Loupežník: rozbor díla, stručný děj, popis a další info

Loupežník od Karla Čapka, divadelní hra uvedená roku 1920, pojednává o svobodě, lásce a konfliktu mezi ideály mládí a realitou života. Sleduje mladíka, který se zamiluje do Mimi, dcery svého profesora, a zamkne se s ní v domě, aby vzdoroval autoritám, zejména jejímu otci. Humorná a ironická hra zkoumá hodnoty odvahy, svobody a touhy po nezávislosti, ale zároveň konfrontuje lidskou zodpovědnost a potřebu kompromisů. Čapek v díle klade otázky o ideálním životě a realistických mezích svobody.

Rozbor díla Loupežník

literární druh: drama (vyprávěno skrze děj a dialogy či monology postav)
literární žánr: komedie (obsahuje humornou zápletku a komické situace)
výrazová forma: scénář (má dialogy a scénické poznámky)

literární směr: modernismus (klade důraz na sebevyjádření)
motivy: láska, svoboda, vzdor, mládí, konflikt s autoritou, touha po ideálech
symboly (symbolismus): svoboda

období (čas): neurčité, asi autorova současnost
místo děje: dům Mimi a jeho okolí
hlavní téma: konflikt mezi mladistvými ideály o lásce a svobodě a společenskými pravidly či odpovědností

Kompozice divadelního díla Loupežník

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), děleno na 3 dějství

Vysvětlení: divadelní hra je rozdělena na 3 dějství a děj je vyprávěn plynule za sebou.

Literární výstavba děje v díle Loupežník od Karla Čapka

expozice: Mimi si žije poklidný život se svou matkou a svým otcem profesorem

kolize: jednoho dne se seznámí s otcovým studentem, Loupežníkem, a zamilují se do sebe
krize: boj o svobodu vrcholí, když se milenci zamknou sami v domě
peripetie: dívka je odhodlaná zůstat se svým milým, navzdory otcově nesouhlasu

katastrofa: nakonec se objevuje Mimina starší sestra a Loupežník je z domu vypuzen

Jazykový styl (použité styly) díla Loupežník

Jazykový styl hry je spisovný, s prvky humoru, ironie a vtipu. Dílo je napsáno v dramatické formě s důrazem na dialogy, kde postavy vyjadřují své názory a pocity napřímo. Věty jsou převážně krátké a dynamické, což podporuje napětí mezi jednotlivými postavami. Čapek používá jazyk k zesílení kontrastů mezi romantickými ideály Loupežníka a autoritářským postojem profesora.

metafora: Loupežník je svoboda

přirovnání: „Jako když vítr roztahuje křídla.”
personifikace: „Svoboda hovoří hlasem mládí.”
hyperbola: „Zůstal jsem svobodný navždy.”

antiteze: Mimi versus její otec

Stručný popis děje díla Loupežník

Příběh začíná, když mladý a svobodomyslný Loupežník okouzlí Mimi a chce jí dokázat svou lásku a ukázat kouzlo svobody, která je v jeho očích mnohem důležitější než konformní život. Mimin otec je profesor, představuje autoritativní a konzervativní společnost, sílu tradice a pravidel a stojí proti Loupežníkovým idealistickým představám o životě. Mladíkův čin rozvíří konflikt s profesorem.

Mimi se musí rozhodnout, jestli se postaví na stranu svého otce a uzná konvenční život, nebo zůstane se svým milým. Loupežník představuje romantického hrdinu, který je odhodlaný žít podle svých vlastních pravidel, ale zároveň vidíme i náznak, že jeho ideály nejsou praktické a udržitelné. Napětí spočívá v Mimině rozhodování a v konfliktu mezi její touhou po svobodě a odpovědností vůči rodině.

Na konci příběhu se ukazuje, že ideály a svoboda mohou být krásné, ale ve světě reálných problémů a zodpovědnosti se setkávají s limity. Loupežník a Mimi nakonec uznají, že láska a život nejsou černobílé a že někdy je třeba se smířit s kompromisy, aby bylo možné žít v souladu se světem kolem sebe.

Hlavní postavy ve hře Loupežník

Loupežník: mladík zamilovaný do Mimi, představuje ideály mladosti a nespoutanosti
Mimi: mladá dívka a dcera profesora, na začátku je ztělesněním konformity a poslušnosti vůči rodině, ale postupně se mění, když čelí svým pocitům

otec (profesor): autoritativní, konzervativní a rozumově orientovaný muž
matka: oproti otci je mírnější a rozumnější postavou, vyjadřuje více pochopení pro Mimi

Co se děje v průběhu díla Loupežník

Začátek

Seznamujeme se s hlavními postavami, jako je mladá dívka Mimi, její matka a otec profesor. Mimi žije podle tradic konvenční rodiny, avšak jednoho dne se seznámí s mladým Loupežníkem, který je naprostým opakem ideálů jejího otce. Jeho nespoutanost a svoboda ji však fascinují.

1/3 (první třetina)

Mladí lidé se do sebe zamilují a Loupežník dívce ukazuje, jaké to je žít mimo pravidla a tradiční hodnoty. Když jsou rodiče Mimi pryč, uzamknou se společně v jejich domě, aby vzdorovali.

Polovina

Mimi se tak ocitá mezi světy – na jednu stranu stranu touží po dobrodružství a svobodě, na druhou bojuje s oddaností ke své rodině, která ji vychovala v tradičních hodnotách. Začínají se projevovat její vnitřní rozpory, ale zároveň se ukazuje, že Loupežníkova revolta není tak dokonalá.

3/3 (třetí třetina)

Stále více se ukazuje, že Loupežníkův pohled na svobodu má své limity a život bez pravidel přináší i chaos. Konflikt mezi touhou po svobodě a zodpovědností vůči rodině vyústí v to, že Mimi začíná zpochybňovat své původní ideály.

Konec

Nakonec se Mimi a Loupežník smíří i s profesorem. Mladík je vypuzen z domu. Přichází uvědomění všech, že v reálném světě je třeba najít hlavně rovnováhu mezi svobodou a zodpovědností.

O knížce Loupežník od Karla Čapka

rok vydání: 2005
počet stran: 94 (vydání z roku 2005)

nakladatelství: ARTUR (vydání z roku 2005)

Citát / ukázka z knihy Loupežník (napsal Karel Čapek)

Rozhovor Mimi s Loupežníkem, když za ní přijde večer domů:
Mimi: Bože, nikdy tak nevrzaly schody! Kde jste? Já vás nevidím.
Loupežník: Mimi, dobrý večer.
Mimi: Jste to vy? Co to máte na hlavě?
Loupežník: Obvazy.
Mimi: Ach Ježíši! A čím je vás cítit?
Loupežník: Karbol – na rány.
Mimi: Voní.
Loupežník: Vůně hrdiny.
Mimi: Krásně voní. Jak je vám? Byl u vás doktor?
Loupežník: Po celé odpoledne.
Mimi: Proboha!
Loupežník: Ten by hrál do rána.
Mimi: Co?
Loupežník: Karty.
Mimi: Proč jste mi nevzkázal, jak vám je?
Loupežník: Chtěl jsem přijít sám, ale nemohl jsem chodit. Až teď.

O spisovateli Karel Čapek

Karel Čapek, jeden z nejvlivnějších českých autorů 20. století a jeden z prvních představitelů moderní science fiction, se narodil v roce 1890. Proslavil se díly jako Krakatit, Válka s Mloky nebo dramatem R.U.R., kde se vůbec poprvé objevilo slovo „robot”. Čapek se zaměřoval na otázky etiky, zodpovědnosti za vědecký pokrok, technologie a demokracie. Aktivně se věnoval novinařině a byl vášnivým obhájcem lidských práv a svobody. Hodně jej ovlivnil humanismus a odpor vůči totalitním režimům.

Hlavní informace o životě Karla Čapka

narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, ve východních Čechách

otec byl lékař a matka se zajímala o folklor a literaturu, měl dva sourozence
studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté pokračoval na Univerzitu Karlovu
strávil nějaký čas ve Francii, Německu a Anglii, kde se seznámil s moderními filozofickými směry

v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo „robot”
pracoval jako novinář v redakcích Národních listů a později Lidových novin
kromě literatury se věnoval i zahradničení, filozofii a fotografii

byl zastáncem demokracie a osobním přítelem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
mezi známá díla patří Válka s Mloky a Krakatit, které řeší otázky vědeckého pokroku
zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic, ve věku 48 let

Krátký popis života Karla Čapka

Karel Čapek přišel na svět 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách do rodiny lékaře Antonína Čapka a matky Boženy, která se zajímala o folklor. Byl nejmladším ze tří sourozenců, z nichž starší bratr Josef se stal také významným malířem a spisovatelem. Karel studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnoval filozofii, estetice a francouzské literatuře. Studia dokončil v roce 1915. Během studií pobýval ve Francii, Německu a Anglii.

Po dokončení studií působil nějakou dobu jako novinář a literární kritik. Nejprve pracoval pro Národní listy a později pro Lidové noviny, kde se stal jedním z nejvlivnějších českých publicistů své doby. V novinách se věnoval kulturním a politickým tématům, psal eseje, fejetony a komentáře, často s důrazem na demokracii, svobodu a varování před nebezpečím totalitních ideologií.

Během první světové války se vlivem špatného zdravotního stavu vyhnul vojenské službě, což mu umožnilo plně se věnovat literární činnosti. V roce 1921 uvedl své slavné drama R.U.R., které získalo světovou pozornost a poprvé představilo slovo „robot“. Toto dílo se zaměřovalo na téma umělé inteligence a technologického pokroku a varovalo před ztrátou lidskosti v moderním světě.

Byl blízkým přítelem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, s nímž vedl rozhovory, které později vyšly v knize Hovory s TGM. Byl také vášnivým milovníkem přírody a rád zahradničil. Oženil se až v roce 1935, ve svých 45 letech, s dlouholetou přítelkyní herečkou Olgou Scheinpflugovou. Zemřel 25. prosince 1938 ve věku 48 let na zápal plic, několik měsíců po podpisu Mnichovské dohody, která ještě během Karlova života otřásla jeho přesvědčením o budoucnosti Československa.

Charakteristika tvorby Karla Čapka

humanismus: díla kladou důraz na člověka, jeho morální hodnoty a odpovědnost
varování před totalitou: ostře vystupoval proti totalitním režimům, zejména fašismu a komunismu

nebezpečí pokroku: poukazoval na možné zneužití vědy a pokroku ke špatným účelům
filosofie: otázky o smyslu života, lidské svobodě a etice

Další významná díla Karla Čapka

R.U.R.

Jiní autoři ve stejném období a směru

Josef Čapek
Vladislav Vančura
Jaroslav Hašek

Franz Kafka
František Langer
Aldous Huxley

George Orwell
Herbert George Wells
Bertolt Brecht

Thomas Mann