpajíc inspiraci například z děl Victora Huga. Jeho epická díla nabízejí poetický pohled na kulturní a intelektuální vývoj lidstva.
• experimenty s formou: výrazným rysem Vrchlického díla bylo jeho experimentování s formou. Používal rozmanité formy strof a komplikované veršové struktury.

Další významná díla Jaroslava Vrchlického

• Z hlubin
• Rok na jihu
• Co život dal
• Jak táhla mračna
• Panteon
• Hlasy v poušti
• Svatá Ludmila
• Barevné střepy
• Loutky
• Drahomíra

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Svatopluk Čech
• Julius Zeyer
• Josef Václav Sládek
• Jakub Arbes
• Karolina Světlá
• Božena Němcová
• Karel Jaromír Erben
• Jan Neruda
• Vítězslav Hálek
• Eliška Krásnohorská