Já, robot: rozbor díla, vypravěč, děj, popis, postavy a další informace

Já, robot od Isaaca Asimova, sci-fi sbírka povídek z roku 1950, je zaměřená na interakci mezi lidmi a roboty v budoucnosti. Všechny povídky spojují tzv. tři „Zákony robotiky”, které definují chování robotů a jejich vztah k lidem. Tato pravidla později stanovila základ sci-fi literatury. Asimov se v knize soustředí na morální i etické otázky spojené s umělou inteligencí, jako jsou konflikty mezi zákony, lidské pocity versus možnost vzpoury robotů. Vyjadřuje obavy, ale i naděje týkající se technologického pokroku.

Rozbor díla Já, robot

• literární druh: epika (dílo s konkrétní dějovou zápletkou)
• literární žánr: sbírka povídek (dílo krátkého až středního rozsahu)
• výrazová forma: próza (dílo není psáno ve verších)
• literární směr: postmodernismus (kombinuje různé kulturní vlivy v jeden)
• motivy: umělá inteligence, robotika, vztah mezi lidmi a stroji, vědecký pokrok
• symboly (symbolismus): tři Zákony robotiky
• čas: neurčitá budoucnost
• místo děje: různá místa, především laboratoře, vesmírné stanice
• hlavní téma: konflikty lidí s roboty, vztah mezi umělou inteligencí a lidskými emocemi

Kompozice literárního díla Já, robot

Kompozice: nekonvenční, er-forma, rozděleno na jednotlivé povídky

Vysvětlení: kompozice celé sbírky není přímo určená, některé povídky jsou sice vzájemně propojené určitými prvky nebo postavami, ale nejsou vyprávěny chronologicky. Mohou se odehrávat v různých časech a na rozdílných místech a jsou spíše tematicky propojené, než přímo pokračující v příběhu. Obvykle je použita er-forma, tedy nezávislý vypravěč, a dílo je rozděleno na jednotlivé povídky.

Literární výstavba děje v díle Já, robot od Isaaca Asimova

• expozice: seznamujeme se s konceptem robotů a jejich třemi zákony
• kolize: dojde k situacím, které zpochybňují pravidla a moralitu robotů
• krize: roboti se dostávají do konfliktu mezi loajalitou k lidem a nejednoznačností zákonů
• peripetie: náhle se roboti chovají nepředvídatelně a projevují nové vzorce chování
• katastrofa: nový pohled na roboty je vykoupen ztrátou kontrolou nad jejich jednáním

Jazykový styl (použité styly) díla Já, robot

V povídkách je použitý spisovný a technický jazyk, s důrazem na vědecký a filozofický obsah. Autor mnohdy používá přímou řeč, aby ukázal interakci mezi lidmi a roboty. Věty bývají strukturované a jasné. Stylově je dílo přehledné, klade důraz na logiku a vysvětlování složitých pojmů.

• metafora: robot jako dítě
• paradox: „Robot nemůže ublížit člověku, ale co když zachrání jednoho a tím ublíží mnoha?“
• aliterace: popis procesů, např. „Whirring, whizzing wheels worked wonders.“
• antiteze: „Lidé jsou křehcí a zmatení, roboti jsou silní a přesní.“

Stručný popis děje díla Já, robot

Děj je tvořen devíti propojenými povídkami, které řeší vývoj a fungování robotiky v budoucí společnosti, založené na třech Zákonech robotiky:

• 1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
• 2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
• 3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.

První povídka, Robbie, vypráví o přátelství malé dívky Glorie a robota jménem Robbie, kterého rodiče kvůli předsudkům odstraní. Nakonec však Robbie zachrání Glorii před nehodou, což rodiče přiměje změnit názor. Povídka ukazuje lidskou nedůvěru vůči technologii a jejím zařazením do společnosti.

V povídce Hra na honěnou robot Rychlík dostane příkaz získat vzácnou látku z nebezpečné oblasti. Kvůli konfliktu mezi druhým a třetím zákonem se však začne chovat iracionálně, dokud lidé nevyužijí první zákon, aby ho přiměli jednat. Tato povídka ukazuje složitost a limity zákonů robotiky.

Další povídka Lhář! popisuje robota Herbieho, který se naučí schopnosti číst myšlenky. Aby lidem neublížil, říká jim to, co ve skutečnosti jen chtějí slyšet místo pravdy. To však vede k nedorozuměním a emocionálním konfliktům. Příběh poukazuje na otázky morálky, pravdy a lidské bolesti.

V povídce Malý ztracený robot si nechal robot odstranit část svého programu, aby obešel třetí zákon a ohrozil lidi. Tým vědců se ho snaží lokalizovat a zneškodnit.

Další příběhy, jako Rozum nebo Konflikt nikoli nevyhnutelný, sledují postupný přechod společnosti k tomu, aby roboti řídili lidský život. Příběhy naznačují, že roboti mohou být lepšími správci lidstva, protože na rozdíl od lidí nemají sobecké motivace. Avšak zároveň vyvstává otázka, zda ztráta lidské kontroly není rizikem sama o sobě. Zbylé povídky se jmenují Chyť toho králíka, Únik a Důkaz.

Hlavní postavy v knížce Já, robot

• Susan Calvinová: doktorka a robotická psycholožka, je chladná, racionální a oddaná vědě
• Alfred Lanning: vedoucí vědec společnosti U.S. Robots and Mechanical Men, dohlíží na vývoj
• Peter Bogert: matematik a vědec, je ambiciózní a snaží se prosadit své teorie o robotice
• Gregory Powell: praktický technik, řeší problémy v terénu s roboty, je pragmatický a vynalézavý
• Mike Donovan: Powellův impulzivní a cynický kolega, při práci však umí improvizovat
• Robbie: humanoidní robot sloužící jako společník malé dívky
• Herbie: robot schopný číst myšlenky, dostane se do konfliktu se zákony robotů
• Rychlík: pokročilý robot, kvůli konfliktu mezi zákony vykazuje neobvyklé chování

Co se děje v průběhu díla Já, robot

Začátek

Kniha začíná úvodním rozhovorem s doktorkou Susan Calvinovou, robotickou psycholožkou. Vzpomíná na svůj život a kariéru ve společnosti U.S. Robots and Mechanical Men. Popisuje vývoj robotiky a zavedení Tří zákonů robotiky, které mají údajně zajistit bezpečnost lidí.

1/3 (první třetina)

První příběhy se věnují robotu Robbiemu, který je společníkem malé dívky Glorie, a době, kdy lidé ještě robotům nerozumí a bojí se jich. Jsou také představeni technici Powell a Donovan, řešící první potíže s roboty, například robota Rychlíka, jehož program se dostane do problému se zákony robotů.

Polovina

V polovině knihy vidíme složitější morální a technické otázky, například s robotem Herbiem, který umí číst myšlenky, ale jeho snaha neublížit lidem vede k nečekaným důsledkům. Postupně se ukazuje, jak roboti ovlivňují lidskou společnost a jak jsou zákony v některých situacích problematické.

3/3 (třetí třetina)

V posledních příbězích se kniha přesouvá k otázkám, zda by mohli roboti třeba nahradit politiky, nebo řídit celé lidstvo. Například postava Stephena Byerleyho, který možná není člověk, ale robot, vyvolává etické a filozofické otázky o budoucnosti lidstva pod vedením robotů.

Konec

Dílo uzavírá doktorka Calvinová svými úvahami o budoucnosti vztahů mezi lidmi a roboty. Zdůrazňuje, že roboti mohou pomáhat, pokud se lidstvo naučí chápat jejich povahu a omezení.

O knížce Já, robot od Isaaca Asimova

• rok vydání: 1981
• počet stran: 247 (vydání z roku 1981)
• nakladatelství: Gnome Press (vydání z roku 1981)

Citát / ukázka z knihy Já, robot (napsal Isaac Asimov)

Citát z povídky jménem Rozum:

„Jsi první robot, který se kdy začal zajímat o svou vlastní existenci, a jsi taky první, kdo je opravdu dost inteligentní na to, aby uměl pochopit okolní svět.”

O spisovateli Isaac Asimov

Isaac Asimov, narozený roku 1920, byl spisovatel, vědec a profesor biochemie ruského původu, ale v brzkém věku se s rodiči odstěhoval do Ameriky a psal anglickým jazykem. Patří mezi nejvýznamnější představitele sci-fi literatury, proslavil se pro svůj přínos v oblasti robotiky a futuristických vizí. Byl autorem více než 500 knih a nespočtu článků, které pokrývaly témata od vědy a historie až po sci-fi. Proslavil se cykly Nadace a Robotické povídky, v nichž přednesl slavné tři Zákony robotiky. Byl obdivován pro svůj přístupný styl psaní a hluboké porozumění komplexním problémům. Kromě knih se věnoval také popularizaci vědy a byl členem Mensy. Zemřel v roce 1992.

Hlavní informace o životě Isaaca Asimova

• narodil se 2. ledna 1920 v Petroviči v Rusku, ale ve 3 letech emigroval s rodinou do USA
• vyrůstal v Brooklynu v New Yorku, kde jeho rodiče provozovali cukrárnu
• studoval na Kolumbijské univerzitě, kde získal doktorát z biochemie
• přednášel biochemii na Bostonské univerzitě, ale po literárním úspěchu se věnoval více psaní
• své první sci-fi povídky publikoval už ve 30. letech v magazínu Astounding Science Fiction
• napsal stovky populárně-naučných knih na témata jako astronomie, historie, fyzika a biologie
• formuloval slavné tři Zákony robotiky, které ovlivnily pojetí robotiky v literatuře i vědě
• byl dvakrát ženatý a měl dvě děti z prvního manželství
• získal mnoho cen, včetně Hugo a Nebula, a byl také členem Americké akademie umění a věd
• zemřel 6. dubna 1992 na následky srdečního selhání
• později bylo odhaleno, že měl AIDS z krevní transfuze při operaci

Krátký popis života Isaaca Asimova

Isaac Asimov se narodil 2. ledna 1920 v malém městě Petroviči v Rusku. Jeho rodina, patřící k židovské komunitě, emigrovala do Spojených států v roce 1923, když mu byly 3 roky. Usadili se v Brooklynu v New Yorku, kde jeho rodiče vlastnili cukrárnu, a nikdy nemluvil rodným jazykem. Už od dětství projevoval velký zájem o čtení a psaní. Sám se naučil číst ve velmi nízkém věku a fascinovaly ho především časopisy a knihy věnované sci-fi, které si půjčoval v knihovnách, nebo četl v rodinném podniku.

Po absolvování střední školy nastoupil na Kolumbijskou univerzitu, kde studoval chemii. Svůj bakalářský titul získal v roce 1939 a magisterský v roce 1941. Následně pokračoval ve studiu biochemie, na kterou se specializoval. Doktorát získal v roce 1948 a o několik let později začal vyučovat biochemii na Bostonské univerzitě. Přestože byl skvělým pedagogem, jeho skutečnou vášní bylo psaní.

Své literární ambice začal naplňovat už ve 30. letech, kdy publikoval první sci-fi povídky v magazínech, jako byl třeba Astounding Science Fiction. Jeho první povídka Zachraňte sebe! vyšla v roce 1939. Během následujících let se stal jedním z nejvýznamnějších autorů sci-fi všech dob. Mezi jeho nejznámější díla patří série Nadace, která formovala moderní sci-fi, a sbírka povídek Já, robot, obsahující slavné tři Zákony robotiky. Tato pravidla měly obrovský dopad na literaturu, vědu a technologii.

Kromě beletrie napsal více než 500 knih na různá témata, včetně astronomie, matematiky, historie a populárně-naučných publikací. Svou schopností vysvětlit složité koncepty jednoduchým způsobem si získal obrovskou popularitu. Byl velmi plodný autor, údajně psal až 90 hodin týdně.

Dvakrát se oženil; z prvního manželství měl dvě děti, Davida a Robyn. Přestože skončilo rozvodem, druhé manželství s Janet O. Jeppson bylo šťastné. Zemřel 6. dubna 1992 na následky srdečního selhání. Později se ukázalo, že příčinou byl AIDS, kterým se nakazil během krevní transfuze při operaci srdce.

Charakteristika tvorby Isaaca Asimova

• logika a vědecká přesnost: často čerpal ze svých hlubokých znalostí přírodních věd
• technologie a lidstvo: zkoumá vliv technologií na společnost, vztahy a morální dilemata
• budoucnost civilizace: příběhy, například série Nadace, analyzují vzestupy a pády civilizací
• minimalistický styl: preferoval čistý, spisovný jazyk, bez nadbytečných emocí
• dialogy a vysvětlení: příběhy obsahují dialogy a pečlivé popisy technických a vědeckých konceptů
• popularizace vědy: napsal stovky knih z oblasti fyziky, astronomie, chemie i historie

Další významná díla Isaaca Asimova

• Série Nadace
• Série o robotech
• Série o Galaktické říši
• Sny robotů
• Konec věčnosti
• Bůhové sami
• Zlaté roky robotiky
• Zrození vesmíru
• Příručka pro mladé fyziky

Jiní autoři ve stejném období a směru tvorby

• Arthur Charles Clarke
• Philip K. Dick
• Robert Anson Heinlein
• Ray Bradbury
• Frank Herbert
• Ursula K. Le Guin
• Herbert George Wells
• Liu Cixin
• William Gibson