Maryša: rozbor díla, děj, motivy, postavy, stručný popis a další informace

Maryša od bratrů Aloise a Viléma Mrštíkových je divadelní hra, která byla poprvé uvedena v Praze v roce 1894. Příběh, ve kterém hraje hlavní roli citlivá dívka Maryša, se věnuje tématu nerovného vztahu muže a ženy na českém venkově. Je ostrou kritikou poměrů, které panovaly na vesnici, a to zejména nucených sňatků. Maryša trpí v domluveném sňatku s mlynářem Vávrou, který ji často bije. Ona se ho nakonec rozhodne otrávit. Hra je dodnes často uváděna a je řazena mezi vrcholná díla českého realismu.

Rozbor díla Maryša

• literární druh: drama
• literární žánr: tragédie (hra se smutným koncem a často také ponurým dějem)
• výrazová forma: scénář (vyjádření příběhu a konfliktů pomocí dialogů mezi postavami, forma upravena pro jeviště)
• literární směr: český realismus (snaha o objektivní zobrazení společnosti, sociálních problémů)
• motivy: venkov, nucený sňatek, nešťastná láska, vražda
• čas: říjen roku 1886
• místo děje: vesnice poblíž Brna
• hlavní téma: neštěstí a beznaděj ženy v nuceném manželství

Kompozice literárního díla Maryša

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), 5 dějství

Vysvětlení: kompozice díla Maryša je chronologická. Hra obsahuje 5 dějství (na jevišti se odehrávají ve stejných kulisách). Na konci Maryša otráví Vávru, ale autoři později připsali také jiné, alternativní konce hry. Maryša v jednom z nich páchá sebevraždu skokem ze srázu, ve druhém je Vávra omylem zastřelen z pušky.

Literární výstavba děje v knize Maryša

• expozice: sedlák Lízal zakazuje Maryši stýkat se s Franckem, domlouvá sňatek s Vávrou
• kolize: Vávra Maryšu bije, sám je alkoholik, ona je nešťastná
• krize: Francek přijde za Maryšou, ona mu říká, že buď otráví sebe, nebo Vávru
• katastrofa: Vávra se pokusí Francka zastřelit, Maryša ho na ten popud otráví

Jazykový styl (použité styly) díla Maryša

Alois a Vilém Mrštíkovi napsali dílo Maryša v duchu realismu, snažili se proto, aby i jazyk co nejlépe dokresloval prostředí českého venkova, konkrétně vesnice u Brna. Používali proto mnoho obratů, patřících do moravsko-slovanského, ale také hanáckého nářečí. V knize se také objevují archaismy a historismy, které popisují například různé vybavení vesnických chalup, nebo kousky oděvů. V díle se vyskytuje velké množství přímé řeči, takže rozhovory mezi jednotlivými postavami vyznívají autenticky a uvěřitelně.

• lidové nářečí: enem, povídajú, mlén
• nadávky: holota, trhan
• přímá řeč: „Jako tvá tetka možu ti přeci poradit?”

Stručný popis děje díla Maryša

Děj se odehrává na malé moravské vesnici poblíž města Brna. Mladá dívka jménem Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala, se zamilovala do mladíka Francka, syna chudých rodičů. Ten byl právě povolán k vojně v Brně, kde měl strávit dlouhé tři roky. Francek se na Lízalův statek přišel s Maryšou rozloučit a poprosit ji, aby na něj počkala, než se vrátí z vojny zpět do rodné vesnice. Lízal ho ale rázně odmítl, jelikož už své dceři naplánoval sňatek s bohatým mlynářem Vávrou, vdovcem, který měl tři děti.

Maryša protestovala a plakala, ale nakonec po rozhovoru s tetou Strouhalkou ke svatbě svolila. Vávra byl totiž známý tím, že svou předchozí ženu bil a týral. O dva roky později se Francek vrací z vojny a v hospodě se od vesničanů dozvídá, v jakém manželství Maryša nyní žije. Když ji uvidí, je zděšený, jelikož vypadá jako kost a kůže, je velmi bledá a bez života. Rozhodne se proto, že chce s Maryšou být, a vydá se za ní do mlýna, kde s Vávrou žije.

Francek se ve mlýně snaží Maryšu přesvědčit, aby s ním co nejdříve utekla od Vávry do Brna. Maryša toto odmítá, protože se bojí ostudy, kterou by tímto způsobila své rodině. Francek ji přemlouvá, prý si pro ni přijde v noci ke splavu. Vávra poté přijde domů, ptá se, kdo u nich byl a když se to dozví, vezme si pušku a chce Francka zastřelit. To je pro Maryšu poslední kapkou a v závěru díla Vávru otráví vlitím jedu do kávy. Tím hra končí a další osud Maryši není známý.

Hlavní postavy v knížce Maryša

• Maryša: hodná a citlivá dívka, která je zamilovaná do chudého Francka.
• Vávra: bohatý mlynář, vdovec, svou první ženu bil a Maryšu také, vzal si ji jen kvůli penězům.
• Lízal: sedlák, donutí Maryšu ke sňatku jelikož mu jde hlavně o peníze, pak ale svého činu začne litovat.
• Francek: chudý mladík z vesnice, je odvážný a tvrdohlavý, zamiloval se do Maryši.

Co se děje v průběhu díla Maryša

Začátek

Sedlák Lízal a mlynář Vávra projednávají sňatek Maryši a dohadují se, kolik peněz za ni Lízal bude po mlynáři chtít. Francek mezitím odchází na vojnu, loučí se se svou matkou a po vylákání Lízala z domu se může také rozloučit s Maryšou.

1/3 (první třetina)

Maryša je zoufalá, všichni rodinní příslušníci jí vnucují Vávru, i když je o něm známé, že bil svou předchozí ženu. Nakonec svolí a vezme si jej, ačkoliv chce být s Franckem.

Polovina

Francek se po dvou letech vrací z vojny a v hospodě se dozví, jak nyní Maryša žije. Později se zde popere s Vávrou. Lízal prosí Maryšu, ať se vrátí domů, ale ona mu nedokáže odpustit a domů se nevrátí.

3/3 (třetí třetina)

Francek přijde za Maryšou, přemlouvá ji, aby na něj v noci čekala u splavu, že společně utečou do Brna. Ona odmítá. Vávra zjistí, že tam Francek byl, bere si pušku a jde ho zastřelit, naštěstí však mine.

Konec

Maryša sahá ke krajnímu prostředku, protože pokus o vraždu Francka pro ni byl poslední kapkou. Vávrovi nasype jed do kávy a otráví ho, k činu se později přizná.

O knížce Maryša od Aloise a Viléma Mrštíkových

• rok vydání: 1894
• počet stran: 128 (vydání z roku 2018)
• nakladatelství: Fortuna Libri (vydání z roku 2018)

Citát / ukázka z knihy Maryša (napsali Alois a Vilém Mrštíkovy)

Lízalova žena přemlouvá Maryšu k sňatku:

„Ešče hanbu nám budeš tropiť? Tak mluví ta nehorší a ani ta si to nedovolí. Nebojíš se Boha? Nebojíš se lidí, že budó prstem na tebe ukazovat? Neříkají ti už nějak? Nač chodíš do kostela? Co tam děláš? – Přece su já tvoje matka! Víš to ešče?”

O spisovatelích Alois a Vilém Mrštíkovi

Alois a Vilém Mrštíkovi byli čeští spisovatelé, kteří několik svých vrcholných děl, jako je třeba Maryša, Bavlnkova žena nebo Rok na vsi, napsali společně. Zaměřovali se především na popis života na moravském venkově v duchu českého realismu. Starší Alois pracoval dlouhá léta jako učitel a poté dělal kronikáře. O dva roky mladší Vilém byl známým propagátorem a překladatelem ruského realismu, který jej literárně ovlivnil. Zabýval se také literární kritikou. Oba bratři byli vášnivými včelaři. Vilém ve sklípku u včelína také nakonec tragicky zemřel – spáchal sebevraždu podříznutím hrdla.

Hlavní informace o životě Aloise a Viléma Mrštíkových

• Alois Mrštík se narodil v roce 1861 v Jimramově na Vysočině, jeho bratr Vilém pak o dva roky později na stejném místě
• sourozenci pocházeli z chudé vesnické rodiny ševce a švadleny, byli celkem ze čtyř dětí
• Vilém Mrštík se stal uznávaným překladatelem děl Tolstého, Dostojevského, Garšina a Gorkého
• Alois Mrštík působil jako učitel a poskytl domov celé své rodině včetně bratra
• odstěhování k Aloisovi vyvolalo ve Vilémovi pocit osamělosti a začaly se u něj projevovat psychické problémy
• bratři si byli celý život blízcí, napsali spolu díla Maryša, Rok na vsi a Bavlnkova žena
• mezi lety 1954-1996 neslo Městské divadlo Brno název Divadlo bratří Mrštíků
• oba byli vášnivými včelaři a byli pro tento koníček známí po svém okolí
• Alois Mrštík zemřel v roce 1925 po nemoci, Vilém Mrštík spáchal sebevraždu v roce 1912

Krátký popis života Aloise a Viléma Mrštíkových

Alois Mrštík se narodil 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině. Byl nejstarším ze čtyř sourozenců. Rodina Mrštíků se několikrát stěhovala, nejdříve do Ostrovačic u Brna v roce 1869 a poté v roce 1874 do Brna, aby zde bratři mohli studovat. Alois v Brně dokončil gymnázium a učitelský ústav. V roce 1881 začal učit jako podučitel ve Starém Lískovci u Brna a poté působil jako učitel v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a Těšanech. V roce 1889 byl jmenován správcem školy, kde se natrvalo usadil.

V roce 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde zůstal natrvalo. Měl dva syny, Františka a Karla, oba se svou ženou Marií Bezděkovou, se kterou se oženil v roce 1901 v Divákách. Vilém Mrštík se narodil 14. května 1863. Vystudoval brněnské gymnázium a pokusil se také o studium práv v Praze, které ale nedokončil. Pracoval jako úředník úrazové pojišťovny a přitom se věnoval literární činnosti.

Neměl ale dostatek peněz a nakonec se také kvůli psychickým problémům přestěhoval za bratrem Aloisem na Moravu. Oženil se s Boženou Pacasovou, se kterou napsal divadelní hru Anežka. Patřil mezi horlivé propagátory a překladatele ruského realismu. Stejnou měrou věnoval pozornost i francouzskému realismu. Kvůli zhoršující se depresi a melancholickým stavům v roce 1912 spáchal sebevraždu.

Charakteristika tvorby Aloise a Viléma Mrštíkových

• český realismus: bratři se ve svých dílech snažili co nejvěrněji zobrazit dobovou realitu a životy lidí na přelomu 19. a 20. století
• lidové prvky: Alois a Vilém dbali na používání lidových dialektů, aby umocnili atmosféru moravského venkova
• kritika poměrů: oba se v knihách často věnovali kritice konvencí a společenských poměrů, jako byly například nucené sňatky nebo obecně vztahy mužů a žen v jejich době

Další významná díla Aloise a Viléma Mrštíkových

• Bavlnkova žena
• Rok na vsi
• Zumři (Vilém Mrštík)
• Zlatá nit (Vilém Mrštík)
• Anežka (Vilém Mrštík)
• Cesta do Ruska (Vilém Mrštík)
• Dobré duše (Alois Mrštík)
• Hore Váhom (Alois Mrštík)
• Moravské obrázky (Alois Mrštík)

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Josef Karel Šlejhar
• Karel Matěj Čapek-Chod
• Émile Zola
• Guy de Maupassant
• Karel Václav Rais
• Antal Stašek
• Teréza Nováková
• Charles Dickens
• Lev Nikolajevič Tolstoj