Rozbor díla Mýtus o Sisyfovi (Albert Camus) – kompletní informace k maturitě

Mýtus o Sisyfovi od Alberta Camuse je filozofická esej zkoumající smysl života v bezvýchodném a absurdním světě. Vychází z příběhu o Sisyfovi, který byl odsouzen neustále tlačit balvan do kopce, odkud se mu však vždy skutálí zpět – jako symbol nekonečné, zbytečné námahy. Camus tak ukazuje, že lidský život může být stejně marný, ale zároveň v tom nachází hluboký smysl – v tom, že i v tváří v tvář absurditě může člověk najít důstojnost a vnitřní svobodu. Štěstí spočívá v samotném boji, ne v cíli.

Rozbor díla Mýtus o Sisyfovi

• literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
• literární žánr: filozofická esej (je kombinací úvah, názorů a analýz na konkrétní téma)
• výrazová forma: próza (text nepsaný ve verších)
• literární směr: existencialismus (postavy trpí úzkostmi, ztrátou smyslu života)
• symboly (symbolismus): Sisyfos, balvan
• motivy: nesmyslnost, svoboda, marnost, život, lidský vůle, smíření, sebevražda
• období (čas): nekonkrétní, dílo je nadčasové
• místo děje: smyšlený abstraktní svět
• hlavní téma: esej zkoumá absurditu lidského života a pátrá po hlubším smyslu

Kompozice literárního díla Mýtus o Sisyfovi

Kompozice: tematická (každá část je o něčem konkrétním), ich-forma, 4 části + závěr

Vysvětlení: esej je rozdělená do čtyř tematických částí a závěru, přičemž každá z nich se věnuje specifickému tématu souvisejícímu s filozofií absurdity. Dílo je psané ich-formou, tedy z pohledu autora. Závěrečná část shrnuje celou filozofii – absurdní hrdina je ten, kdo nepopírá nesmyslnost, ale přesto s ní bojuje dál.

Literární výstavba děje v díle Mýtus o Sisyfovi od Alberta Camuse

• expozice: představení pojmu absurdna jako střetu mezi touhou po smyslu a nesmyslnou realitou
• kolize: člověk přemýšlí, jak s touto absurditou žít, aniž by se zabil nebo věřil jen v iluze
• krize: přichází otázka, zda má smysl dál žít, když život postrádá objektivní význam
• peripetie: řešení se nachází ve vzdoru – člověk má žít naplno, i když ví, že je život absurdní
• katastrofa: Sisyfos, přestože je odsouzen ke zbytečné práci, přijímá svůj osud

Jazykový styl (použité styly) díla Mýtus o Sisyfovi

Dílo je filozofické, esejistické a hluboce analytické. Autor použil spisovný jazyk, bohatý na abstraktní pojmy a logické argumenty. Styl je vážný, intelektuální a úvahový, s důrazem na dlouhá a složitá souvětí, která rozvíjí myšlenky Camuse. Přímá řeč se objevuje jen minimálně.

• metafora: absurdní člověk
• alegorie: Sisyfos = obraz lidského osudu
• antiteze: svět bez Boha – člověk se smyslem
• oxymóron: šťastný Sisyfos

Stručný popis děje díla Mýtus o Sisyfovi

Dílo není klasickým příběhem se zápletkou a postavami, ale spíše filozofickou úvahou rozdělenou do čtyř hlavních částí a závěru. Camus pokládá v úvodu jednu základní otázku: zda má život smysl, a pokud ne, zda je tedy sebevražda logickým řešením. Zabývá se myšlenkou absurdna, tedy střetem mezi lidskou touhou po smyslu a mlčící, chladnou skutečností světa.

V první části zkoumá absurditu života – ukazuje, že každodenní rutina může vést k uvědomění si nesmyslnosti existence. Druhá část se věnuje filozofickému přístupu k problému – Camus odmítá „filozofické sebevraždy”, tedy útěky k víře nebo metafyzice. Navrhuje přijmout absurditu jako fakt. Třetí část analyzuje absurditu v umění – zkoumá roli umělce, který zachycuje nesmyslnost a přitom hledá řád. Čtvrtá část kritizuje myslitele, kteří sice popírají racionální smysl světa, ale přesto ho hledají skrz víru.

V závěru přichází slavný mýtus o Sisyfovi, který Camus přetváří jako symbol absurdního člověka. Sisyfos, odsouzený k věčnému valení kamene do kopce, který se vždy skutálí dolů, se stává metaforou lidského údělu. Camus tvrdí, že i když je jeho osud tragický, Sisyfos si může být vědom své situace – a právě toto vědomí z něj činí vítěze. Přijetí absurdna a vytrvalost dávají člověku svobodu.

Hlavní postavy v knížce Mýtus o Sisyfovi

• Sisyfos: tragický hrdina, který přijímá svůj nekonečný a nesmyslný úděl s vědomím
• Don Juan: navzdory vědomí absurdit života neustále hledá intenzitu a krásu

Co se děje v průběhu díla Mýtus o Sisyfovi

Začátek

Camus v úvodu klade zásadní otázku – má-li život smysl, a pokud ne, zda je tedy logické spáchat sebevraždu. Nastoluje pojem absurdna, které vzniká z rozporu mezi touhou po smyslu a realitou.

1/3 (první třetina)

Zkoumání každodenního života a lidské probuzení do reality, v níž si člověk uvědomuje, že svět mu nedává odpovědi. Odmítání úniků do náboženství či filozofických systémů.

Polovina

Zabývá se absurditou v umění a rolí umělce, který se snaží v chaosu světa hledat řád, i když ví, že skutečný smysl neexistuje. Umění se tak stává formou odporu proti nesmyslnosti.

3/3 (třetí třetina)

Autor analyzuje filozofy, kteří navzdory popření smyslu věří v naději. Kritizuje je za to, že odmítají čelit absurdnu do důsledků. Namísto toho navrhuje „žít s absurdem” a přijmout ho.

Konec

Esej vrcholí reinterpretací mýtu o Sisyfovi – Camus jej vidí jako hrdinu, který v nekonečném, nesmyslném údělu nachází svobodu. Vědomím a přijetím svého osudu dosahuje vnitřního vítězství.

O knížce Mýtus o Sisyfovi od Alberta Camuse

• rok vydání: 2006 (první vydání roku 1955)
• počet stran: 150 (vydání z roku 2006)
• nakladatelství: Garamond (vydání z roku 2006)

Citát / ukázka z knihy Mýtus o Sisyfovi (napsal Albert Camus)

Citát z díla k zamyšlení:

„Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda.”

O spisovateli Albert Camus

Albert Camus byl francouzský spisovatel a novinář, známý svou filozofií absurdity a existencialismu. Narodil se v Alžírsku v roce 1913 a v roce 1957 získal Nobelovu cenu za literaturu. Jeho nejznámější romány jsou díla Cizinec, kde zkoumá lidskou existenci a absurditu života, a Mor, který se zabývá otázkami etiky a spravedlnosti. Camus také proslul svými esejemi, v nichž často analyzoval lidská dilemata. Jeho dílo je ovlivněno absurdismem. Camus zemřel v roce 1960 při automobilové nehodě.

Hlavní informace o životě Alberta Camuse

• narodil se 7. listopadu 1913 v Alžírsku, které bylo tehdy francouzskou kolonií
• dětství strávil v chudinské čtvrti, což výrazně ovlivnilo jeho pozdější politické názory
• v Alžíru studoval filozofii a klasickou literaturu a velmi ho oslovila díla antických myslitelů
• v dílech se soustředil na odcizenost a vzpouru, často se u něj objevuje téma strachu ze samoty
• okouzlil ho týmový duch fotbalu, tuto hru srovnával s lidskou existencí a osobní identitou
• v roce 1934 vstoupil do komunistické strany, ale kvůli neshodám ji brzy opustil
• během 2. světové války se chtěl aktivně účastnit bojů, ale byl armádou odmítnut
• ostře kritizoval francouzskou koloniální politiku v Alžírsku
• v roce 1957 byl za celoživotní dílo odměněn Nobelovou cenou za literaturu
• zemřel 4. ledna 1960 po autonehodě, která je opředena podivnými okolnostmi

Krátký popis života Alberta Camuse

Albert Camus se narodil 7. listopadu 1913 v Mondovi v Alžírsku, které bylo ale v té době francouzskou kolonií. Po smrti otce na Marně strávil dětství v chudinské čtvrti, což mělo vliv na jeho politické přesvědčení. Studoval filozofii a klasickou literaturu v Alžíru, přičemž ho silně ovlivnila díla starověkých filosofů, Nietzscheho, Schopenhauera, Dostojevského a Kafky. V roce 1934 vstoupil do komunistické strany, ale kvůli neshodám ji po roce opustil a věnoval se různým zaměstnáním.

Jeho novinářská práce vedla k jeho vyhoštění z Alžíru. Odešel do Paříže a zapojil se do odbojového hnutí. V té době se také věnoval divadelní tvorbě. Publikoval v ilegálním časopise Combat a po válce se intenzivně zabýval otázkami francouzské koloniální politiky. Za své dílo byl v roce 1957 oceněn Nobelovou cenou. Dne 4. ledna 1960 přišel o život při autonehodě v Villeblevinu. Původně neplánoval cestovat autem, což dokládá lístek na vlak nalezený v jeho kapse. Okolnosti jeho úmrtí vyvolaly různé spekulace.

Charakteristika tvorby Alberta Camuse

• absurdita existence: zabývá se myšlenkou, že život je iracionální a nevysvětlitelný. Jeho postavy se často potýkají s absurditou lidského bytí a hledají smysl v nesmyslném světě.
• existenciální osamělost: téma osamělosti a izolace je častým motivem v jeho dílech. Postavy čelí pocitu nepochopení ve světě, který je vnímán jako absurdní a nepřátelský.
• revolta a odpor: věřil v důležitost revolty a odporu proti nespravedlnosti a utrpení. Jeho postavy často bojují proti společenským normám a autoritám ve snaze dosáhnout svobody a spravedlnosti.

Další významná díla Alberta Camuse

• Cizinec
• Pád
• Mor
• Exil a království
• Šťastná smrt
• První člověk
• Caligula
• Nedorozumění
• Stav obležení
• Spravedliví
• Běsi

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Franz Kafka
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij
• George Orwell
• Martin Heidegger
• Jean-Paul Sartre
• Samuel Beckett
• Eugène Ionesco
• Simone de Beauvoir