Rozbor díla Divá Bára (Božena Němcová)

Divá Bára je povídka Boženy Němcové o dívce, odlišující se od ostatních vesničanů. Bára vyrůstá jako dcera pastýře, je silná, odvážná a nebojí se pověr, což vzbuzuje ve vesničanech strach a nedůvěru. Nejlepší přítelkyní jí je Elška, která se má proti své vůli provdat. Bára se rozhodne jí pomoci, čímž si však způsobí ještě větší problémy. Vesničané ji chtějí potrestat, ale nakonec se ukáže, že statečnost a dobrosrdečnost jsou cennější než slepé dodržování tradic. Povídka podtrhuje hodnoty jako spravedlnost, svobodu a odvahu. Zároveň kritizuje omezené myšlení a předsudky venkovanů.

Rozbor díla Divá Bára

literární druh: epika
literární žánr: povídka (je kratšího až středního rozsahu, méně postav)
výrazová forma: próza (text nepsaný ve verších)

literární směr: český romantismus (obsahuje idylické prvky, často popisuje přírodu, dětství, hrdinové se bouří konvencím)
motivy: předsudky, přátelství, láska, jedinečnost, pověry, odvaha
čas: 19. století

místo děje: vesnička Vestec
hlavní téma: dívka jménem Bára to odmala neměla jednoduché, v raném dětství přišla o maminku a kolovaly o ní různé pověry, přesto se z ní stala šťastná žena

Kompozice literárního díla Divá Bára

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), er-forma

Vysvětlení: děj díla se odehrává logicky za sebou, plyne tedy v chronologickém sledu. Vypravěčem je nezávislá třetí osoba, čemuž se říká er-forma.

Literární výstavba děje v díle Divá Bára od Boženy Němcové

expozice: Bára vyrůstá v malé vesnici jako dcera pastýře, je silná, nebojácná a svá
kolize: vesničané považují Báru za divnou, zatímco ona se snaží pomoci kamarádce Elšce

krize: dívka se přestrojí za strašidlo, aby vyděsila Elščina nápadníka, ale je odhalena
závěr: musí přespat na hřbitově, což zvládne, a ráno ji myslivec požádá dokonce o ruku

Jazykový styl (použité styly) díla Divá Bára

Jazyk je převážně spisovný, avšak v rozhovorech postav se objevuje nářečí a nespisovné prvky, které dokreslují venkovské prostředí. Přímá řeč je využívána často, oživuje děj a přibližuje charaktery postav. Větná stavba je jednoduchá i složitější, styl je popisný, ale zároveň dynamický. Text obsahuje obrazy přírody, podporující atmosféru svobody i napětí.

metafora: „Srdce jí bilo jako splašené ptáče.“
personifikace: „Vítr si pohrával s větvemi stromů.“
kontrast: strach vesničanů vs. Bářina odvaha

přirovnání: „Bála se jako malé dítě.“

Stručný popis děje díla Divá Bára

V malé české vesnici Vestec žila dívka Bára se svým otcem, pastýřem Jakubem. Maminka jí zemřela už v dětství, kdy ji jednoho dne našli v mdlobách. Poté dlouho stonala, až jednoho dne zemřela. Tehdy začaly kolovat po vesnici drby a pověry, podle kterých byla Bára položena do postýlky polednicí nebo divnou ženou. Tyto fámy podporovala nevědomky i sama Bára, jelikož se od ostatních trochu lišila. Chodila ráda bos, veškerý čas trávila venku, neměla strach z bouřek a velmi brzy se naučila plavat.

Skamarádila se s Josífkem, synem kostelníka, a Elškou. Když bylo všem 12 let, musel Josífek na studia a Elška byla nucena přestěhovat se k tetě do Prahy. Tam jí panna Pepinka našla ženicha – správce panství. Jenže Elška se tam zamilovala do mladého doktora a vdávat za správce se nechtěla. Uplynuly 3 roky a Elška se vrátila do Vestce. Shledání s Bárou bylo radostné, ale později se jí svěřila se svým trápením ohledně nevhodného ženicha a pravé lásky. Bára chtěla kamarádce pomoci.

Dozvěděla se, že onen správce má strach ze strašidel. Přestrojila se za jedno takové a večer si na muže počíhala v lese, kudy chodil domů. Když ji viděl, vzal nohy na ramena a za Elškou už nikdy nepřišel. Bára však během strašení ztratila červenou sukni, která ji poté usvědčila z tohoto podvodu. Za trest jí vesničané vymysleli, že musí strávit noc v kostnici na hřbitově.

Bára strach neměla, šla s klidem do kostnice a bez potíží usnula. Pod okny navíc spal i její otec Jakub, protože se mu po ní stýskalo. Ráno projížděl myslivec, který byl do dívky už dlouho zamilovaný, a tak zastavil a vyznal Báře své city. Zasnoubili se, stejně tak Elška s doktorem a vše dopadlo dobře.

Hlavní postavy v knížce Divá Bára

Bára: přezdívaná divá na základě pověr, jinak milá a odvážná dívka, kamarádí se s Elškou

Elška: svěřenkyně panny Pepinky, citlivá dívka a přítelkyně Báry, je nucena do nechtěného sňatku
myslivec: hezký a sympatický mladík, ničeho se nebojí, z lásky žádá Báru o ruku
Josífek: druhý kamarád Báry, je do ní tajně zamilovaný, přátelský hoch

panna Pepinka: teta Elšky, zprvu Báru nemusí, ale nakonec si ji oblíbí

Co se děje v průběhu díla Divá Bára

Začátek

Malá vesnička Vestec je domovem Báry, dcerky pastýře. O matku přišla v dětství, kdy o ní začaly kolovat i nejrůznější pověry. Třeba, že ji přinesla čarodějnice či divá žena, proto přezdívka „Divá Bára”. Je i mnohem odvážnější než jiné děti, odmala plave a ráda chodí bos. Má dva kamarády – Jozífka a Elšku.

1/3 (první třetina)

Kamarádka Elška je nucen do sňatku se správcem sousedního panství, kterého však nemiluje. Báře prozradí, že se zakoukala do jednoho doktora. Kamarádka se rozhodne jí pomoci.

Polovina

Vyzvěděla, že se správce bojí strašidel, a tak se za jedno převlékla, čekala večer na něho a vyděsila ho. Muž pak za Elškou nikdy nešel, ale nalezená sukně v lese Báru z podvodu usvědčila.

3/3 (třetí třetina)

Za trest je vesničany přinucena přenocovat v kostnici na hřbitově. Bára se však nebojí, pod oknem spí její otce, který ji nechce nechat samotnou. Ráno za ní přijde myslivec a vyzná jí lásku.

Konec

Společně se zasnoubí, takže Bára naopak místo potrestání odchází jako vítěz. Elška je také šťastná, může se provdat za lékaře, do něhož je zamilovaná. Josífek se stává farářem.

O knížce Divá Bára od Boženy Němcové

rok vydání: 1942 (první vydání roku 1856)
počet stran: 48 (vydání z roku 1942)
nakladatelství: Jaroslav Jiránek (vydání z roku 1942)

Citát z knihy Divá Bára (napsala Božena Němcová)

Jak přišla Bára na svět a jak vznikla báchorka o polednici:
Narodilo se jim po roce děvče, jemuž dali říkat po mámě Bára. Jakub se škrábal za ušima, když slyšel, že je to děvče a ne chlapec, ale bába ho potěšila tím, že je mu podobné jako vejce k vejci. – Několik dní po narození děvčete stala se v Jakubově chalupě nehoda. Sousedka zaskočila k šestinedělce v pravé poledne a našla ji pod komínem u ohniště polomrtvou ležet. Udělala povyk, kmotry se sběhly, přišla i bába a Báru vzkřísily. Dověděly se od ní, že vařila mužovi oběd a zapomněla, že šestinedělka nemá v pravé poledne ani po klekání ze sednice vykročit. Zůstala stát v kuchyni pod komínem a vařila. Tu prý jí to okolo uší zašumělo jako zlý vítr, před očima se jí dělaly mžitky, něco ji začalo krákat za vlasy a na zem porazilo. „To byla polednice!“ křičely všechny. „Jestlipak nepodložila divé dítě místo Barči,“ vzpomněla jedna a šla ke kolíbce. Hned se všecky okolo shlukly, vzaly dítě z kolébky, rozbalily, prohlížely. Jedna řekla: „Je to divé dítě, je, má velké oči!“ Druhá: „Má velkou hlavu!“ Třetí jí přiřkla krátké nohy a každá něco jiného. Matka se lekala, 6 bába ale svědomitě prohlídla dítě a rozhodla, že je to její vlastní, co pod srdcem chovala. Nicméně nejedna z kmoter zůstala při svém, že je dítě od polednice podstrčené.

O spisovatelce Boženě Němcové

Česká autorka žijící v 19. století, tvořila tedy v době národního obrození. Bývá řazena mezi pozdní romantismus nebo raný realismus. Proslavila se románem Babička a dále zejména pohádkami, které sbírala mezi prostými lidmi. Často bývá oceňována za emancipační snahy ženské i národní. Němcová se věnovala tématům jako láska, vlastenectví a osudy prostých lidí. Mnoho let svého života strávila v ponižující chudobě, což se promítá i do jejího díla.

Hlavní informace o životě Boženy Němcové

Božena Němcová se narodila jako Barbora Novotná, později Panklová, v roce 1820 ve Vídni
je jednou nejslavnějších představitelek českého národního obrození

proslavila se také svými snahami o emancipaci žen a českého národa v rámci Rakouska-Uherska
vdala se za Josefa Němce, který byl podstatně starší, než ona
česky začala psát až v Praze pod vlivem Karla Jaromíra Erbena

vedla bouřlivý a nekonvenční milostný život, v manželství nebyla spokojená a s Josefem Němcem se často hádali
mnoho let žila ve velké chudobě, musela si dokonce půjčovat peníze od přátel, aby měla na jídlo
napsala spoustu povídek, které po celý svůj život publikovala v časopisech a almanaších

byla výbornou vypravěčkou a ráda sbírala ústní lidovou slovesnost, proto napsala mnoho pohádek
zemřela po vleklé nemoci v roce 1862 v Praze

Krátký popis života Boženy Němcové

Pravděpodobně se narodila 4. února 1820 ve Vídni. Její rodné jméno bylo Barbora Panklová. Dětství prožila poměrně v chudobě, otec pracoval jako štolba a matka jako pradlena. Těžké životní podmínky a omezený přístup ke vzdělání ji však neodradily od psaní a literatury. V roce 1845 se B. Němcová provdala za Josefa Němce, s nímž měla čtyři děti. Její manžel byl vášnivým vlastencem a jejich domov se stal střediskem českého kulturního života.

Během svého života se Němcová intenzivně zajímala o politické a společenské dění, angažovala se ve prospěch českého národa a jeho jazyka. Autorka proslula především svým dílem „Babička“, které napsala v roce 1855. Román získal okamžitý ohlas a stal se jedním z nejvýznamnějších českých literárních děl. Němcová psala také povídky, pohádky, básně a divadelní hry.

Její tvorba je charakteristická důrazem na autentičnost a lidské osudy. Božena Němcová zemřela ve věku 42 let, 21. ledna 1862 v Praze. Její odkaz v české literatuře je nezapomenutelný. Je považována za jednu z nejvýznamnějších českých spisovatelek a je dodnes ctěna jako symbol českého národního obrození a jeho literárního bohatství, ačkoliv nejenom toho, význam má i dnes.

Charakteristika tvorby Boženy Němcové

národní obrození: je jednou z nejvýznamnějších představitelek českého národního obrození

lidské osudy: autorka se s oblibou věnovala životním příběhům obyčejných lidí
český venkov: v jejích knihách se často objevují motivy z českých vesnic, včetně lidových zvyků a nářečí
ústní lidová slovesnost: patřila k důležitým sběratelům ústní lidové slovesnosti, napsala dost pohádek

emancipace: autorka se věnovala tématu emancipace žen a českého národa

Další významná díla Boženy Němcové

Babička
V zámku a v podzámčí

Chudí lidé
Baruška
Čertík

Národní báchorky a pověsti
Pohorská vesnice
Karla

Sestry

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

Karel Jaromír Erben
Karel Hynek Mácha

Karolina Světlá
František Palacký
Karel Havlíček Borovský

Lev Nikolajevič Tolstoj
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Josef Kajetán Tyl