Rozbor díla Bylo nás pět (Karel Poláček)

Bylo nás pět od Karla Poláčka je jedním z nejznámějších českých humoristických románů. Autor prostřednictvím tohoto díla vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Hlavní postavou a vypravěčem je školák Petr Bajza. Kniha vypráví o dobrodružstvích a zážitcích, které se dějí jemu a jeho čtyřem nejlepším kamarádům: Čeňkovi Jirsákovi, Antonínu Bejvalovi, Édovi Kemlinkovi a Josefu Zilvarovi. Karel Poláček se vyvaroval souvislé příběhové linii, a román tak tvoří spíše sbírku krátkých příhod. V roce 1995 bylo dílo zpracováno a vznikl šestidílný seriál se stejným názvem.

Rozbor díla Bylo nás pět

literární druh: epika (dílo má konkrétní děj)
literární žánr: román (delší prozaické dílo, má více postav a složitější děj)
výrazová forma: próza (text nepsaný ve verších)

literární směr: česká meziválečná próza, demokratický proud, humoristický román (román s prvky humoru a satiry)
motivy: dětství, zážitky, škola, kamarádi, dobrodružství
období (čas): mezi 1. a 2. světovou válkou

místo děje: Rychnov nad Kněžnou
hlavní téma: dětské vnímání světa, dobrodružství klukovské party

Kompozice literárního díla Bylo nás pět

Kompozice: chronologická (děj na sebe navazuje), v ich formě, je dělena na oddíly

Vysvětlení: kniha je rozdělena na 6 oddílů, které jsou v textu graficky vyznačeny. Je psána v ich formě, vypravěčem je hlavní hrdina tohoto románu, Petr Bajza. Vyprávění je napsáno chronologicky, pokrývá jeden rok od jara až do zimy.

Literární výstavba děje v knize Bylo nás pět

expozice: seznámení s Petrem Bajzou, představení jeho kamarádů a rodinných příslušníků
kolize: zažívají různá dobrodružství, chodí tajně do kina, plánují cestu do Itálie a snaží se ochočit vosy

krize: Petr onemocní spálou, zdají se mu realistické sny o exotických zemích
závěr: ve snu se strhne velká rvačka, ale Petr se pak probudí a dojde mu, že se mu to jen zdálo

Jazykový styl (použité styly) díla Bylo nás pět

Kniha je výjimečná tím, že se v ní autor pokusil co nejlépe přiblížit čtenářům atmosféru dětství a mládí, a to zejména skrz zvolené jazykové prostředky. Vypravěčem je malý školák Petr Bajza. V díle se vyskytuje také mnoho autentických dialogů, které zachycují přirozený hovorový jazyk. Dalším výrazným prvkem je humor a množství satiry. Ve čtenáři by tato kombinace měla vzbuzovat pocit nostalgie, sám autor prostřednictvím této knihy vzpomíná na dětství. Román obsahuje také nářeční výrazy a některé germanismy.

nářečí: prauda, kořauka, kverlačka
slova přejatá z němčiny: šamstr
nespisové výrazy: huba, řvát

archaismy: škrofle

Stručný popis děje díla Bylo nás pět

Román Bylo nás pět nemá jednotnou dějovou linii ani zápletku, ale tvoří jej spíše sled různých příhod ze života Petra Bajzy a jeho kamarádů. Petr Bajza je synem obchodníka Vendelína Bajzy. Navštěvuje školu v malém městě, kde má svou partu kamarádů: Čeňka Jirsáka, Antonína Bejvala, Édu Kemlinka a Josefa Zilvara. S nimi prožívá běžné klukovské dobrodružství, jako je koupání v odlehlém rybníce nebo například pokus o ochočení vos. Chlapci čtou dobrodružné romány a sní o tom, že jednou podniknou cestu do Itálie.

Tajně chodí do biografu a posmívají se panu Fajstovi, kterému vadí, že ho nezdraví na ulici. Petr je mezi chlapci a dalšími svými vrstevníky známý jako velký rošťák, ale doma se ze všech sil snaží před rodiči chovat vzorně. Chce se totiž vyhnout problémům a taky se bojí toho, že by mu tatínek zakázal se dívat na otevírání beden z exotických zemí v jeho obchodě. Kromě Petra a jeho přátel jsou zde představeny i další postavy, jako jeho bratr studující v jiném městě, služebná Kristýna, které přezdívá Rampepurda, Evička Svobodová, a další obyvatelé města, včetně opilce Zilvara a paní učitelky.

Petrův idylický život je však narušen, když z ničeho nic onemocní spálou. Během nemoci trpí vysokými horečkami a zdají se mu živé sny. V těch zažívá dobrodružství v Indii se svými kamarády a jeho platonickou láskou Evičkou Svobodovou. Jeho tatínek mu v Indii koupí mluvícího slona, kterého pojmenují Jumbo, a také se účastní lovu tygrů. Nakonec se ve snu strhne velká rvačka a Petr zanedlouho procitne. Poté mu dojde, že se mu to všechno jen zdálo.

Hlavní postavy v knížce Bylo nás pět

Petr Bajza: vypravěč příběhu, veselý rošťák, syn obchodníka Vendelína Bajzy, je hodný a inteligentní
Antonín Bejval: Petrův spolužák, má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí

Čeněk Jirsák: kamarád Petra, velmi zbožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke zpovědi
Éda Kemlink: další z kamarádů, syn úředníka, velmi chytrý
Josef Zilvar: chlapec z chudobince, několikrát propadl, kouří, je starší než ostatní

Co se děje v průběhu díla Bylo nás pět

Začátek

Čtenář se nejprve seznamuje s hlavním hrdinou a vypravěčem příběhu Petrem Bajzou. Ten vypráví o své rodině a škole, a také o partě několika kamarádů, se kterými vyvádí různé neplechy. Jsou jimi Čeněk Jirsák, Éda Kemlink, Antonín Bejval a Josef Zilvar.

1/3 (první třetina)

Kluci spolu zažívají spoustu dobrodružství. Perou se s nepřátelskými partami ze sousedních vesnic, chodí tajně do biografu a škádlí své okolí. Dělají si legraci z pana Fajsta, který věčně pomlouvá mládež, že ho nezdraví na ulici.

Polovina

Parta kamarádů čte dobrodružné romány, sní o cestě do Itálie, kterou ale nikdy neuskuteční. Petrovi se podaří doma usmlouvat návštěvu cirkusu, kvůli které se několik dní předem snažil chovat velmi slušně, učil se do školy a pilně hrál na housle. Přál si totiž vidět exotická zvířata.

3/3 (třetí třetina)

Petr onemocní spálou a trpí vysokými horečkami. Zatímco leží doma v posteli, zdají se mu sny, ve kterých konečně prožívá vysněnou cestu do Indie. Tam mu jeho tatínek dokonce pořídí slona jménem Jumbo, a také se vydají na lov tygrů.

Konec

Po velké rvačce, která se ve snu odehraje, Petr konečně zcela procitá. Uvědomuje si, že všechny tyto zajímavé zážitky byly pouze snem.

O knížce Bylo nás pět (napsal Karel Poláček)

rok vydání: 1946 (napsána byla roku 1943 před Poláčkovým odchodem do Terezína)

počet stran: 200 (vydání z roku 2020)
nakladatelství: Edice Knihy Omega (vydání z roku 2020)

Citát z knihy Bylo nás pět

Petr Bajza o škole:
„Pan učitel mne chválí, že se chovám mravně a že mám dobrou hlavu, pročež mu nosím sešity domů. Písmo mám nejlepší z celé třídy, vnější úprava písemných prací velmi úhledná. Píšu krásněji než Kolorenč František, co je první ve třídě, ale často schází, má škrofle a taky měl přiušnice. Já si přinesl ze školy vši, měl jsem jich plnou hlavu. Nikdo neměl tolik vší, ani Zilvar, co ostává v chudobinci. Maminka pravila, že si musí zoufat, a česala mě. Naši říkají, že půjdu na študije, abych byl pánem a nemusil pakovat bedny jako tatínek.“

O spisovateli Karel Poláček

Karel Poláček (1892–1945) byl významný český spisovatel a novinář. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou do židovské rodiny. Studoval práva a během první světové války sloužil v armádě. Po válce pracoval jako úředník a začal psát svá první literární díla. Znal se s bratry Čapkovými a byl členem skupiny pátečníků. Psal do různých novin a časopisů, včetně Lidových novin. Během německé okupace byl perzekuován, propuštěn z novin a donucen se živit jako knihovník v židovské obci. Nakonec byl deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde zřejmě zahynul během pochodu smrti.

Hlavní informace o životě Karla Poláčka

narodil se 22. března 1892 ve městě Rychnov nad Kněžnou v severovýchodních Čechách
jeho otec, Jindřich Poláček, byl židovský obchodník
měl 4 bratry, Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana

navzdory údajnému vzdorovitému chování a špatnému prospěchu odmaturoval na pražském gymnáziu
po maturitě začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity a tvořil hry pro loutkové divadlo
během 1. světové války šel do armády, absolvoval důstojnickou školu a prošel ruskou a italskou frontou

zanedlouho se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými a stal se členem skupiny pátečníků
pracoval jako redaktor pro různé noviny a časopisy, včetně Lidových novin a Tvorby
v roce 1920 se oženil s Adélou Herrmannovou, ale skončilo rozvodem v roce 1939

během 2. světové války byl deportován do terezínského ghetta a následně do tábora v Osvětimi
okolnosti smrti jsou neznámé, ale předpokládá se, že zahynul během pochodu smrti v lednu 1945

Krátký popis života Karla Poláčka

Život Karla Poláčka, českého spisovatele a novináře, byl poznamenán nejen jeho literárním nadáním, ale také pohnutými událostmi 20. století. Narodil se 22. března 1892 v Rychnově nad Kněžnou do židovské rodiny, což mělo výrazný vliv na jeho pozdější literární tvorbu. Jeho otec, Jindřich Poláček, byl významným obchodníkem. Karel měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a také dva polovlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.

Studoval na vyšším gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, ale byl vyhozen kvůli vzdorovitému chování a špatnému prospěchu. Odmaturoval v Praze v roce 1912 a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Během studia se v Rychnově věnoval organizaci studentského loutkového divadla, psal a překládal hry pro tuto scénu. V průběhu první světové války narukoval do armády, absolvoval důstojnickou školu, avšak dosáhl pouze hodnosti četaře. Prošel ruskou a italskou frontou a po válce utekl do srbského zajetí.

Po návratu do Československa pracoval jako úředník ve vývozní a dovozní komisi. Z této doby pochází jeho povídka Kolotoč, která odstartovala jeho spisovatelskou kariéru. V roce 1920 se oženil s Adélou Herrmannovou, ale manželství nebylo šťastné, a v roce 1939 se pár rozvedl. Během německé okupace a s ní související rasové perzekuce bylo Poláčkovi znemožněno pracovat v novinách, a tak se živil jako knihovník v Židovské náboženské obci. Svou dceru Jiřinu stihl poslat do Anglie do bezpečí.

Na sklonku života byl deportován do terezínského ghetta a později do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v plynové komoře v Osvětimi. Až v 90. letech se našla svědkyně Klára Baumöhlová, která potvrdila, že Poláček byl v táboře Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru. Přesné datum a okolnosti jeho smrti zůstávají nejisté, ale předpokládá se, že zahynul v lednu 1945 během pochodu smrti z tábora Hindenburg do tábora Gleiwitz.

Charakteristika tvorby Karla Poláčka

humor a satira: proslavil se vtipy a schopností zachytit absurditu lidského chování
prozaická tvorba: psal převážně prózu, tvorba je známá pro poutavé a zábavné vyprávění
kritický pohled na společnost: v dílech často kritizoval společnost a lidské chování

židovská tématika: narodil se do židovské rodiny, což promítl i do některých děl

Další významná díla Karla Poláčka

Hlavní přelíčení
Okresní město

Mariáš a jiné živnosti
Žurnalistický slovník
Lehká dívka a reportér

Muži v offsidu
Hedvika a Ludvík
Edudant a Francimor

Hráči
Michelup a motocykl

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

Jaroslav Hašek

Eduard Bass
Karel Čapek
Josef Čapek

Ferdinand Peroutka
František Halas
Vladimír Holan

Jan Drda
František Langer