Karel Jaromír Erben (1811–1870) byl významný český básník, spisovatel, historik a sběratel lidových písní a pohádek. Narodil se v Miletíně a studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Pracoval jako archivář a knihovník. Nejvíce se proslavil svou sbírkou Kytice z pověstí národních (zkráceně Kytice), která obsahuje třináct balad inspirovaných českými lidovými pověstmi a pohádkami. Jeho básně jsou často temné a tajemné, reflektující strachy a víru lidí tehdejší doby. Erbenova práce měla velký vliv na českou literaturu a kulturu.
Kdo byl Karel Jaromír Erben, čím se zapsal
- Karel Jaromír Erben byl jednou z nejvýznamnějších osobností národního obrození
- jde o představitele literárního romantismu
- nejvíce se zaměřoval na sbírání lidové slovesnosti, například různých legend, pohádek a pověstí
- podílel se na formování spisovné češtiny jako člen jazykové komise při Matici české
- znal se s Karlem Hynkem Máchou a Františkem Palackým
- vystudoval práva, ale už v průběhu studia se začal zajímat o literaturu
- jeho práce v oblasti etnografie a folkloristiky měly obrovský dopad na povědomí o českém literárním dědictví
Nejvýznamnější literární díla Karla Jaromíra Erbena (co napsal)
- Kytice
- Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
- Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských
- Písně národní v Čechách
- Prostonárodní české písně a říkadla
- České pohádky
- Chorvatské pohádky
- Večer
- Tulák
- Na hřbitově
Stručný popis života Karla Jaromíra Erbena
Karel Jaromír Erben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně, což je obec v okrese Jičín v Královehradeckém kraji. Pocházel z dvojčat, ale jeho bratr Jan záhy zemřel. Karel na tom nikdy nebyl zdravotně příliš dobře, trpěl často různými nemocemi a také měl vadu řeči, která mu v pozdějších letech komplikovala život. Také proto nakonec neposlechl přání svých rodičů, a nestal se učitelem na místní škole, ale vydal se do Prahy studovat práva. Ještě předtím absolvoval obecné gymnázium v Hradci Králové.
Během studia práv objevil Erben svůj talent pro psaní básní, a začal přispívat do několika periodik. Po studiu nastoupil jako praktikant k soudu, a kromě své práce ještě pomáhal dát do pořádku archiv. Od roku 1845 působil v jazykové komisi Matice české a významně přispěl k ustanovení pravidel a formy spisovného českého jazyka. Dále působil jako archivář hlavního města Prahy, což mu vzhledem k jeho zájmu o historické vědy velmi vyhovovalo. Navíc tak po letech získal za svou práci stabilní finanční ohodnocení.
Do historie se nejvíce zapsal díky sbírání ústní lidové slovesnosti. V mnoha českých legendách, pohádkách a pověstech se snažil najít obraz pradávných slovanských kořenů našeho národa. Výsledkem jeho dlouholetého úsilí byla sbírka Prostonárodní písně a říkadla. Nejvíce ho však proslavila sbírka Kytice z pověstí národních. V tvorbě ho ovlivnili František Palacký a také Karel Hynek Mácha, se kterými se znal a stýkal. Zemřel 21. listopadu 1870 v domě U Tří tykví na Starém Městě v Praze.
Zajímavosti spojované s Karlem Jaromírem Erbenem
- používal několik pseudonymů, například Květomil Podlipský, Jarmil Erben, K. Jarmil Erben nebo J. E. Miletínský
- vydal Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. města Prahy dle nového, starého i nejstaršího číslování, který dodnes pomáhá badatelům s orientací v historické Praze
- přeložil do češtiny Soudní a konkursní řád a Občanský zákoník, čímž významně přispěl k rozvoji právnické terminologie za národního obrození
- podílel se na projektu vědeckého a kritického časopisu Obzor
- dlouhá léta měl finanční potíže a musel střídat zaměstnání
Jiní spisovatelé ve stejném období a směru
- Božena Němcová
- Josef Kajetán Tyl
- Karel Havlíček Borovský
- Karel Hynek Mácha
- Karolina Světlá
- František Palacký
- Josef Jungman